Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Grafické karty s čipy nVIDIA mají v dnešní době velkou popularitu a nejeden uživatel systému Linux tuto kartu vlastní. V současné době je situace taková, že abychom využili veškeré funkce a výkon těchto karet, musíme použít ovladače dodávané výrobcem. To proto, že výrobce grafických karet neuvolnil hardwarové specifikace ani zdrojové kódy ovladače, a proto nejsou obsaženy v jádře Linux. Našim úkolem nyní bude seznámit se s postupem, jak získat, nainstalovat a konfigurovat ovladače pro všechny typy karet nVIDIA.
Ovladače získáme na stránkách výrobce www.nvidia.com. Aktuální verze ovladačů
najdeme na adrese http://www.nvidia.com/object/linux.html a to pro architektury
IA32, IA64, AMD64. Nás bude vždy zajímat soubor označený na konci
*-pkgX.run
. Tento soubor stáhneme a uložíme na disk. V našem
případě budu pracovat se souborem
NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1.run
.
Ovladače jsou určené pro veškeré typy grafických karet s čipem nVIDIA. Tentýž ovladač můžeme použít pro karty TNT, TNT2, GeForce a další. Jedná se o spustitelný soubor, a proto nehraje roli, pod jakou distribucí ovladače instalujeme.
Před instalací je dobré ověřit, jestli máme veškerý potřebný software.
Tím předejdeme chybné instalaci a dalším problémům. Doporučuji přečíst si
příslušný soubor README.txt
k danému ovladači, abyste měli
aktuální informace. Zde uvedu softwarové nároky pro verzi ovladačů
1.0-6111. Vždy platí, že zde vypsaná verze je nejnižší možná,
samozřejmě lze použít vyšší/novější.
# cat /proc/version
# XFree86 -version
, nebo# Xorg -version
# insmod -V
# size --version
# make --version
# gcc -version
# /lib/libc.so.6
Přesuneme se nyní do adresáře, ve kterém jsou umístěny naše stažené ovladače. Veškerá instalace se děje spuštěním získaného souboru:
sh NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1.run
|
Tímto dojde ke spuštění instalačního prostředí a nyní máme několik možností. Instalátor se pokusí přes ftp ověřit, jestli existují ovladače předkompilované pro náš systém (distribuci a patřičný kernel). Pokud ano, tak je stáhne a nainstaluje. Pokud pro náš systém neexistují, přeloží se a taktéž nainstalují. Tytéž kroky, které provádí instalační program, můžeme provést ručně. Nejprve si rozbalíme náš stažený soubor.
sh NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1.run --extract-only
|
Přesuneme se do vytvořeného adresáře
NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1
a můžeme aplikovat příslušné
parametry pro instalační program.
nvidia-installer --latest # proběhne auto-update
|
Může se stát, že instalační program nebude moci ovladače
nainstalovat. V tomto případě rozbalíme balíček s ovladači výše
uvedeným postupem, přesuneme se do rozbaleného adresáře a provedeme
instalaci příkazem make install
.
sh NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1.run --extract-only
|
Uvádím další volby, které se mohou před instalací hodit:
sh NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1.run
spustíme s
parametry:
--info
: informace o souboru .run
--check
: provede se kontrola integrity souboru--help
: nápověda--advanced-options
: výpis všech parametrů pro příkazovou
řádkuKonfiguraci provedeme upravením patřičných sekcí v konfiguračním souboru
pro X server. Máme-li XFree86, najdeme soubor
/etc/X11/XF86Config-4
. Pokud neexistuje, použijeme
stávající /etc/X11/XF86Config
. Jestliže náš systém obsahuje
X.org, budeme pracovat se souborem /etc/X11/xorg.conf
.
V sekci Device
upravíme řádek:
Driver "nv" (nebo Driver "vesa" )
|
na
Driver "nvidia"
|
V sekci Module
přidáme řádek:
Load "glx"
|
a odstraníme nebo zakomentujeme znakem #
řádky:
Load "dri"
|
Aby se nahrál modul při startu X automaticky, musíme upravit
/etc/modules.conf
(na některých systémech
/etc/modprobe.conf
) přidáním řádku:
alias char-major-195 nvidia
|
Nyní již stačí spustit X příkazem startx
. Objeví-li se
při startu Xwindow logo nVIDIA, ovladače pravděpodobně fungují dobře.
Ovladače nabízejí širokou paletu konfiguračních voleb. Většinu
z nich není potřeba nastavovat. Pro běžnou funkci postačuje předešlá
konfigurace. Proto uvádím jen některá zajímavá nastavení (nemající
vliv na funkci), více viz README.txt
APPENDIX D:. Vše se týká
konfiguračního souboru XF86Config
nebo
xorg.conf
v sekci Screen
nebo
Device
:
Option "NoLogo" "TRUE" # vypnutí loga nVIDIA při startu
|
Provádí se volbou Option "NvAGP" "číslo"
a existuje hned
několik možností.
Jako výchozí je nastavena hodnota 3. Jaké rychlosti AGP vaše karta
podporuje a jestli je AGP aktivované se můžete informovat v
/proc/driver/nvidia/agp/status
.
cat /proc/driver/nvidia/agp/status Status: Enabled Driver: AGPGART AGP Rate: 4x Fast Writes: Disabled SBA: Disabled |
cat /proc/driver/nvidia/cards/0 Model: GeForce2 Ti IRQ: 11 Video BIOS: 03.15.01.06.07 Card Type: AGP |
cat /proc/driver/nvidia/agp/host-bridge Host Bridge: nVidia Corporation nForce2 AGP (different version?) Fast Writes: Supported SBA: Supported AGP Rates: 4x 2x 1x Registers: 0x1f000217:0x00000104 |
Některé systémy s procesory AMD Athlon/Duron se projevují nestabilitou
a nečekanými pády. Tomu se dá zabránit parametrem
mem=nopentium
před bootováním. Nebo předat tento parametr
přímo bootovacímu programu.
Pro LILO to bude append "mem=nopentium"
, pro GRUB
mem=nopentium
.
Zde uvedené rady jsou jen obecné, avšak zásadní pro správnou funkci grafických karet nVIDIA. Existuje velké množství voleb a nastavení, což by si ale vyžádalo nejméně další článek věnovaný této problematice.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: