Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Na druhé příčce za DRC-Hubo jihokorejského týmu KAIST skončil humanoid Running Man od Institute of Human and Machine Cognition (IHMC) a bronz získal robot CHIMP týmu Tartan Rescue z univerzity Carnegie Mellon. Nutno podotknout, že všechny tři týmy si za své umístění odnesly nemalou finanční kompenzaci - Team KAIST získal 2 miliony dolarů, IHMC milion a tým Tartan Rescue půl milionu dolarů.
Na rozdíl od ostatních robotů, které se soutěže zúčastnily, se všichni tři vítězní roboti pohybují po dvou končetinách, i když DRC-Hubo a CHIMP fungují spíše jako roboti z filmu Transformers - namísto chůze po dvou se mohou pohybovat i po čtyřech nebo jezdit pomocí zabudovaných motorků. I díky této variabilitě DRC-Hubo zvládl splnit všech osm úkolů za pouhých 44 minut.
Úkoly, které museli roboti během soutěže zvládnout, jsou pro člověka velmi snadné, většina robotů však s nimi měla poměrně velké problémy. Robot musel například sednout do automobilu, sám s ním dojet na určité místo, vystoupit a otevřít dveře do budovy. Kromě toho museli roboti „ručně“ otevřít ventil nebo vyjít schody. Na počátku vedl CHIMP a v těsném závěsu za ním byl Running man. CHIMP však na úplném konci narazil do bariéry a Running man si „zlomil ruku“, takže zvítězil DRC-Hubo. Problémem většiny robotů bylo to, že při vysedání z automobilu spadli na zem nebo se jim nepodařilo otevřít dveře.
Možná se ptáte, kolik výroba takového robota stojí. Podle představitelů týmu KAIST se náklady na výrobu 80kilového DRC-Hubo pohybovaly mezi 500 000 - 1 milionem dolarů. Vývoj DCR-Hubo probíhal již od roku 2002 a vedl jej profesor působící v Korea Advanced Institute of Science and Technology (KAIST) Jun Ho Oh.
Jak již bylo uvedeno, na DRC-Hobo běží Xenomai Linux doplněný frameworkem PODO, který se stará o kontrolu nad pohybem robota. Robot má 33 motorů chlazených vzduchem a jeho torzo se otáčí o 180 stupňů, což se hodí třeba při zmíněném ježdění a dalších činnostech. Každá z paží robota unese až 150 kilogramů.
Soutěž DARPA vznikla po katastrofě v japonské Fukušimě a jejím cílem bylo urychlit vývoj v oblasti robotiky tak, aby bylo možné roboty nasadit v oblastech zasažených přírodními katastrofami vedle lidí. Soutěž se skládala z tří kol, které se odehrály během dvou let a byly odstupňovány podle obtížnosti. Podle pořadatelů je pravděpodobné, že na DARPA Robotics Challenge v budoucnu volně naváže jiná soutěž.
Jak na oficiálním webu DARPA uvedl její ředitel Arati Prabhakar, „i když DARPA Robotics Challenge končí, budoucnost, v níž budou roboti schopni pracovat v oblastech zasažených přírodními katastrofami vedle lidí, právě začíná.“
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: