Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Právě začíná dlouho slibovaný seriál pro programátory, kteří se chtějí dozvědět něco více o tom, jak je AbcLinuxu napsáno a jak funguje. Kdoví, pokud bude zájem, možná i zveřejním zdrojové kódy a umožním na něm pracovat i případným dobrovolníkům. Nápadů na vylepšení mám spousty, ale času málo .
AbcLinuxu je naprogramováno v Javě na základě vybraných J2EE techologií za použití moderních programátorských přístupů. Architektura je postavena na pull variantě MVC (Model-View-Controller) patternu. MVC je léty prověřený přístup k vývoji GUI aplikací, kdy aplikace je rozdělena na tři části. Model reprezentuje data, View slouží pro interakci s uživatelem a Controller je zodpovědný za zpracování uživatelských požadavků. Pull varianta je jeho rozšířením, ve kterém Controller tlačí data do View, takže ve View máte přístup jen k těm datům, které vám Controller zpřístupní.
Model je postaven na základě objektů majících společného předka -
GenericObject
. Tato data jsou ukládána přes JDBC do databáze
MySQL. Pro zvýšení rychlosti je na vrstvu persistence navázána
transparentní cache.
Jako View v současnosti slouží knihovna Velocity, ale kvůli jejím nedostatkům a nulovému vývoji přecházím na FreeMarker. Obě knihovny definují svůj vlastní programovací jazyk, který se podobně jako PHP zapisuje přímo do html souborů. Jazyky jsou velice jednoduché, koneckonců šablony (jak se kombinaci html a těchto jazyků říká) by měli vytvářet designeři, nikoliv programátoři.
Konečně poslední zásadní částí architektury je Controller. Zde se jedná o několik desítek servletů. Ty mají na starost zkontrolovat vstup od uživatelů (HTTP request), zpracovat jej (například uložit komentář či vytáhnout článek z databáze), zvolit šablonu a vykonat šablonu. Její výstup je pak vrácen prohlížeči.
V dnešním díle se budeme hlouběji zabývat modelem. Nejdříve se pokusím vysvětlit své cíle a požadavky, aby bylo jasné, proč model vypadá zrovna takto.
Když jsem propgramoval AbcLinuxu, měl jsem již dostatek zkušeností s projektem Linux Hardware. Tento projekt umožňoval ukládat hardwarové záznamy do stromové struktury a později bylo přidáno diskusní fórum. Databáze byla naprogramována účelově a pro každou novou službu bylo nutno přidat nové tabulky. Vytváření vazeb mezi tabulkami bylo velmi obtížné. Neexistovala žádná separace do MVC a jedna php stránka měla na starost jak manipulaci, tak zobrazování dat. Proto přidávání nových služeb bylo prakticky nemožné.
Mým hlavním požadavkem tedy byla maximální flexibilita. Chtěl jsem mít možnost vytvářet vazby mezi libovolnými objekty, snadno přidávat nové služby a upravovat existující objekty. Mou noční můrou z časů Linux Hardware bylo, když po mně někdo chtěl přidat další údaj k hardwarovým záznamům. Znamenalo by to úpravu tabulky v databázi a kontrolu všech databázových příkazů. Proto jsem se rozhodl, že vlastní data budou uložena v podobě XML, v tabulce reprezentované jako BLOB. Takto mám zachovánu zpětnou i dopřednou kompatibilitu .
Z Linux Hardware se mi osvědčilo členění dat do stromu. Například
Procesory / Intel / Pentium III / Pentium III 750 MHz. Proto jsem chtěl
tuto vlastnost nejen zachovat, ale vytvořit ji univerzálněji. Abych mohl
vytvořit vazby mezi libovolnými objekty, i těmi, které ještě neexistují. V
Linux Hardware byly tyto vztahy natvrdo zapsány do tabulek. Například
záznam měl jako políčko číslo položky, položka zase obsahovala číslo
kategorie, ve které je umístěna. Ale co když jsem chtěl mít jednu položku
ve dvou kategoriích? Řešením je nový objekt Relation
.
Každý objekt modelu je potomkem GenericObjectu
. Proto
všechny objekty sdílejí jeho vlastnosti. GenericObject
má dvě
hlavní vlastnosti (properties). Prvním z nich je id
. Jedná se
o identifikátor objektu, který spolu s třídou jednoznačně objekt
identifikuje. Druhou vlastností je content
, což je seznam
relací, ve kterých je objekt předkem. Relation
je objekt
definující vztah mezi dvěma objekty. Každý objekt tedy může mít libovolný
počet libovolných potomků, stačí vytvořit mezi nimi relaci. Jedná se o
Composite pattern.
Na následujícím obrázku je zobrazen UML diagram tříd v AbcLinuxu.
Než se dostanu k detailnějšímu popisu jednotlivých tříd, měl bych se
zmínit o způsobu, jak je řešeno XML. Jak jsem se již zmínil, v databázi je
XML uložen jako blob data
. Třídy, které jej používají, musí
implementovat rozhraní XMLContainer
. Takto získávám uniformní
přístup ke stejným datům. Protože pětkrát implementovat stejnou
funkcionalitu je nesmysl, vytvořil jsem třídu XMLHandler
a
zmíněné třídy (User
, Relation
,
Category
, Item
a Record
) ji
používají (viz asociativita v class diagramu). XML je fyzicky realizováno
pomocí stromu knihovny DOM4J.
GenericDataObject
je společný předek tříd
Category
, Item
a Record
. Kromě
instance XMLHandleru
obsahuje vlastnosti owner
(id vlastníka), type
(dělení na podtypy) a datumy
created
a updated
(kdy byl objekt vytvořen,
respektive naposledy upraven). Category
reprezentuje jednu
sekci stromu, Item
zase položku (hlavička článku, položka
hardwaru apod). Konečně Record
reprezentuje jeden záznam,
jedná se vždy o list stromu a je potomkem Item
.
User
uchovává uživatelské profily. Z důvodu lepší
efektivity a přehlednosti jsou některé jeho vlastnosti uloženy mimo XML.
Jedná se o login
, name
, email
a
password
. Vše ostatní je v XML. Relation
obsahuje
dvě hlavní vlastnosti - parent
a child
. Náznak
obousměrného seznamu je vytvořen skrze vlastnost upper
, která
obsahuje odkaz na rodičovskou relaci. Zbylá data (možnost předefinovat
ikonku či jméno potomka) jsou opět uložena v XML.
Poll
je objekt obsahující ankety a v budoucnu i hodnocení
článků. Má dvě logické vlastnosti - multichoice
a
closed
. Ty určují, zda je povoleno dát hlas více možnostem,
respektive zda je vůbec možné ještě hlasovat. Položky jsou uloženy v
separátním objektu PollChoice
. Není to optimální implementace,
ale nechtělo se mi ručně předělávat staré ankety z Linux Hardware. Teď toho
začínám litovat.
Server
drží informace o cizích serverech, ze kterých
stahujeme aktuální články. Link
obsahuje data o externí
informaci, například nejnovější článek na Rootovi. Můj původní záměr byl
však mnohem širší, chtěl jsem vám dát možnost přidávat URL do systému.
Konečně Data
je další nedodělek. V Linux Hardware bylo možné
přidávat k položkám obrázky, například snímek scanneru. Data
byla určen právě pro tyto účely. Bohužel jiné věci měly prioritu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
9.4.2003 10:34if (diskuze.isEmpty())
resp. prislusnej jspTag? ja vim, ten cas :)
PHP sice neznam, ale myslim, ze nikdy nic :) nemuze nabidnout takovou modularnost, rozsiritelnost, cistej OO navrh a takovy mnozstvi 'standardu' a knihoven jako Java.
Nic mene blackhole.sk je taky velice pekne ;). De o to co obnasi udrzba a vylepsovani situ.
Nehlede na to, ze mam obcas pocit, ze kdyz neco udelam/navrhnu v Jave spatne, tak me po chvilce tak nakope, ze vlastne nakonec je vsecko naprogramovany/navrhnuty dobre :))
Jirka> myslim, ze dost dulezita je ta infomace v zavorce - aspon ne rozumne brzy.
Predpokladejme stejne dobry ridice :)
"tlačení" je přece "push", nikoliv "pull. Napadlo mne že jde o pohled ze strany View, ale v té druhé větě je uvedeno explicitně že aktivní komponenta je Controller.