Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Daly by se o tom napsat disertace, ale pan autor se zmuze jen na par nicotnych radek.Jenže cílem není disertace. Cílem je právě těch pár řádků, stejně jako v případě popisu dalších příkazů. Stručné představení a shrnutí možností. Ale tys to asi ani nečetl, co?
kritika musi byt:Proc, proboha? Clanek slibuje predstaveni prikazu a ne jejich podrobne pitvani. To taky plni, takze pokud jde o mne, plna spokojenost.
Neexistuje žádná jediná správná cesta jak zjistit typ souboru,
Existuje. Stačí, aby autor (uživatel, program) tuto informaci k souboru přidal:
$ getfattr --dump /tmp/l10n.xhtml.gz getfattr: Removing leading '/' from absolute path names # file: tmp/l10n.xhtml.gz user.mime_encoding="x-gzip" user.mime_type="application/xhtml+xml"
Bohužel nikdo si na rozšířené atributy ani nevzpomene. Ani desktopová prostředí, která tento koncept standardizovala. Na Mac OS X se prý metadata souborů využívají zcela běžně.
Existuje. Stačí, aby autor (uživatel, program) tuto informaci k souboru přidal:A že je to ta jediná správná cesta říká kdo? Já tu větu "Neexistuje žádná jediná správná cesta jak zjistit typ souboru" pochopil tak, že existuje více správných cest, jak zjistit typ souboru.
Na Mac OS X se prý metadata souborů využívají zcela běžně.Na Maccích je to v poslední době složité. Původní Mac OS používal pro určení typu souboru jakýsi čtyřznakový kód. Pak se myslím s přechodem na OS X začaly používat přípony souborů a konečně existuje ještě takzvaný Uniform Type Identifier, což je klasický otočený doménový zápis à la
com.apple.itunes
. Přípony jsou ošklivé, ale metadata na druhou stranu dost špatně přežívají jakýkoliv transport, například na cizí souborové systémy nebo po síti.
application/x-zip-compressed
(nevím, jestli je to správně, nesejde na tom). Když ho načtu třeba jako přílohu do běžného poštovního klienta, který nebude mít podporu pro metadata, jak se klient dozví typ souboru? Podobně u příjemce: Příjde mi příloha nazvaná Foo s content-type zip
. Pokud místní operační systém nepodporuje metadata, klient by musel vědět, že má soubor uložit s příponou .zip.
.ai
, tak mi je otevírá Preview namísto Illistratoru. Tato informace byla původně ve working-copy v metadatech a SubVersion se na to jaksi vytento. Nejen díky tomuto, ale i díky nepodpoře paznaků v názvech souborů, nelze verzovat uživatelská ikona adresáře. Takže na řadu přichází řečnická otázka, zda je SubVersion opravdu verzovací systém, když půlku dat zahodí nebo odmítne?
co když náhodou někdo nebude umět zpracovat text s diakritiky nebo dokonce UnicodeTakových je tu spousta. Aspoň soudě z diskuzí o diakritice.
Nic vám přece nebrání vedle metadat dál používat přípony souboru.Na to jsem narážel: Pokud musím kvůli spolupráci s ostatními stejně používat přípony, můžu se na metadata zrovna vykašlat.
getfattr
alias dud="du -h --max-depth=1"
, případně ncdu
alias dud='du | grep -i -e '\''\.\(/[^/]\+\)\?$'\'' | sort -n | less'
Můj oblíbený:
du -x / | sort -n | tail -50
du -s .[^.]* * | sort -n | tail -n 20
Program du slouží k odhadu zabraného místa danými soubory či adresářiIMHO se zde nejedná o odhad, ale o přesnou hodnotu, kterou soubor zabírá na disku, což je potřeba brát doslova. Kvůli alokačním jednotkám a děravým souborům je skutečná velikost odlišná od velikosti na disku:
$ echo a > a $ ls -l a -rw-r--r-- 1 pht pht 2 2009-12-22 11:56 a $ du a 4 a $ dd if=/dev/zero of=a bs=1G seek=1000000 count=0 0+0 records in 0+0 records out 0 bytes (0 B) copied, 2.0858e-05 seconds, 0.0 kB/s $ ls -lh a -rw-r--r-- 1 pht pht 977T 2009-12-22 11:57 a $ du a 4 aPokud chcete zjistit skutečnou velikost, např. pro účely stahování z webu, použijte přepínač --apparent-size, což je myslím pouze v GNU verzi.
file
sa mi osvedčil ešte parameter --mime-type
, ktorý robí presne to čo by ste si mysleli, že robí. Výstup je potom lepšie strojovo spracovateľný, napríklad v shell skripte...
/etc/magic
. Což byl IMHO také důvod, proč třeba Apache používal vlastní magic
, kde byly místo slovních popisů MIME typy.
file
.
mime.types
a direktivaAddType
) nebo na základě analýzy obsahu (modul mod_mime_magic
). Ta druhá možnost se ale v praxi moc nevyužívá.
Content-Type
nastavený na application/octet-stream
, protože prohlížeče si to stejně zpracovávaly jak chtěly samy.
Tiskni
Sdílej: