Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
static SenseOfIrony i = new SenseOfIrony();
error: conversion from ‘SenseOfIrony*’ to non-scalar type ‘SenseOfIrony’ requested
#include <stdio.h> #include <stdlib.h> void akce0() { printf("Akce 0\n"); } void akce1() { printf("Akce 1\n"); } void akce2() { printf("Akce 2\n"); } void test(int akce) { void (*op_table[])() = { akce0, akce1, akce2 }; if (akce >= 0 && akce <= 2) op_table[akce](); else printf("Akce mimo rozsah.\n"); } int main(int argc, char *argv[]) { char *p; int akce; if (argc < 2) { printf("syntax: test číslo akce\n"); return 1; } akce = strtol(argv[1], &p, 0); if (p == NULL || *p != '\0') { printf("Chybné zadání.\n"); return 0; } printf("Volám akci...\n"); test(akce); return 0; }
goto complete;
mi přijde jako zbytečnost - break
udělá to samé.
(Hm, takže je to vlastně jedno )
goto
naprogramoval jednou průvodce v Turbo Pascalu.
anicka@bia:/usr/src/linux> grep -r goto . | wc -l
37852
grep -cr
na rozvětvený adresářový strom? Na tom příkladu je podstatné, že ten grep bere vstup z pajpy...
Takhle dostaneš výstup pro každý soubor zvlášť. Ještě pořád by se to asi dalo vykousat třeba tailem a posčítat jako oneliner, ale to by už bylo skoro na kopanec od mistra Foo a zlaté wc a vůbec
14:47:10 ganymede:/usr/src/linux$ time find . -type f| xargs cat | grep -c goto 37926 real 2m1.915s user 0m1.612s sys 0m5.500s 14:51:11 ganymede:/usr/src/linux$ time grep -r goto . | wc -l grep: varování: ./debian/linux-image-2.6.17.4/lib/modules/2.6.17.4/source: smyčka pro rekurzivní průchod grep: varování: ./debian/linux-image-2.6.17.4/lib/modules/2.6.17.4/build: smyčka pro rekurzivní průchod 37918 real 1m43.943s user 0m1.828s sys 0m3.848sjen by me zajimalo proc se vysledky lisi :/
Že je goto hřích se říkalo v dobách, kdy se přecházelo z Basicu a kdekdo cpal goto úplně všude. goto má svůj význam, a např. v linuxovém jádru se vyskytuje celkem hustě.Nicméně já mam velmi rád objektové programování, takže mě se goto a podobné konstrukce taky rozhodně nelíbí Ale já vubec nemusím C/C++, mám rád vyšší jazyky
Paušální odsouzení obvykle nejsou k ničemu. Vzpomínám si na člověka, který nás učil programování na gymplu. Ten mi byl schopen tvrdit, že když používám v Turbo Pascalu Exit
(předčasný návrat z procedury nebo funkce, tj. obdoba céčkového return
), stává se tím můj program nepřehledným a že přehlednější by bylo vnořit do sebe deset if
ů…
Takže je potřeba si uvědomit, proč tam to goto
je a zda přispívá k přehlednosti a srozumitelnosti kódu nebo ho naopak zatemňuje. Koneckonců vyšší jazyky běžně mají konstrukce, které jsou jen jinak pojmenované goto
- v C je to třeba return
, break
nebo continue
. A nebo třeba celý mechanismus výjimek, to je také jen maskované goto
.
goto
i v implementacích Pascalu, které neměly s Borlandem nic společného.
return
(předčasný), break
nebo continue
a společně ukazují, že při řešení chybových stavů může narušení toho ideálu vést naopak ke značnému zpřehlednění programu.
goto
hluboký smysl kvůli přehlednosti kódu. V některých funkcích jsou někdy i desítky míst, kde něco může selhat. Protože se většinou musí provést nějaký úklid (něco odregistrovat, snížit počet referencí, uvolnit paměť apod.), nelze jen tak z funkce vyskočit. Proto by to jinak vedlo buď na mnoho vnořených podmínek nebo (při rozkladu na více funkcí) na celou kaskádu volání, ve kterých by se nikdo nevyznal. Proto se používá goto
- při vhodně pojmenovaných návěštích je takový kód přehledný a srozumitelný.
až na to, že volání metody je computed call/computed goto
…volání virtuální metody…
on ... goto
' není zdaleka nejúžasnější basicová vymoženost. Třeba na Spectru tahle konstrukce nebyla, ale zato argumentem goto
mohl být výraz… :-)
GOTO SIN(I)
...
EINE: EINE Is Not EMACS. :)
ZWEI: ZWEI Was EINE Initially. :D
Co to je proboha za patičku?
Tiskni Sdílej: