Apple na své vývojářské konferenci WWDC24 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: svou umělou inteligenci pojmenovanou jednoduše Apple Intelligence, iOS 18, visionOS 2, macOS Sequoia, iPadOS 18, watchOS 11, …
Vyšla nová verze XMPP (Jabber) klienta Gajim, která přidává podporu reakcí pomocí emoji (XEP-0444: Message Reactions) a citace zpráv (XEP-0461: Message Replies). Přehled dalších vylepšení je k dispozici na oficiálních stránkách.
Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
S vynálezem Unicodu jsme dostali do rukou silný nástroj pro zpracovaní přirozeného jazyka. Bohužel bez správných kreseb všech písem nám zbudou oči pro ordinární čísla.
Abychom si mohli říci A je to!
, musíme určit množinu
písem, která chceme být schopni zobrazit.
Nebuďme troškaři, spokojme se jen s celým Unicodem. Ne, takový sebevrah nejsem. Mnoho jazyků sice používá stejné písmo, ale i tak je to příliš velké sousto. Nehledě na neexistenci volných fontů pro všechna písma. A to především těch mrtvých, archaických nebo těch, kam počítače ještě nedorazily.
Proto jsem se rozhodl do nutného minima zařadit všechny v Internetu aktivně užívané jazyky. A kde vzít lepší vzorek než na Wikipedii? Jazyk, pro který existuje lokalizovaná mutace Wikipedie, si to jistě zaslouží.
Ve světě linuxového GUI existuje asi několik způsobů, jak nahrazovat chybějící glyphy z jiných fontů. Já znám pango, které je oblíbené u GTK aplikací (rád se nechám poučit o Qt). Tento balík obsahuje nástroj pango-view, který umí zobrazit požadovaný text požadovaným fontem s požadovaným hintingem požadovaným renderovacím backendem atd. Nám bude stačit tato formulka:
pango-view --text='Ahoj světe!'
Samozřejmě po nainstalování fontu bude třeba říci systému, kde jej hledat.
Toho, kdo používá fontconfig, bude zajímat příkaz fc-cache
,
připadne adresář /etc/fonts/.
Dále bude třeba ověřit, že daný font obsahuje všechny symboly daného písma. K tomu se výborně hodí rozcestník s testovacími stránkami pro unicodové rozsahy jednotlivých písem, kde ihned uvidíte, zda je dané písmo plně podporováno.
Také se může stát, že font s požadovaným písmem najdete, ale v podivné místní nikde nespecifikované znakové sadě (nejlépe nahrazující místo určené pro latinku). Pak, dovoluje-li to licence [1], použijeme fontforge a příslušné stránky z Unicodu a symboly zpřeházíme.
Toto je práce v pravdě detektivní a často končí neúspěšně. Je třeba najít font, který je úplný, rozumně vypadá, rozumí si s hintingem, má správně definovanou velikost, kerningové páry také nejsou k zahození a samozřejmě je licenčně v pořádku.
Tady bych rád viděl nějakou iniciativu (asi kolem FSF), která by shromažďovala takové fonty. Člověk neznající cizí písma a cizí poměry dokáže dosti obtížně posoudit, zda font vše toto splňuje.
A jaké fonty tedy budou třeba? V Gentoo mám nainstalované následující, v závorce je jazyk či písmo:
Ne všechny jsou však třeba a ne všechny naleznete v oficiálním portage. Chybějící ebuildy jsou připraveny na mém webu. Pokud nepoužíváte Gentoo zkuste prohledat repozitář vaší distribuce na podobná slova, případně se podívejte do ebuildů na definici proměnné SRC_URI, nebo navštivte domovskou stránku daného fontu (HOMEPAGE). Pokud nerozumíte ebuildům, doporučuji seriál Davida Watzke.
Abych nebyl nařčen, že jsem si vše vycucal z prstu, přikládám zastřelenou obrazovku mírně upravené stránky Wikipedie:
Jediný nesplněný úkol zůstává Old Church Slavonic, v Česku známá jako staroslověnská cyrilice. Na Wikipedii jí je věnovaná doména cu.wikipedia.org, leč vyskytuje se jen na hlavní stránce. Dále se už slabošsky používá současná azbuka. Našel jsem pro ni několik fontů, ale žádný nebyl alespoň freeware.
Otázka je, zda lze font považovat za software nebo za databázi nebo za umělecké dílo. V prvním případě nám autorský zákon dovoluje opravit chybný font tak, aby fungoval v našem systému. V druhém případě obvykle máme smůlu, protože na fonty se často vztahují drakonické licence nebo licenci nelze vůbec nalézt, a ve třetím jej můžeme alespoň pro osobní potěchu kopírovat, což by řešilo dilema chybějící licence.
Existuje ebuild media-fonts/fonts-indic, ktery obsahuje fonty pro jazyky: Assamese, Bengali, Gujarati, Hindi, Kannada, Malayalam, Marathi, Oriya, Punjabi, Tamil, Telugu.
Fonty pro staroslověnštinu (neznám kvalitu)
Tiskni Sdílej: