Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Operační systém Linux již dosáhl úrovně, kdy je zralý nejen k nasazení v rámci tzv. "neviditelných" technologií (různé typy serverů), ale také jako kancelářská stanice. Nyní si razí cestu na pole monotematických profesionálních aplikací. V oblasti zpracování grafiky je jistě položen dobrý základ, který je podporován také kvalitou ve zpracování multimédií. V neposlední řadě sem patří i zpracování zvuku, kde Linux nabízí široké možnosti nasazení v nahrávacích studiích nebo při zpracování zvuku na špičkové úrovni. V tomto článku se ovšem nebudeme věnovat těmto činnostem, ale zaměříme se program, který umožňuje jednoduché, a přitom efektivní, zpracování zvukových vzorků (samplů) pro amatérské účely.
Program GNU sound editor lze stáhnout z nepříliš výstavní domovské stránky. Je distribuován ve formě zdrojových kódů, před použitím je tedy nutné jej zkompilovat; nutno podotknout, že nemá žádné zvláštní požadavky a neměl by to tedy být problém. Je také možné, že balíček pro konkrétní distribuce najdete v softwarovém archivu dané distribuce.
Pokud instalujete ze zdrojových kódů, postupujte následovně.
Program pro úspěšnou kompilaci vyžaduje přítomnost jádra verze 2.4 a vyšší, GNOME verze 1.4 a vyšší, knihoven libglade (0.14 a vyšší), libaudiofile (0.2.3 a vyšší) libsamplerate (0.13 a vyšší) a zvukových ovladačů kompatibilních s OSS (např. ALSA). Dalším předpokladem je procesor s frekvencí 500MHz a vyšší a hodně paměti RAM (kolik to je, ovšem autoři neuvádějí). Uvedené knihovny by měly být součástí prostředí GNOME.
Pro kompilace musíte mít pochopitelně nainstalovanou podporu vývoje programů, která bývá v instalačních programech označována jako Vývoj nebo Programování apod. Kompilaci samotnou provedou obvyklé příkazy
$ ./configure
$ make
Instalaci do systému provede příkaz (pokud ji provede uživatel root, je platná pro celý systém)
$ make install
Program podporuje zásuvné moduly neboli pluginy, jimiž lze rozšířit
možnosti editoru. Lze je stáhnout např. ze stránek www.ladspa.org. Stažený soubor
obsahuje jednu knihovnu, umístěte ji nejlépe do adresáře
/usr/local/lib/ladspa/
. Bude automaticky načtena a nalezené
pluginy budou hned k dispozici (obrázek 2).
Ovládání je naprosto triviální, a pokud uživatel ví, co má před sebou (tzn. už někdy s takovým programem pracoval), okamžitě se zorientuje. Velkou část plochy zabírá stopa (angl. track). Zde se grafickým průběhem zobrazují data zvukového snímku. Stisknutím levého tlačítka myši a tažením se označuje část vzorku. Obojí je vidět na prvním obrázku.
V mé kopii byla hlavní nabídka z malé části česká, z velké části anglická (instalováno na Slackware 9). Krátce se pokusím nastínit, jaké možnosti se skrývají v jednotlivých sekcích. Jen podotýkám, že program nabízí velké množství klávesových zkratek, tzv. "horkých kláves".
/usr/local/share/gnome/help/gnusound/C/
.Jako stopa (angl. track) je označován grafický element, ve kterém je
zaznamenán časový průběh vzorku, na obrázku má zelenou barvu, je tvořen
linkami. GNU sound editor podporuje až 16 stop (na druhém obrázku jsou
dvě stopy). Při přehrávání lze kliknutím na ikonu v levém horním rohu
každé stopy určit, které stopy mají být reprodukovány. Stopy mohou být
míchány a vůbec na ně (nebo jejich části) lze aplikovat mnoho
efektů. Editor obsahuje několik efektů (menu Tools
), další
lze přidávat ve formě zásuvných modulů.
Na druhém obrázku je ukázka výše umíněné knihovny LADSPA. Bohužel jsou popisky efektů anglické, což neprofesionálovi téměř znemožňuje rozpoznat, co daný efekt provádí. Nejlepší je tedy celý efekt vyzkoušet.
Na třetím obrázku je vytvořena pomocí bodů průběhu struktura, podle jejíhož průběhu (připomínajícího sinusoidu) bude na vybranou část vzorku aplikován efekt, v daném případě Resample. Výsledkem je situace, kdy zvýrazněná část vzorku při přehrávání zjednodušeně řečeno zrychluje a zpomaluje přesně podle os, kterými jsou spojeny jednotlivé body (ve skutečnosti jde o posun frekvence). Lze tak dosáhnout zvuku, který vyloudí gramofonová deska, zastavíme-li ji rukou. Každý z efektů má několik parametrů, obvykle frekvenci, rozmezí (to je dáno grafickým výběrem), metodu nebo jiný soubor parametrů. Nejlepší postup je vše vyzkoušet. Zde tak oceníte funkci, kdy lze všechny změny vrátit zpět.
V neposlední řadě patří mezi důležité funkce také nahrávání, které
ovšem neoplývá mnoha možnostmi. Lze nahrávat ze zvukového zařízení
/dev/dsp
, a to, pokud je zařízení podporuje, z několika
kanálů. Nelze už ovšem určit, do které stopy se má který kanál nahrávat,
vše funguje na vzestupném principu (nultý kanál první stopa, první kanál
druhá stopa atd.).
Tento program dozajista neposlouží profesionálovi, ale zručnému amatérovi poskytne dost radosti na to, aby s ním (a vhodným zvukovým vzorkem) příjemně strávil kus odpoledne. Program sice ještě nedosáhl první verze, což ale není ve světě Linuxu nutnou podmínkou kvality, ale přesto nelze tvrdit, že to, co umí, dokáže bez chyby. Občas se stane, že program "spadne", obvykle při aplikaci některého z LADSPA pluginů. Ke cti autorům budiž přičteno to, že editor vždy vytvoří záložní kopii právě zpracovávaného souboru s příponou .crash. Bezesporu existují lepší a důmyslnější programy, ale GNU sound editor dobře poslouží díky svým funkcím a jednoduchému ovládání nejen úplným laikům.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: