Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Nehledě na to, že to není skutečná referenční dokumentace, takže člověk musí stejně nahlížet do manuálových stránek.Zajímavé. A já neustále žiji v přesvědčení, že software vyvíjený pod FSF má texinfo jako primární dokumentační formát. Je tak koncipován rozcesník jen o patro výše, mnoho manuálových stránek to explicitně zmiňuje (hlavně ty z coreutils).
pro většinu ioctlů není vůbecPřiprav rozhraní, rád ho nakrmím, budu-li mít náladu (a to snad někdy budu mít, protože mi nezdokumentované ioctl příkazy natolik pijí krev, že jsem ochoten se na ně pořádně podívat a jednou provždy to někam zanést).
Info není (pro mne) příliš příjemný formát a špatně se prohlížíInfo přímo nesnáším. Preferuji HTML. Nevidím ve formátu info žádnou výhodu.
Dobrý zdroj mě varoval, ať se nepokouším komunikovat s glibc upstreamem (Uli Drepper), že by mě vynesl v zubech.
long
, pak se musí skutečně použít přímo long
a ne long *
. Pro druhý případ by se mělo uvádět long *
. Totéž pro konzistenci i u struktur, i když tam je jasné, že se předává vždy pointer.
chyby ENXIO a ENODEV - v životě jsem nepochopil, čím se od sebe lišíThe Single UNIX ® Specification, Version 2: [ENXIO] No such device or address Input or output on a special file refers to a device that does not exist, or makes a request beyond the capabilities of the device. It may also occur when, for example, a tape drive is not on-line. [ENODEV] No such device An attempt was made to apply an inappropriate function to a device; for example, trying to read a write-only device such as a printer. Chybu ENXIO jádro hlásí např. při pokusu otevřít socket voláním open(). Chyba ENODEV se hlásí třeba při pokusu připojit nepodporovaný filesystém. Je ale pravda, že je v tom chaos a asi by stačilo mít jen jeden kód. Navíc některé chyby jádro hlásí špatně, přinejmenším v některých verzích. Ještě zábavnější je to u EAGAIN a EWOULDBLOCK, které jsou na Linuxu identické, ale obecně být nemusí (a někde skutečně nejsou).
Bude se řešit to, že dnes zadaný popis čehosi tam může zastarat tak jako dnes info libc? Jak? Rozhodně se to řešit bude - dokumentace musí zůstat aktuální, aby k něčemu byla. Technické řešení zatím nemám; například by se to dalo dělat tak, že když si někdo všimne, že stránka je neaktuální, ale neví, jak by měla být správně, tak ji označí nějakým tagem a stránka se pak ukáže v přehledech, takže kdo bude vědět, může ji aktualizovat. Mluvilo se i o automatizovaném updatu, ale to je spíš hudba budoucnosti.Smazat nebo přepsat neaktuální možnost možná není úplně ideální. Může existovat přechodové období (třeba i dost dlouhé), kdy se používají obě možnosti. Nebo přijdu ke starému stroji. Nebo píšu skript, který chci aby byl obecně použitelný i na starších strojích. Nebo jsem ještě gtk aplikaci nepřevedl do gtk2. Nebo mne Michal Kubeček pořád ještě neodradil od ifconfigu.
Nevím, jak to bude s manem či infem, protože struktura manuálových stránek a infostránek je jiná než struktura téhle dokumentace, ale čistě technicky převést jednu stránku do manu nebo do infa by neměl být problém.Bylo by smutné, kdybyste v rámci distribuce distribuovali tuhle dokumentaci v aktuální formě, ale všichni uživatelé četli zastaralé manuálové nebo info stránky (a uživatelé *jsou* konzervativní, a man *je* pohodlný na užívání).
Tiskni Sdílej: