Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Víte že můžete odebírat mé blogy pomocí RSS? (Co je to RSS?)
Od určité doby jsou všechny texty které zde publikuji verzované na Githubu.
Jestliže najdete chybu, nepište mi do diskuze a rovnou jí opravte. Github má online editor, není to skoro žádná práce a podstatně mi tím usnadníte život. Taky vás čeká věčná sláva v commit logu :)
To jsem si jednou takhle brouzdal netem, až jsem narazil na stránku autodidaktismus na wikipedii. Pustil jsem se do ní, a než jsem se nadál, tak jsem četl 860 let starou knihu v tři sta let starém anglickém překladu. Ne jednou, ale třikrát, protože jsem potřeboval vědět, jak moc se liší staletí starý anglický překlad od českého ze sedmdesátých let a ještě nejnovější překlad z nedávné doby.
Kniha se jmenuje حي بن يقظان, Hayy ibn Yaqdhan, anglicky Alive, son of Awake, nebo také The Improvement of Human Reason: Exhibited in the Life of Hai Ebn Yokdhan, česky Živý, syn Bdícího.
Musím říct, že nejvíc na mě zapůsobil anglický překlad. Nejspíš ani ne tak tím, jak je přeložený, ale spíš lehce zvýšenou námahou starého anglického textu, která mě nutila o věcech víc přemýšlet. Když jsem četl české knihy, tak mi všechny informace byly předkládány moc jednoduše, i s rozsáhlou předmluvou a těžko říct, jestli to bylo opakovaným čtením, nebo překladem, ale odnesl jsem si z toho menší dojem.
<spoilery úroveň="podstata je stejně jinde">
Hlavní postava knihy se ocitne na odlehlém ostrově. Neztroskotá tam, ani se nedoplaví, ale doslova tam vznikne z kvasící hlíny. Malého chlapce se ujmou zvířata žijící na ostrově. Matku mu dělá gazela.
Chlapec je velmi zvědavý a přemýšlivý. Když gazela umře, shledá, že s ní je něco v nepořádku a tak jí rozebere, aby našel co jí vnášelo život.
Postupně si všímá zákonitostí světa kolem sebe a odvozuje způsob života. Přemýšlením a rozjímáním odvodí i existenci boha.
Na konci je chlapec, nyní už dospělý muž, objeven poustevníkem, jenž přišel na ostrov meditovat. Ten poté co ho naučí mluvit shledá, že odvodil existenci boha a je věřícím člověkem, přestože nikdy neviděl živou duši.
Oba dva odejdou do civilizace, ale jsou tak znechuceni lidmi, že se nakonec vrátí zpět na ostrov oddávat se meditacím a přemýšlení.
</spoilery>
Ač se to možná z popisu nezdá, kniha je důležitější, než jak to vypadá a do nemalé míry formovala naší civilizaci. Přestože spousta recenzí jí uvádí jako významnou, neboť se možná stala předlohou Robinsona, její důležitost je někde jinde;
Jako jedna z prvních zachytila myšlenku, že člověk může pracovat sám na sobě, pouhým přemýšlením a dedukcí odvodit pravidla světa kolem sebe a dospět tak k vyššímu poznání.
V dnešní době se to může zdát jako samozřejmost, ale ve své době a v tehdejším náboženském kontextu šlo o něco ne zřejmého, co nepřestává fascinovat do dnešních dob.
Knihu v angličtině lze nalézt na gutenbergu:
Pokud sháníte český překlad, tak kdo hledá, ten najde (uložto).
Recenze:
Tiskni Sdílej:
Přemýšlením a rozjímáním odvodí i existenci boha.
In which is demonstrated,Chápu, že tehdy ještě nebyly známy standardy moderní racionality, tak by mě zajímalo, jak mu tohle šlo z pohledu logické konzistence.
By what Methods one may, by the meer
Light of Nature, attain the Knowledg
of things Natural and Supernatural;
more particularly the Knowledg of God,
and the Affairs of another Life.
Chápu, že tehdy ještě nebyly známy standardy moderní racionality, tak by mě zajímalo, jak mu tohle šlo z pohledu logické konzistence.Moc dobře ne. Některé závěry jsou logické, jiné úplně ujeté. Celé je to ale i tak zajímavé, jako sonda do duše filosofa tehdejší doby, který se nad tím snaží přemýšlet s omezenými prostředky tehdejší doby (mluvím o autorovi, ne hlavní postavě).
Jako jedna z prvních zachytila myšlenku, že člověk může pracovat sám na sobě, pouhým přemýšlením a dedukcí odvodit pravidla světa kolem sebe a dospět tak k vyššímu poznání.Nedotknul se tohodle tématu už Platón v Podobenství o jeskyni?
No, tak jako jedna z prvních určitě, ale určitě ne.Můžeš být konkrétnější? Nevycucal jsem si to z prstu, je to informace uváděná pokud mi paměť slouží přímo v české předmluvě ke knize. Nerad bych mistifikoval, možná jsem to jen špatně zformuloval. Myslel jsem jedna z prvních, která ukázala, že každý může pracovat na sobě a to je její nosná myšlenka. Je mi známé, že existují spisy antických filosofů věnujících se možnosti poznat svět skrz přemýšlení, měl jsem ale za to, že se jednalo spíš o traktáty z pozice autority stylem "tohle jsem vymyslel a objevil takhle a takhle", než něco, co tě vnese do pohledu člověka, který začne přemýšlet o světě a ty vidíš jeho očima jak na to jde.
Nedotknul se tohodle tématu už Platón v Podobenství o jeskyni?Afaik je to přibližně podobné téma, ale jinak zaměřené a jinak podané. Pokud vím, tak Podobenství o jeskyni je obecný filosofický traktát řešící spíš obecné poznání, jeho hranice a úděl filosofa, než myšlenku, že každý může dospět k osvícení pozorováním reality a přemýšlením nad ní. Nutno ovšem dodat, že jsem to nijak nestudoval.
dospět tak k vyššímu poznáníSpíš k nižšímu, když si odvodil takové ptákoviny. Že si je dostatečné množství lidí pro jejich oblibu ad hoc povýšší, to už je něco jiného.
Nevím, jestli adoruji přímo racionalismus. Mou inspirací jsou spíš témata transgrese* a transcendence. Racionalitu beru jen jako jeden z prostředků.
*Podle definice z Možností transgrese:
„Transgrese může být chápána jako pokus jednotlivce překročit svou fyzickou existenci, či přesáhnout své biologické bytí.“
alespoň trochu normálně jsem začal žít až když jsem si přestal hrát na filozofa - jak to máš Ty?Co to proboha znamená? To jsi žil jako Díogenés v sudu někde u cesty, nebo co? Jak ti může zájem o filosofii kazit normální život? A proč sis hrál na filosofa? Může být vůbec dneska ještě člověk filosofem a uživit se tím?
A když jsem se na to vybodl, tak se ten čas dal strávit výrazně líp.K tomu mám dva dotazy: