Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Asi už jsem duševně dědek, protože jakékoliv jiné ovládání než klávesnice-myšulín a WIMP mi přijde jakoo šílenost a bolehlav.
Spojení myš–šulín je dost na místě. Z obojího bolí ruka. ^-^
Jestli se vyplní věta lidí z Intelu, že příští revolucí po tom touči bude ovládání pomocí rozpoznávání gest, ksichtu a řeči, tak se mi tím potvrdí, že lidi jsou pitomci a nechají si nanutit vždycky ty největší hovadiny.
Na CES bylo k vidění ovládání kurzoru pohybem očí (eye tracking) na poměrně malém laptopu (s W8). Běžně by se mi to asi používat nechtělo, ale pro lidi s omezením pohybu je to v podstatě spása — ještě nedávno eye tracking fungoval jenom na velkých obrazovkách a byl dost pomalý.
Na CES bylo k vidění ovládání kurzoru pohybem očí (eye tracking) na poměrně malém laptopu (s W8).To jsem uz take videl, slo tim vybirat dlazdice na screenu a scrolovat.
Jestli se vyplní věta lidí z Intelu, že příští revolucí po tom touči bude ovládání pomocí rozpoznávání gest, ksichtu a řeči,Je to tak, do toho se ted investuje hodne penez a lavinu spustil MS se svym Kinect. A netyka se to jen ovladani PC, dalsi oblast, kde bude - a povinne - jsou auta - coz mi vlastne i vyhovuje.
dalsi oblast, kde bude - a povinne - jsou auta - coz mi vlastne i vyhovuje.
Nabízí se otázka ohledně spolehlivosti. Vzhledem k tomu, jakou odpovědnost autoři softwaru nesou za svá díla, resp. obecně jaká je spolehlivost softwaru, bych se k takovému vozidlu ani nepřiblížil. Už tak jsem si musel zvyknout nepoužívat např. elektrické ovládání oken (je hrozně fajn strávit týden na cestách s pootevřeným oknem).
resp. obecně jaká je spolehlivost softwaru, bych se k takovému vozidlu ani nepřiblížil.Tam se jedna o veci jako je collision nebo pedestrian detection a zatim je to celkem nespolehlive.
Testoval někdo na Nexusu 7 Ubuntu / Plasma active / Gnome-shell ? Je něco použitelné aspoň jako android ? viz http://revision3.com/hak5/how-to-install-ubuntu-on-nexus-7
Existuje nějakej jinej dostupnej tablet levnější než nexus kde pojede linux nativně bez VNC loopbacku ? (Nějakej jako http://www.alza.cz/nextbook-premium-7se-d369065.htm) ?
Nebo každej raději Android ? Přijde mi že roky se o linuxu na tabletu mluví , ukazují stále nové značky které hned zaniknou.
Kdo si jej (E) neumí nastavit, neměl by k E vůbec reagovat
Chujovina.
Že vy používáte apps závislé na knihovnách velkých DE ukazuje na míru dependency hell (pokud je závislost na něčem jiném než na GTK/QT) nebo na vaší dobrovolné instalaci náročnějších variant.
Thank you, Cpt. Obvious.
Článek je o tom, o čem je nadpis a případný obsah bez ohledu na to, jestli si to autor uvědomuje či ne.
V nadpisu je jasně uvedeno Tablet PC a v perexu je odkazován článek, na nějž tento navazuje a v němž je vysvětleno, že se zabývám především MS Tablet PC, jakožto specifickým typem subnotebooků, leč poznatky lze vztáhnout i na jiná zařízení.
Tento článek je zcela zjevně o virtuálních klávesnicích a podobných vstupních metodách. Má zkušenost s virtuální klávesnicí z projektu Enlightenment je taková, že na Tablet PC nefunguje — místo virtuální klávesnice jsem dostal nereagující prázdný obdélník přes půl obrazovky, což v zásadě potvrzuje to, co se píše o Illume v té wiki.
Takže přiznáváte, že o Enlightenmentu mnoho nevíte a přesto jej bez věcné argumentace ("mně to nechodí" jaksi nestačí) odstřelíte.
Co to je za pseudoargumentaci? Stěžejní problém je vůbec filosofie celého projektu:
It is an accepted fact that the default look will not be for everyone. It tries to strike a balance of being unique (not mimicking some other desktop look), yet still being stylish. It is meant to echo some of the past from where Enlightenment comes from, and yet roll in modern effects and feels. It sacrifices some "usability" for look, yet tries to keep a balance and still be functional. It will not be for everyone, but it is hoped that it keeps you mostly happy until you find other themes that exactly meet your visual needs. You will find this as an on-going philosophy in Enlightenment.
Ne, to není jen o vzhledu, to je o způsobu ovládání apod. Nastavení nejen vzhledu, ale i klávesových zkratek, chovaní různých akcí atd. naprosto ignoruje hrozivé množství konvencí. Co je horší, nastavení do rozumného stavu je netriviální a selhává na chybách a problémech z hlediska použitelnosti. Mohl bych je hlásit a obsáhle rozebírat (E17 jsem chtěl používat), leč u projektu s takovými cíli a takovým přístupem vývojářů se mi to jeví jako ztráta času.
V tomto kontextu považuji za zhruba stejně hodnotné lidem doporučovat E17, xmonad nebo třeba WindowMaker. Časová investice do změny stylu práce (nebo konfigurace prostředí) je srovnatelná, o výstupní hodnotě v případě E17 mám pochybnosti.
Tiskni Sdílej: