Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Zvlastni ze je zminen Tizen u mobilu, kde bych rekl ze je to velmi minoritni zalezitost, ale u TV zminen neni, pritom bych se nedivil kdyby televizi s Tizen bylo vice jak mobilu :)
jinak take davam +1 :), moc pekny clanek a rozbor
Doby uzavřenosti jsou definitivně pryč, svět IT aktuálně běží na interoperabilitě a otevřenostiNo, jak kde. Zkuste si interoperabilitu a otevřenost u služeb, které to teoreticky podporují, ale prakticky na to jejich provozovatelé kašlou, protože proč se s někým dělit o trh a dodržovat nějaké standardy. Mluvím třeba o různých instant messaging službách, které jsou založené na XMPP, ale poskytovalé schválně interoperabilitu neumožňují.
Ono se říká, že dnes je ISA tak 5% vlastností procesoru a všechno zbylé dělá mikroarchitektura jádra (a proces).No, tohle platí pro průměrné procesory s vyváženým poměrem výkon/spotřeba, ale ne pro okrajové případy. Instrukční sada ARMu se dá dostat na menší plochu chipu, což je velká výhoda pro jednoduché procesory - typicky pro laciné routery, WiFi-USB dongly, low-end telefony, ale i řídící jednotky motoru apod. Naopak, Intel se svým x86-64 dokáže vykouzlit mnohem vyšší propustnost jednovláknových úloh. U střední třídy (smartphonů/tabletů) se to potkává - ARM se zesložiťuje, aby zvedl výkon na takt, zatímco x86 zjednodušuje, aby snížil plochu křemíku a snížil spotřebu. Zbylý rozdíl se dorovná počtem jader.
Nejdůležitější element: integrovaný modem.Tady platí spíš "integrované cokoliv". U ARMů je velkou výhodou ta variabilita. Do routeru nepotřebujete displej, ale hodí se gigabit ethernet. Set-top-box zase potřebuje HDMI a dekodér videa, případně SATA pro disk. U telefonu se zase hodí LVDS/DPI pro displej, SD/MMC, nějaký zvuk a ten GSM/LTE modem. Na téměř každou úlohu dokážete vybrat SoC, který tam prostě sedne a nemá moc zbytečností navíc.
dnes je ISA tak 5% vlastností procesoru a všechno zbylé dělá mikroarchitektura jádraTo je docela mimo. Predekoder i dekoder ti sezere uplne jine mnozstvi energie kdyz musis dekodovat instrukcni sadu s variabilni delkou inst.
x86 je stará škaredá, treife a nehipNo ty posledni tri jsou subjektivni, ale stara rozhodne je. A hlavne vznikala v dobe, kdy slova "efektivita" a "ekologie" lidem nic nerikali. Jestli mel tehdy clovek auto co zralo min nez 12 litru a osvetleni domu min nez pul kilowattu, tak to byl zelenej jak mimozemstan. Takze par desitek wattu nahoru dolu u PC fakt nikoho netrapilo... byl si rad ze vubec nejake PC mas.
Ono taky tehdy, když se Intel do mobilu dostal, vcelku ukazoval slušně konkurenceschopné vlastnostiAno, protoze tehdy byl Intel na mile pred ARMy ve vyrobni technologii. Dnes se na nej ARM vyrobci dotahli (v pidicipech) a "kupodivu" uz to tak ruzove nevypada. Ono taky Intel ladi sve technologie pro velke cipy, a pak kdyz intel nabidne 90% vyteznost a nekdo jinej 70% ale za polovicni cenu... tak se na intel logicky vytoto... a samozrejme je taky zvyklej na jine marze..
A hlavne vznikala v dobe, kdy slova "efektivita" a "ekologie" lidem nic nerikali. Jestli mel tehdy clovek auto co zralo min nez 12 litru a osvetleni domu min nez pul kilowattu, tak to byl zelenej jak mimozemstan. Takze par desitek wattu nahoru dolu u PC fakt nikoho netrapilo... byl si rad ze vubec nejake PC mas.
A projevovalo se to např. tím, že když jsem ještě na 386DX-40 (což bylo o dost později) položil prst, procesor nebyl ani znatelně teplý. Pro nepamětníky: ano, přímo na procesor, žádný chladič nebyl potřeba.
Ale to je přesně to o čem píšu: pokud v době, kdy vznikala architektura x86 - a ještě hodně dlouho poté - "par desitek wattu nahoru dolu u PC fakt nikoho netrapilo", procesor v tom hrál naprosto zanedbatelnou rolli. Třeba zmíněná 386DX-40 měla typickou spotřebu 2 W a maximální 3 W (slabší 386 ještě o dost méně, natož starší generace), takže i kdyby v té době době někdo vymyslel Cx stav, ve kterém by procesor spotřebovával desetinu, na celkové spotřebě počítače by se to prakticky neprojevilo a rozhodně by to neřešilo "pár desítek wattů nahoru dolů".
Takže ano, tehdy se na úspornost u PC nijak nekoukalo, ale - na rozdíl ode dneška - procesor nebyl rozhodně problém.
To je docela mimo. Predekoder i dekoder ti sezere uplne jine mnozstvi energie kdyz musis dekodovat instrukcni sadu s variabilni delkou inst.Nemyslím, že to je mimo. Tady tohle právě dělá těch 5 %.
Jeste by se sluselo napsat, kterych modelu atomu se to vlastne tyka. Sice se vyprdli na mobily, ale rozhodne to neni konec low-power atomu, zrejme budou i dal do tabletu a netbooku a koukam, ze ted intel miri hlavne do IoT segmentu, viz tenhle novy SoC: http://www.cnx-software.com/2016/08/17/intel-unveils-joule-compute-module-and-devkit-for-iot-based-on-atom-t5500-t5700-processors/ ktery byl prave predstaven...
Tiskni Sdílej: