Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Kdybych tam neměl mail, tak by to asi i šlo. Jinak to co tu popisuješ se podobá mojí snaze používat PC jen v konzoli:
"okna" (byobu, gpm), IM klient (freetalk), text. editor (jed), kreslící sw (cadubi), hudební přehrávač (cmus), web browser (links s framebufferem), info o systému (htop), multimediální přehrávač (mplayer),....
Ztroskotal jsem na tom, že ne všechny weby jedou v Linksu tak, jak bych chtěl
P1@200MHz, 64MB 66MHz RAM, 1MB Cirrus Logic grafika. Xka běžely perfektně, ale xclock v nich už ne
dát pozor na cookiesBTW: Certificate Patrol mě poslední dobou často upozorňoval na nové podezřelé domény typu
l6-kwfqc5ruemu8y-dhvlat3kpbaj5gp7-651084-i1-p3xet3-v4.metric.gstatic.com
…
Androidího[Evidence needed]botnetutelefonů
Chtěl bych se účastníků zeptat, jak řeší mobilní telefon.Mám dubphone za litr. Pro smartphone nemám využití. Často vypínám rádiovou část, protože jsem něco málo :) slyšel o bezpečnosti GSM. Ale kdybych smartphone potřebovat, asi bych si našel nějaký telefon s Androidem, do kterého se dá snadno flashnout nějaký „alternativní“ systém, nejlépe normální Linux - a tak bych řešil i aplikace. Protože nevím, k čemu bych smartphone používal, asi bych tam měl normální linuxové aplikace.
Bezpečnost GSM lze snad řešit přes UMTS, ale jist si s tím nejsem.Ne a ne. Bezpečnost přenášených dat se dá řešit šifrováním na vyšší úrovni, geolokace operátorem ne-e.
Bind se teď jména pokouší přeložit pomocí DNS serveru na této adrese (která neexistuje a žádný DNS server na ní neběží)
Adresa 127.0.0.2 existuje a pokud nemáte hodně nestandardní konfiguraci, tak ty dotazy posíláte na svůj vlastní počítač. Jediné vaše štěstí je, že BIND standardně otevírá pro každou adresu vlastní socket a tahle mezi nimi obvykle není. Mám ale pocit, že už jsem viděl i distribuci, která na lo
explicitně přidávala 127.0.0.2, tam by bylo zajímavé zjistit, jak se BIND s vaším svérázným řešením vypořádá.
Nebylo by jednodušší místo takových podivností všem těm doménám prostě přiřadit zónový soubor, kde bude jen SOA
a případně pro pořádek ještě NS
záznam?
Adresa 127.0.0.2 existuje a pokud nemáte hodně nestandardní konfiguraci, tak ty dotazy posíláte na svůj vlastní počítač. Jediné vaše štěstí je, že BIND standardně otevírá pro každou adresu vlastní socket a tahle mezi nimi obvykle není.Koumám, že jo… přesně tak.
tam by bylo zajímavé zjistit, jak se BIND s vaším svérázným řešením vypořádá.Když jsem to nasměroval na 127.0.0.1, tak dotaz trval dlouho (asi donekonečna), tak jsem to radši stopnul a vrátil zpátky
Nebylo by jednodušší místo takových podivností všem těm doménám prostě přiřadit zónový soubor, kde bude jen SOA a případně pro pořádek ještě NS záznam?Asi ano, vyzkouším.
neg
záznam, po kterém na všechny dotazy odpovídá "Tato doména neexistuje". A protože je pro tyto domény zároveň autoritativní server, tak se aplikace (resp. resolver v libc
) už dál neptá, i když jsou na dalších místech v /etc/resolv.conf
normální DNS servery. Třeba takto vypadá blokovánáí Facebooku v mojem pdnsd.conf
:
neg { name=facebook.com; types=domain; } neg { name=facebook.net; types=domain; } neg { name=fbcdn.com; types=domain; } neg { name=fbcdn.net; types=domain; }
Jak přistupuješ třeba na code.google.com?Nijak. O tom ten experiment právě je – aby si člověk uvědomil, co všechno závisí na jediné firmě…
Tiskni Sdílej: