Apple na své vývojářské konferenci WWDC24 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: svou umělou inteligenci pojmenovanou jednoduše Apple Intelligence, iOS 18, visionOS 2, macOS Sequoia, iPadOS 18, watchOS 11, …
Vyšla nová verze XMPP (Jabber) klienta Gajim, která přidává podporu reakcí pomocí emoji (XEP-0444: Message Reactions) a citace zpráv (XEP-0461: Message Replies). Přehled dalších vylepšení je k dispozici na oficiálních stránkách.
Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
Beamer je - jednoduše řečeno - rozšiřující třída LaTeXu, kterou lze použít místo klasických tříd dokumentu typu article
či book
. Příprava prezentací je tak poněkud odlišná od "naklikám si někam, co potřebuji". Způsob se totiž (překvapivě) shoduje s přípravou běžného dokumentu v LaTeXu.
To ale neznamená, že by práce byla zdlouhavější. Je prostě jiná a je třeba si na ni zvyknout. Věřím tomu, že vytvoření ekvivalentní prezentace třeba s OpenOffice.org Impress by mi zabralo daleko víc času. Hlavně proto, že s Impress neumím pracovat.
Beamer přenáší všechny výhody i nevýhody LaTeXu i do tvorby prezentací. Přidává možnosti vytvářet přechody mezi jednotlivými odrážkami, obsahuje řadu témat vhodných pro krátké i delší prezentace. Ale hlavně je distribuován s několika vzorovými soubory. Jejich editace pak umožní vytvořit pěknou prezentaci i těm, kteří s LaTeXem a/nebo Beamerem začínají.
"LaTeX už jsem nainstalovaný měl, takže už zbýval jen ten Beamer.". "A zvládl jsi to?", byl Bohouš zvědavý. "Jasně, nejsem lama!", potvrdil Matěj, "teď už chybí jen ta prezentace."
Instalace by neměla představovat problém. Využijte buď možností vaší distribuce nebo stránek projektu, dokumentace je také výborná. V mém případě platila první varianta, Synaptic nezklamal a instalace proběhla bez zaváhání. Nutno podotknout, že LaTeX jsem již nainstalovaný měl.
"No tak jdeme na to. Jak dlouho budeš asi tak mluvit?" "Mělo by to být tak na 20 minut, potom je tak 5 minut na otázky. Proč se ptáš?" "Nejdřív musíme vybrat správnou šablonu.", vysvětloval Bohouš, "Ne každá se hodí pro každou příležitost."
Nejjednodušším způsobem, jak začít s prezentací, je vybrat již
předpřipravený "polotovar" a do něj doplnit náš text. Tyto "polotovary"
se nacházejí v adresáři s dokumentací, podadresáři solutions
.
V mém případě je to /usr/share/doc/latex-beamer/solutions
.
A protože začít se má od začátku, vytvoříme nejdřív úvodní snímek.
"OK, takže téma je Technologie flash pamětí," pokračoval
Bohouš, "To vysázíš příkazem \title
. Pro tebe to znamená
zapsat to do složených závorek za tím. Můžeš přidat ještě kratší variantu
pro případ, že by se nadpis někam nechtěl vejít, ale tenhle je krátký dost."
Na úvodní snímek patří téma prezentace, jméno autora, datum a název školy či firmy, kterou přednášející reprezentuje (je-li nějaká). Mezi běžnými snímky prezentace má ten úvodní zvláštní postavení. Vytvoříme ho jediným příkazem - titlepage
- uzavřeným do prostředí frame
. Informace, které mají být zobrazeny, čerpá z hlavičky. Vše je nejlépe patrné z Matějovy prezentace, která zatím vypadá takto (matej01.tex, matej01.pdf):
\documentclass{beamer} \mode<presentation> { \usetheme{Warsaw} \setbeamercovered{transparent} } \usepackage{ucs} \usepackage[utf8x]{inputenc} \usepackage{czech} \usepackage{palatino} \usepackage{graphicx} \title{Technologie flash pamětí} \author{Matěj Novák} \institute[UŠ JAK]{Ukázková škola Jana Ámose Komenského} \date{23.~9.~2006} \begin{document} \begin{frame} \titlepage \end{frame} \end{document}
Pro překlad do pdf
je možno použít buď pdfcslatex
, nebo třeba trojici cslatex
,
dvips
a ps2pdf
.
Zbývá ještě doplnit význam několika vybraných příkazů. Příkazem
\documentclass{beamer}
si řekneme o třídu dokumentu Beamer,
která nám dá k dispozici příkazy jako například \frame
.
K dalším patří výběr tématu (\usetheme{Warsaw}
) či příkaz
\usepackage
, kterým říkáme, jaké dodatečné balíky chceme
použít (například graphicx
dovolí vkládat obrázky
příkazem \includegraphics
).
"Tak, titulní stránka by byla, teď už můžeme začít tvořit. Dobré je, když si nejdřív vytvoříš hrubou osnovu. To znamená na začátku nějaký rychlý úvod do tématu, případně motivaci. Pak hlavní část, kterou případně rozdělíš do smysluplných podkapitol. Na konci by nemělo chybět stručné shrnutí všeho, co jsi řekl."
Osnova prezentace se obvykle umisťuje hned za titulní stránku a potom před každou nově začínající kapitolu v případě, že chceme, aby posluchač neztratil nit. Osnovu vysázíme tak, jak jsme zvyklí sázet v článku obsah. Snímek s osnovou tedy může vypadat například takto:
\begin{frame} \frametitle{Osnova} \tableofcontents[pausesections] \end{frame}
Příkaz \frametitle
, který jsme ještě neměli tu čest poznat, vysází (jak by se dalo čekat) nadpis snímku;
\tableofcontents[pausesections]
se pak postará o vysázení osnovy. Nepovinný parametr pausesections
způsobí to, že se jednotlivé body osnovy (rozuměj teď hlavní body), budou odkrývat postupně, na klepnutí. Chceme-li zobrazit celou osnovu naráz, tento parametr smažeme.
Protože je osnova generována opět jen jedním příkazem, zbývá dovysvětlit, kde bere text. Hlavní body osnovy tvoří parametr příkazů
\section
umístěných ve zdrojovém textu mezi jednotlivé snímky. Podbody jsou tvořeny obdobně, příkazem \subsection
. Nejlépe je použití vidět na Matějově příkladu (matej02.tex):
\begin{frame} \frametitle{Osnova} \tableofcontents \end{frame} \section{Co bylo cílem projektu} \section{Technologie} \subsection{NOR} \subsection{NAND} \subsection{Inovace} \subsection{Kterou vybrat?} \section{Náhled do budoucnosti} \section*{Souhrn}
"Teď už můžeš do jednotlivých sekcí vkládat snímky a psát do nich text. Říká se, že k jednomu snímku se mluví v průměru tak minutu až dvě, ale je to dost individuální. To znamená, že tvoje prezentace by měla obsahovat zhruba 15 snímků."
Text by měl být při prezentaci psán formou odrážek. Proto se při jejich
tvorbě budeme často setkávat s výčtovými prostředími. Prvním z nich je
itemize
, které obsažené položky vysází s puntíkem (či jiným
znakem) na začátku. Obdobou je v html
tag
<ul>
.
\begin{itemize} \item položka seznamu \item další odrážka \end{itemize}
Chceme-li na začátku místo nějaké značky čísla, použijeme prostředí
enumeration
, tzn. v předchozím případě jen nahradíme slůvko
itemize
slůvkem enumeration
. To si lze představit jako html
tag <ol>
. Třetím prostředím do party je description
, jehož pomocí lze vytvářet jakési slovníkové vysvětlivky.
\begin{description} \item[Strom] Graf, který neobsahuje kružnici. \end{description}
Ke zvýraznění některého ze slov lze použít klasického postupu v LaTeXu,
tedy uzavřít ho do \emph{}
. Třída Beamer nám ovšem nabízí
ještě jiný způsob, a to uzavření textu do \alert{}
, při
kterém bude tento text vysázen červeně.
Pro zvýraznění celého bloku textu (například podmínek, za kterých
něco platí), můžeme využít prostředí block
, které svůj obsah
vloží do hezkého rámečku. Takhle se rozhodl Matěj zdůraznit cíle svého
projektu (matej03.tex, matej03.pdf):
\section{Co bylo cílem projektu} \begin{frame} \frametitle{Cíle projektu} \begin{block}{Cíle} \begin{itemize} \item Prozkoumat, jak pracuje paměť flash. \item Zdokumentovat současné technologie flash pamětí. \item Porovnat jednotlivé typy. \item Provést stručný rozbor, k čemu se jednotlivé typy hodí. \end{itemize} \end{block} \end{frame}
Takovýto blok má modré záhlaví s nápisem Cíle a namodralé tělo. Chceme-li být ještě důraznější, můžeme použít prostředí alertblock
, které je laděno do červena. Obdobně pak fungují specializovaná prostředí pro definice (definition
), teorémy (theorem
), příklady (example
) a jiné (lemma
, proof
, corollary
).
"Hmm, tak to vypadá vážně dobře," odtušil spokojeně Matěj, "ale ještě třeba nevím, jak vložit obrázek nebo vytvořit tabulku." "Není to nijak složité," uklidnil ho Bohouš, "ale protože už budu musel běžet, necháme to na jindy."
Protože obrázek řekne často víc, než tisíc slov, podíváme se příště na to, jak ho do naší prezentace dostat. Dále si ukážeme práci s tabulkou, vytváření snímků, na kterých se jednotlivé prvky postupně odkrývají, a třeba i něco navíc.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
ps: doufám, že se seriál bude zabývat více Beamerem než běžnými konstrukcemi LaTeXu.
Zdravím, cílem článku bylo popsat tvorbu prezantace tak nějak lidsky, krok za krokem. Předpokládám jistou malou znalost LaTeXu, ale i tak jsem se těm běžným konstrukcím, jak říkáte, nedokázal vyhnout.
V příštím díle bude to, co je napsáno v pokračování :), takže trocha LaTeXu i trocha Beameru.
Ten článek od pana Olšáka jsem četl, chtěl jsem si u něj dokonce zapsat předmět o TeXu, ale těsně předtím ho zrušil.
LaTeX používám na čistě uživatelské úrovni, tak je ostatně zaměřen i článek. Nemám ambice (zatím), jít nějak moc do hloubky. Prostě to používám k mé spokojenosti.
S těmi chybami máte pravdu. Zatím se mi ji většinou povedlo odhadnout, ale občas to určitě může být oříšek.
Díky za bugreport, překontruluji to až se dostanu ke svému počítači.
Tak Evince 0.4.0 na Ubuntu Breezy to zobrazí korektně.
Otestoval jsem to alespoň v Acrobat Readeru 6.0 na WinXP v internetové kavárně. Vše se zdá být OK.
Pěkné. No hlavně v příštím díle naznačte, jak přepnout styl. Tady ta ujetá modrá se mi teda vůbec nelíbí - jsem spíš minimalista. Něco jednoduchého.
Téma změníte jednoduše: místo Warsaw
si vyberete takové, které se vám bude líbit. Jinak řečeno, místo
\usetheme{Warsaw}
použijete
\usetheme{Vase_Oblibene_Tema}
Témat je řada, popis (obrázky) najdete v User Guide.