Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
<_moje_spolehliva_kombinace_>Na velké množství malých souborů reiserfs, na filmy atd. xfs.
<_/moje_spolehliva_kombinace_>
Do ted pouzivam ext2, jsem s nim celkem spokojen.
/dev/sda3 234220124 219681156 2641232 99% /homeversus
/dev/sda3 234220124 219681168 14538956 94% /home0K!AS
proc mam mit u nesys casti disku rezervu 5 procent, kdyz potrebuju volny misto!Protože jste si to zvolil? Resp. protože jste nezměnil defaultní hodnotu.
man tune2fs
, hledejte volbu -m
.
Systémová část disku je vaše představa, linux samozřejmě nemůže vědět, čemu vy říkáte systémová část disku (to co je dneska /mnt/chroot
může být zítra /
).
/dev/sda3 on / type jfs (rw) /dev/mapper/space-home on /home type jfs (rw) /dev/mapper/space-opt on /opt type jfs (ro) /dev/mapper/space-tmp on /tmp type reiserfs (rw) /dev/mapper/space-usr on /usr type jfs (ro) /dev/mapper/space-var on /var type reiserfs (rw) /dev/sda1 on /boot type ext3 (rw)
Najlepšie je to kombinovať,
Takhle jsem taky chtěl začínat, ale pak jsem zjistil, že každý FS má pod sebou disk, který musí kmitat hlavičkama a má omezenou propustnost.
Mnoho souborů a reiserfs - možná nevím co je to moc souborů s jaké s nimi mám dělat operace - nevynikal. Jako žádný FS. Prostě je tam disk, který má jistý seek time a na tom ztroskotá čtení těchto souborů na každém FS. Ve výsledku četl ext3 XFS a reiser kolem 400kB/s.
Ext3 má statické alokování inode a ty mi jednou došli.
JFS jsem zkoušel jednou a výsledkem byla katastrofální fragmentace souborů.
Ve výsledku jsem rezignoval na všechny testy a všude používám XFS (včetně \home oddílu, kde mám přes 10M souborů). Nativní ACL, quoty, online grow, extenze, dynamická alokace indoů, a v neposlední řadě online defragmentace předčily všechny ostatí FS, tak jsem spokojen.
K tomuto bych měl několik komentářů:
Souborový systém bez žurnálu těžko seženeš. Nevím, jestli dnes vůbec někdo takový vyvíjí (myslím pro běžné disky).
Žurnál v 99% případů neřeší jen výpadky proudu (v naší zemi vzácné). Jeho hlavním účelem je vypořádat se s mnoha možnými typy selhání hardwaru či softwaru. Není radno podceňovat jeho význam.
Mnoho benchmarků ukazuje, že použití žurnálu nemusí nutně znamenat snížení rychlosti všech operací. Například JFS, XFS a ReiserFS jsou v některých operacích rychlejší než ext2.
Nedomnívám se, že by byl ext3 nepřekousnutelně pomalejší než jiné souborové systémy. Jeho kód se postupně vyvíjí. Před lety dopadl v benchmarcích velmi špatně, ale dnes to zdaleka nemusí být pravda.
Rychlost souborového systému závisí na tolika různých faktorech, že vůbec nelze určit, který je „lepší“. Na jiném hardwaru může tentýž benchmark dopadnout přesně opačně.
Je dobré hodnotit taky výpočetní náročnost souborového systému. Nejnižší je v případě JFS, zatímco ReiserFS a Reiser4 jsou v tomto směru mnohem horší.
Já osobně mám na starších strojích (používaných jako server) vždy ext3 a na notebooku zase všude Reiser4. Ale že bych si dělal vlastní benchmark, to zas ne.
Tiskni Sdílej: