Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Naposledy jsem psal o čuňačení v MediaWiki asi před půl rokem, kdy jsem chtěl upozornit na to, že jsem přepracoval svoji původní šablonu Images tak, aby bylo možné používat výřezy z obrázků a stránek generovaných z DjVu a PDF dokumentů. Blogpost nebyl nijak extra hodnocen, takže mě vcelku nepřekvapuje, jak se do hlavní vývojové větve MediaWiki dostávají čím dál větší prasečiny.
Přijde mi to šílené. Stejně jako je šílená současná doba. Bohužel se nemohu ubránit dojmu, že v průběhu loňského roku proběhl globální převrat – v duchu hesla "Buzeranti všech zemí spojte se!", proti němuž byla VŘSR lokální lapálií bez širšího dosahu a i Adolf Hitler zblednul závistí. Jenže před 100 lety ještě bylo možné buzerantům uniknout. Dnes již bohužel není kam. Stávající situace vynesla vzhůru tu nejhorší sortu psychopatů, co své pozice upevňují s využitím těch nejnižších lidských pudů – strachu, závisti a nenávisti.
Ale to vše už tady bylo. Každá revoluce požírá své děti, takže je pouze otázkou času, kdy dojde i na ně. Hodnocení současné situace ale není cílem mého blogpostu. Chci se pochlubit, tím co se dá v MediaWiki realizovat čistě prostřednictvím šablon, i bez pomocných skriptovacích berliček.
Pokud vás tedy zajímá, jak rychle se načítá stránka, která se generuje s využitím několik set šablon a zároveň si chcete něco zajímavého a poučného doma s dětmi přečíst, tak se koukněte na Seifertův překlad Setonovy knihy Z lesní říše. Pro fajnovky je tam k dispozici i anglický originál Woodland Tales, ale na jeho finalizaci teprve dojde.
Je to zvláštní náhoda, že originál vyšel přesně před 100 lety. V časech, kdy po světě řádila tzv. "španělská chřipka". Tenkrát neexistovaly ještě antibiotika, antivirotika, vakcíny proto chřipce, JIPky ani plicní pumpy. Nikdo neopruzoval s rouškama, nebyly žádné celoplošené buzerace. A vidíte. Lidstvo to bez větší újmy přežilo, jen pro to, aby se o necelých 20 let mohlo zřezat ještě s větší intenzitou, než kdy před tím.
Úprava Seifertova překladu té knížky ještě není ukončena. Je tam totiž víc jak stovka ilustrací a řada z nich je složena z několika výřezů, aby mohl být obsah stránky responzivní – mým cílem je udělat to tak, aby se to dalo v pohodě číst i na mobilu.
Doposud jsem řešil skládání několika výřezů do jednoho obrázků víceméně metodou pokus omyl. Vůbec první dokument, kde jsem tohle použil je série Setonových článků z roku 1902. Mimochodem, právě tuhle sérii článků Seton později prohlásil za první vydání The Birch bark roll. Ovšem tentokrát je těch obrázků opravdu hodně a zapojil se i kamarád, který se s jejich vkládáním teprve seznamuje, takže jsem vytvořil pomocnou šablonu I-size, aby nám to šlo rychleji a snáz od ruky.
Tiskni Sdílej:
Pche! Nic není nemožné Udělat něco podobného z té singlepage stránky je brnkačka. ... Epub stejně není ve skutečnosti nic jiného než ořezané html.No právě. Jeden by řekl že díky tomu bude implementace takového exportu ve srovnání s ostatními exporty jednodušší, a tak nebude problém s nasazením na wikipedii.
class="noprint"
a při tisku se ignorují.
Importovaný dokument se ale stejně neobejde bez úpravy. Ten Libreoffice totiž nezachová proporce vložených obrázků (deformuje je), takže se to musí ručně změnit. Ovšem pak už to není problém uložit do čeho chceš, případně vyexportovat do toho PDF.
Apropos, na to jsi přišel kde, že se to ke čtení na mobilu nehodí? Načteš to jen jednou a pak už skáčeš po libosti v rámci jedné stránky.Pro běžné lineární čtení mi přijde mnohem lepší nějaký program na čtení knih (např. fbreader), který zobrazuje text postupně po stránkách (místro scrolování), zobrazuje jen text a relevantní obrázky a pamatuje si naposledy otevřenou stránku. Z hlediska uživatelského pohodlí je to imho řádově lepší. Navíc jaksi explicitně funguje offline, protože pracuje s knížkami v epub souborech. Zatímco v prohlížeči na mobilu čtu spíše kratší texty, a pokud bych si chtěl takto nějaký dlouhý text uložit na později, abych se k tomu mohl nějakou dobu pravidelně vracet, nemám přímo jak (resp. řeším to přes pocket).
Pro běžné lineární čtení mi přijde mnohem lepší nějaký program na čtení knih (např. fbreader), který zobrazuje text postupně po stránkách (místro scrolování)Je to věc vkusu. Kupř. mi pro čtení víc vyhovuje klasický papírový list. Ovšem ne formát A4 ale cca A5. Ale tisknul bych to jedině v případě, že bych to pak chtěl někomu poslat dál. Scrollování je pro mne přirozenější, než virtuální "listování". Pokud sis nevšiml, tak na té stránce jsou dva obsahy. Oba skáčou pouze v rámci jedné stránky, takže funguje i back. Alespoň tedy na mém mobilu. Čtu tak, že obrazovku při čtení posouvám palcem. A když se chci na něco kouknout blíž, tak si to zvětším. Virtuální "listování" mne při čtení ruší a vykreslování stránek zdržuje, protože čtu rychleji, než to stíhají ty čtečky vykreslovat.