Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Konečně se mi podařilo dotáhnout do alespoň trochu srozumitelné podoby blogpost o aplikaci asciio. Předem upozorňuji, že to co bude následovat je pouze opravdu letmé seznámení s tím oč jde. K plnému textu se dostanete až přes odkaz uvedený v textu.
Předpokládám, že každý z vás někdy setkal s jednoduchými obrázky, tabulkami či schématy co byly nakresleny pomoci ASCII znaků. K jejich vytvoření není třeba nic než textový editor s neproporcionálním fontem. Ovšem s utilitou, jako je asciio, lze taková schémata tvořit a upravovat rychleji a snáz.
Své poznámky píšu do plain textu, u kterého používám při formátování wiki syntaxi. Můj oblíbený editor geany totiž umí z nadpisů v postranním panelu generovat stromovou strukturu, která mi výrazně usnadňuje orientaci v obsahu.
Má to tu výhodu, že mohu k editaci použít i libovolný z editorů se kterými se pracuje v terminálu (mcedit, vim, nano, aj.). V takto zpracovaných poznámkách není problém snadno a rychle něco najít. Když si nemohu ihned vzpomenout ve kterém souboru něco mám, stačí na ně vypustit grep s jednoduchým vzorkem, u kterého je vysoká pravděpodobnost, že se v příslušném kontextu vyskytnul. A pro rychlé pročtení, spojené s vyhledáváním v obsahu pak stačí pouhý less.
Čas od času si v nich pro lepší názornost tvořím i jednoduché tabulky a schémata. A přesně k tomuto účelu se skvěle se hodí asciio. Aplikace je napsaná perlu a využívá GTK2, tudíž vyžaduje okenní prostředí X serveru, což má ale tu výhodu, že vytvořené ASCII obrázky lze kopírovat z a do plain textu přes schránku.
Výhodné je především to, že asciio není normální textový editor, ale kompozitor, kde jednotlivé ASCII prvky představují objekty, které lze libovolně přesouvat a podle potřeby modifikovat.
-.-.-..-.-.- .-------------. ) ( | Zdravím vás | -| - - |- | z prostředí | |I|_(_)(_)_|I| | asciio | -| /\ |- '-------------\ | ( ) | \_ | | |________| /__/\__/\__\ / | \| \
Více o tom jak se aplikace používá najdete na stránce o asciio na mé wiki
Mám celou řadu rozepsaných blogpostů a publikuji je obvykle až pokud jsou alespoň částečně ve stavu kdy začnou mít hlavu i patu. I tak to ale znamená, že jejich obsah musel být vždy přizpůsoben omezeným možnostem tohoto portálu. To se pochopitelně netýkálo blogů, které měly za cíl pouze vyvolat diskuzi.
U minulého blogpostu o aplikaci rmlint jsem měl upřímnou snahu, aby byl obsah pokud možno identický s obsahem stránky rmlint na mé wiki, což ale (díky omezeným možnostem abclinuxu) vedlo k tomu, že jsem to ani zdaleka nemohl napsat tak, jak jsem si představoval.
Wiki, na kterou odkazuje link asciio si spravuji sám, tudíž není problém implementovat cokoliv co se mi hodí. Ostatně to uvidíte, až budu hotov s blogpostem o aplikaci asciinema, který mám rozepsaný.
Proto jsem se rozhodl začít psát blogposty tohoto typu jako anotace. S tím, že ten ten kdo bude mít zájem, se dozví víc na odkazované stránce.
Tiskni Sdílej: