Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Ceny televizních karet (tunerů) se dostaly do velice příjemných hladin, které nepředstavují žádné finanční vysílení. Sledování televize se může stát zábavným oživením každodenní úmorné práce, pokud vám ovšem zrak nezůstane viset pouze na ní .
Začněme obligátně -- od samotné koupě. Nemusíte se obávat, že by vaše karta nebyla v Linuxu podporována, pokud jí na plošném spoji bije čip bt878 nebo bt848. Ostatní typy karet, které pohání jiný ("značkový") čip, jsou podporovány částečně, já bych investici do nich považoval za lehce rizikovou. Tento článek vznikl na základě zkušeností s kartou, která se prodává pod obchodním označením TV Vision MediaForte. Na krabici je anglicky napsáno, co všechno karta umí (neautorizovaný překlad):
Abych vás napnul (to se tak dělá ), nechám vás hádat, které vlastnosti z uvedených v Linuxu skutečně zprovozníme. Dozvíte se to na konci článku.
V balení tedy byla samotná karta, dálkový ovladač a čidlo s diodou, které se umisťuje "někam". Pomocí oboustranně lepicích pidinálepek, které jsou k tomu určeny, bych si nepřilepil ani fotku své milé na monitor. Pomůže lepicí páska. Dále je v krabici tzv. instalační příručka, která velice zevrubně popisuje, kam má uživatel kliknout, aby ve svém systému potvrdil instalaci. Ano, chápete dobře, knížečka je plná nečitelných obrázků z různých verzí Windows. Nám to ale nevadí.
Podpora televizních karet (BTW, jak přeložit v tomto smyslu "tuner"?) se vyvíjela v několika směrech: vznikl projekt BTTV, potom projekt BTTV2 a vedle toho ještě jaderná větev (rozuměj sada modulů, které se distribuují s jádrem) Video4Linux. Pokud máte pocit, že to vysvětluji nesprávně, není to jen pocit; opravdu v tom mám trošku zmatek, ale myslím, že to nijak nevadí . Pro nás je důležité, že podpora multimédií v jádře (V4L) je na takové úrovni, že projekty BTTV byly ukončeny a do těchto modulů integrovány. Jejich internetové stránky jsou ale i nadále funkční, takže pro starší jádra tam naleznete to, co hledáte. Ještě poznámka pro uživatele ATI All In Wonder: měl jsem sice jen starou AIW Pro, ale pokud se nepletu, platí i pro nové modely AIW, že nejsou BTTV kompatibilní, protože neobsahují zmíněný čip bt8xx.
Některé distribuce (úplnou namátkou třeba Danix 0.9 RC2) poskytují klikací nástroje, které myslím poslouží velice dobře. Ve Slackware nic takového k dispozici není (naštěstí pro mě), takže se budu zabývat "surovou" instalací. Předpokládám také, že máte BTTV moduly zkompilované a přítomné v systému a víte, co vykoná modprobe
.
Po přečtení dokumentů v adresáři
/usr/src/linux/Documentation/video4linux/bttv
a dokumentu
BTTV mini-HOWTO jsem zjistil, že nevím, jaké je přesné typové označení karty. Tedy jsem také zjistil, že se tohle označení liší od obchodního názvu. Experimentováním jsem přišel na typ ProVideo PV951, což jsem si později ověřil i informacemi nalezenými na Internetu. (Když víte, co vlastně hledáte, jde to jako po másle.) Může vám snad pomoci i fotogalerie různých karet.
Hlavní modul, který ovládá zařízení Video4Linux, se jmenuje bttv.o
a jeho parametry jsou mimo jiné card
a tuner
. Hodnoty těchto parametrů zjistíte v souboru /usr/src/linux/Documentation/video4linux/bttv/CARDLIST
nebo na stránkách BTTV. Můžete si zavedení modulu vyzkoušet v shellu:
modprobe bttv card=42 radio=1 # Pro mou kartu
|
Vhodnější je modifikovat soubor /etc/modules.conf
(výřez). Vzor této sekce najdete v souboru /usr/src/linux/Documentation/video4linux/bttv/Modules.conf
:
# i2c alias char-major-89 i2c-dev options i2c-core i2c_debug=1 options i2c-algo-bit bit_test=1 # bttv alias char-major-81 videodev alias char-major-81-0 bttv options bttv card=42 radio=1 options tuner type=1 debug=1 |
Je také možné, že v adresáři /dev
nevzniknou při dalším startu požadovaná zařízení, pomůže nám proto skript /usr/src/linux/Documentation/video4linux/bttv/MAKEDEV
, který je vytvoří.
Při startu se karta (a také radio, které u výše zmíněné karty také funguje) "ohlásí" zhruba takto (výřez relevantních řádků; všimněte si také modulů pro dálkové ovládání, které obsahují slovo "lirc"):
Linux video capture interface: v1.00
|
Důležitý je také řádek, který udává typ tuneru; může se vám hodit pro nahrávání v různých programech:
bttv0: i2c attach [client=Philips PAL_I (FI1246 and compat,ok]
|
Ke konci výpisu jsou také řádky, které oznamují, že byla vytvořena tři zařízení: první je "hlavní" videozařízení, ze kterého jsou přebírána data a které slouží jako zdroj pro nahrávání. Druhé zařízení je určeno pro teletext, třetí pro radio.
Pokud nastanou problémy, pomoc hledejte opět na stránkách BTTV, případně, pokud budete mít štěstí, na stránkách výrobce karty.
Krátce zmíním programy, jimiž ovládám možnosti karty.
Alevt: prima teletext TV Prima
Používání dálkového ovládání, které je dodáváno spolu s kartou, není omezeno jen na kartu samotnou. Můžete je využít k ovládání jakýchkoliv programů v systému. Sada programů, které se starají o zprovoznění infračervených čidel, je distribuována v balíku LIRC (Linux Infrared Remote Control). Stáhněte si aktuální verzi, rozbalte archív do dočasného adresáře a spusťte skript setup.sh
. Spustí se instalační program, který vás provede celým procesem. Zvolte položku Driver configuration
, poté TV card
a nakonec typ své karty (Obrázek 1). Typy karet zhruba odpovídají těm, které podporuje BTTV, mají však jiné číslování, proto je dobré znát čip své karty, příp. tuner (jak už bylo řečeno výše). Nakonec vyberte položku číslo 3 a spusťte kompilaci (Obrázek 2).
Obrázek 1 -- Výběr karty při instalaci DO
Obrázek 2 -- Instalační program DO
Instalační proces dokončíme příkazy make
a make install
(jako root). Nainstaluje se několik utilit a především moduly lirc_dev
a lirc_i2c
. Nyní už stačí vložit modul do paměti a spustit démony. Opět je vhodné zařídit, aby se tak stalo při každém spuštění systému:
modprobe lirc_i2c
|
Nejpozději při dalším startu se vytvoří zařízení /dev/lirc
, /dev/lircd
a /dev/lircm
. Zároveň je při instalaci vytvořen soubor /etc/lircd.conf
, který obsahuje "ovladač" kláves dálkového ovladače (je načten démonem lircd
). Na tomto souboru záleží, zda při instalaci uspějete. Pokud si totiž IR zařízení vyrobíte (není to problém) a použijete univerzální dálkový ovladač (také není problém), budete ho muset učit "mluvit". V tomto souboru je řečeno, co znamená stisknutí toho kterého tlačítka. Drtivá většina těchto souborů k "průmyslově" vyráběným IR zařízením je v balíku přítomna a přibývají další. LIRC umí ovládat také jiná IR zařízení (sériová, síťová, PDA atd.).
Poslední fází je nastavení akcí k jednotlivým tlačítkům, což se definuje v souboru /etc/lircrc
. Zde uvedená konfigurace je vhodná pro počítač, který spravuje např. jeden člen rodiny a používají jej i další. Démony jsou spouštěné pod uživatelem root, ale lze je spouštět i pod jednotlivými uživateli. Navržené řešení má výhodu centrální správy -- akce definované v souboru /etc/lircrc
jsou pro všechny uživatele jednotné. Jako ukázku jsem použil sekvence, kterými dálkově ovládám "televizní" program xawtv:
begin
|
Program irexec
běží jako démon a spustí program po stisku tlačítka, xawtv-remote
ovládá již spuštěnou aplikaci xawtv. S tímto souborem si můžete "vyhrát" do libosti, můžete spouštět různé programy různými kombinacemi, ale stejně nejlepší je obyčejné přepínání televize .
Informace v tomto článku jsem podal sice zhuštěně, ale doufám, že srozumitelně. Není to tak těžké, jak to zpočátku vypadá, člověk musí jen vědět, kde a čím začít. Pokusil jsem se všechno podat najednou a pokud možno bez chyb. Rád (si) zodpovím všechny náměty a nedostatky, které vás při četbě napadly. V každém případě nepodceňujte četbu zmíněné dokumentace, mohl jsem něco přehlédnout, nebo mám prostě jinou konfiguraci. Už víte, které vlastnosti této karty jsme v Linuxu "rozchodili"?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: