Apple na své vývojářské konferenci WWDC24 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: svou umělou inteligenci pojmenovanou jednoduše Apple Intelligence, iOS 18, visionOS 2, macOS Sequoia, iPadOS 18, watchOS 11, …
Vyšla nová verze XMPP (Jabber) klienta Gajim, která přidává podporu reakcí pomocí emoji (XEP-0444: Message Reactions) a citace zpráv (XEP-0461: Message Replies). Přehled dalších vylepšení je k dispozici na oficiálních stránkách.
Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
Používám jak GUI aplikace, tak ty textové a přestože mi tu běží Xka s KDE, trávím hodně času v konsoli a na příkazové řádce. Kombinuji tedy ovládání klávesnicí i myší podle toho, co je výhodnější. A říkal jsem si, že by se občas hodilo mít možnost přetáhnout soubor myší ze správce souborů (v KDE to je Dolphin) do příkazové řádky, kde mám rozdělanou nějakou práci a hlavně nalistovaný ten správný adresář. Příjemně mne překvapilo, že v KDE už tahle funkce je :-)
Tiskni
Sdílej:
jj, tohle je v KDE taky – v Dolphinu jde přes F4 otevřít panel s terminálem (a aktuální adresář je obousměrně synchronizovaný mezi GUI a příkazovou řádkou, takže můžeš používat cd
i klikat) a v Konsoli jde zase kliknout pravým tlačítkem a Otevřít správce souborů (v aktuální složce shellu).
Ještě by se mi líbilo, kdybych soubor z adresáře, který mám otevřený v příkazové řádce, mohl snadno dostat do schránky nebo přetáhnout myší – např. do rozepsaného e-mailu. Myslel jsem, že to půjde přes xclip-copyfile
, ale tam jsem pak soubor neviděl ve schránce KDE a nešel nikam vložit (jen zase v příkazové řádce pomocí xclip-pastefile
).
Když ten soubor/adresář zkopíruješ do schránky a pak vložíš do textového editoru nebo do konsole, tak dostaneš ten název – akorát si z něj musíš odmazat file://
na začátku.
Je na to nejaký štandard, alebo si to kutí len KDE/QT?
Soubory jde přetahovat i třeba mezi Dolphinem a Gimpem nebo to běžně používám pro vkládání příloh do Thunderbirdu.
Ako na to reagujú ostatné KDE aplikácie keď máš ten súbor otvorený v editore, tiež si nejak interne zmení cestu k súboru?
Např. Kate si všimne, že soubor zmizel, ale myslí si, že byl smazán – neví, že byl přesunut a kam. Tohle by ale aplikace mohla poznat.
Přesun by šlo rozpoznat přes inotify, ale tam by AFAIK bylo potřeba sledovat jak zdrojový adresář, tak cílový, abys věděl, kam byl soubor přesunut. Jenže protože nevíš, kam uživatel bude soubor přesouvat, tak bys musel sledovat úplně všechno… takže to se nedělá. Případně by sis mohl zapamatovat číslo I-uzlu souboru, a pak podle něj přesunutý soubor najít (pokud je pořád na tom samém disku), ale to je taky na dlouho. Nejlepší by bylo vylepšit inotify, aby stačilo sledovat zdrojový adresář a dozvěděl ses, kam se soubor přesunul.
A např. v Netbeans to funguje dobře – když refaktoruji a přesouvám nebo přejmenovávám soubory, tak mi v panelech zůstanou otevřené, ale tam je to jednoduché, protože to dělá všechno jedna aplikace a ta ví, kam co přesunula.
Přesun by šlo rozpoznat přes inotify, ale tam by AFAIK bylo potřeba sledovat jak zdrojový adresář, tak cílový, abys věděl, kam byl soubor přesunut.rtfm fanotify, udalost FAN_MOVED_FROM.
To je super, jestli už to jde. Já právě našel akorát nějaké diskuse o inotify (!= fanotify), kde se tohle řešilo, a závěr z toho byl, že musíš sledovat i cílovou složku.
A jinak se tam píše:
Currently, only a limited set of events is supported. In particular, there is no support for create, delete, and move events. (See inotify(7) for details of an API that does notify those events.)
asi je to dost novinka a ani ta dokumentace není moc zaktualizovaná.