Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
1)
Když chci několikrát do roka vyjet na exkurzi dál než do Brna, tak často vstávám nejpozději ve čtyři ráno, abych stihl spoj.
2)
Když mluvím, třeba před stovkou lidí, tak mám se sebou zkušenost, že když to čtu, tak nemám prostor uhnout z dějové linky. Víc pracuju se sílou hlasu, zdůrazněním. Věta má začátek a konec. Není už potřeba věc dál promýšlet. Je ale, co se týče přednesu, potřeba si vybrat jedno nebo druhé. Když se rozhodnu mluvit spatra, (to už mám téma jaksi přeučené, automaticky můžu začít z kterékoli strany, jediným omezením je těch poskytnutých dvacet minut a stopky se zvonkem), mluvím tak, jak mi to mé vyšší/nižší já přinese na jazyk. Ale mám z toho projevu také pocit jakéhosi klidu, chladu, také snad určité hlasové monotónnosti, jako bych byl robot, který přestal vnímat posluchače v tom smyslu, že by jej mohli jakkoli rozhodit, a soustředí se jen na jedno, na sdělování fakt.
3)
Už si nevzpomínám, kdy jsem byl na LinuxAltu. To už musí být nějaký ten rok.
Když chci několikrát do roka vyjet na exkurzi dál než do Brna, tak často vstávám nejpozději ve čtyři ráno, abych stihl spoj.
To je škoda, protože po 16 hodinách vzhůru by ses pravděpodobně nemohl plnohodnotně účastnit párty (hádám autorským čtením, ehm).
Těmi výlety myslím návštěvy hradů, zámků, hor. A jinak tvoji poznámku tak úplně nechápu.
Párty - to je tzv. společenský večer - švédský stůl, víno, zákusky, hudba a zpěv, obsluha profesionálními pikolíky, kousky banánů a ananasů namáčené v ohřáté čokoládě hnané v uzavřeném oběhu čerpadlem jakéhosi stroje nahoru, a stékající pořád dokola dolů.
Začátek první přednášky a krátký oběd? Podle tvé představy bychom mohli začít tak ve 13h, rovnou zajít na oběd a vrátit na na závěrečné vyhlášení...
O dva měsíce dřív jsem byl na Akademy: první den začátek v 9:30 (keynote později), druhý den keynote v 10:00. FOSDEM v hlavním sále obdobně po párty od 10:30, v neděli od 10:00. Jo, obojí končí o hodinu později – je to problém? Pokud ano, proč?
Posunout polední pauzu o půl hodiny by taky snad nebyl problém. Chápu, že domluvit prostory pro organizovaný oběd by bylo víc práce a složitější (ubytování totéž). Proto jsem to radši nezmiňoval.
A že se dá ledacos udělat líp? Přijďte se zapojit do příprav, náš volný čas taky není nafukovací.
Tomu rozumím. (Leč jsem značně mimobrněnský.) Na druhou stranu, to, co zmiňuji, padá IIRC prakticky každý rok.
Že jsou témata recyklovaná?
Na první pohled vidím pět přednášek na stejná témata od úplně stejných lidí jako před měsícem na LinuxDays (ze kterého jsou prakticky měsíc na webu záznamy). Pokud se podívám jenom na témata a zahrnu ostatní letošní akce v Brně/Praze (se záznamy), bude toho výrazně víc.
Konference je hlavně o setkávání lidí.
Jaksi v tom překáží ten program.
Na první pohled vidím pět přednášek na stejná témata od úplně stejných lidí jako před měsícem na LinuxDaysTomu se zrovna úplně nedivím, když se LinuxDays nasunuly takto před LinuxAlt/OpenAlt.
Řeč byla o spolupráci na tvorbě programu, aby se nekryl.Tak je otázka, co bys chtěl, u dvou akcí se stejným zaměřením v různých městech, tak blízko u sebe.
Admirál Vysočina: „Chtěl bych, aby se programy nekryly.“
Možná řešení:
Následuje PROFIT!
Pak z toho plynou „vtipné“ historky typu Jak jsme odjeli do Blanska místo do VyškovaLetos mi to dobrodružství bude chybět
V aktivní účasti mi brání, že jsem trémista a také fakt, že tím jak moc do věci vidím, vím jak velké mezery mám.Jak moc se v tomto liší OpenAlt od workshopu OSEPA, na kterém navíc seděli zástupci veřejné správy různých zemí EU?
Nevim, jak dlouho jsi tam byl, ale ty pokusy se zvukem se po nejake dobe zmenily ve fakt dobre koncerty tri kapel. Bylo mi jedno, ze se tam s lidma neda mluvit nebo ze tam skoro nikdo neni, ale muziku jsem si opravdu uzil.
Ten prispevek mela byt paralela k puvodnimu Davidovemu postu?
Mimochodem by mě zajímalo, zda o té feministické propagandě šlo taky hlasovat.No vidíš, hned se ti přestávka na oběd prodloužila o čtvrt hodiny Hm, docela by mě zajímalo, podle jaké metriky se měří ta rovnoprávnost.
Tiskni Sdílej: