Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V dnešním díle seriálu o souborových systémech se budeme bavit o historicky prvním linuxovém souborovém systému, který podporoval žurnálování. Jistě jste jméno ReiserFS už někdy slyšeli a v tomto díle se o něm dozvíte něco blíže. Hlavní osoba, která za tímto projektem stojí, je Hans Reiser, po kterém byl filesystém pojmenován. Ovšem vyvíjelo ho s ním samozřejmě ještě spousta dalších spolupracovníků.
Teď byste možná rádi věděli, proč ReiserFS používat. Má spoustu vlastností, které ostatní filesystémy neobsahují. Jak jsem již řekl, jedná se o žurnálovací souborový systém, tudíž jednou z výhod, které poskytuje, je zajištění konzistence dat při výpadku a také zrychlení obnovení systému oproti fsck.
ReiserFS je založen na rychlém balancovaném stromu. Je tak zrychlena práce např. s velkým množstvím položek v adresáři. Už není žádným problémem, aby adresář obsahoval třeba 100 000 souborů, ReiserFS s takto obsáhlým adresářem pracuje bez problémů.
Třetí a nejdůležitější vlastností je jeho schopnost pracovat efektivně s místem na diskovém oddílu. ReiserFS neukládá data do bloků pevných velikostí. Pokud chceme uložit několik souborů velkých například 100B, uloží jich ReiserFS filesystém několik do jednoho bloku. Použitím tohoto souborového systému tedy šetříme nezanedbatelnou měrou prostor na našem záznamovém médiu. Stejně tak jsou do jednoho bloku ukládány konce souborů, které už nezabírají celý blok. Na druhou stranu tím však dochazí ke snížení výkonnosti filesystému, kvůli vyšší míře externí fragmentace.
Dalším problémem je přidání dalších dat na konec souboru. V tomto případě je na první pohled zřejmé, že se jedná o složitější problém, než např. u Ext2, kde přidaní několika bytů je triviální záležitostí. Jednoduše se použije nevyužité místo v rámci bloku, který používá soubor jen z části. Ovšem u Reiserfs musí dojít k přesouvání dat do jiných bloků, aby se tam přidávaná data vešla.
Uchovávání malých souborů se hodí hlavně v případě databází. ReiserFS byl navržen, aby umožnoval ukládat malé záznamy na disku, tudíž aby nebylo nutné používat nějaké způsoby shromažďování dat do větších souborů. Tento přístup by měl nejen zvýšit výkon, ale také snížit dobu vyvíjení aplikací tím, že programátoři nemusí vymýšlet způsoby, jak spojit několik malých bloků dat do jednoho velkého. Mohou je jednoduše na disk ukládat každý zvlášť.
Jako první věc, kterou musíme provést, pokud chceme používat
ReiserFS filesystem, je opět kompilace kernelu, který tento
filesystém podporuje. Stačí povolit volbu
CONFIG_REISERFS_FS
. Pokud používáte make
menuconfig
nebo make xconfig
, najdete ji v menu
Filesystems
, položka Reiserfs support
.
Podpora ReiserFS se dá zkompilovat přímo do kernelu nebo jako
modul. Pokud budeme používat Reiserfs na kořenový svazek, je nutné
zakompilovat podporu Reiserfs přímo do kernelu.
Pro vytvoření nového filesystému poté slouží příkaz:
mkreiserfs /dev/hdXX
,
/dev/hdXX
je zařízení, kde chcete nový filesystém
vytvořit. Poté již můžeme bez problémů nový diskový oddíl připojit.
Nevýhodou oproti ext3 je bohužel nemožnost přetransformovat
filesystém z klasického ext2 na reiserfs bez ztráty dat.
Dále je nutné přidat záznam do konfiguračního souboru
/etc/fstab
, tento záznam může vypadat následovně:
/dev/hdc1 /home reiserfs defaults 0 0
Položka /home
je místo, kam chcete diskový oddíl
připojit, tudíž si ho samozřejmě můžete změnit podle potřeby.
Jak jsem již uvedl, ReiserFS má i některé své nedostatky (práce
s konci souborů), které výkon snižují. Tyto nedostatky se však dají
částečně napravit pomocí správných nastavení při připojování
oddílu. Pomocí volby noatime
zrušíme záznamy
filesystému o posledním přístupu ke všem položkám filesystému.
Další volbou, která zrychlí práci s filesystémy je
notail
. Tím zrušíme ukládání konců souborů do jednoho
bloku. Ztratíme tím sice nějaké místo na disku, ale dojde k
zrychlení práce filesystému. Tedy např. kořenový filesystém znovu
přípojíme se se správnými parametry pomocí příkazu:
mount / -o remount, notail
Opravený záznam v souboru /etc/fstab
je
následující:
/dev/hdc1 /home reiserfs noatime,notail 0 0
Užitečnou vlastností ReiserFS filesystému je možnost změny jeho
velikosti. Příkaz resize_reiserfs
slouží právě
ke změně velikosti diskového oddílu. Ke zvýšení velikosti ho
dokonce nemusíme ani odpojovat. Pokud souborový systém zvětšujeme,
je nutné, aby bylo samozřejmě na disku volné místo (např. zrušením
následujícího oddílu pomocí příkazu cfdisk
).
Když chceme zmenšit filesystém, musíme nejprve použít
resize_reiserfs
a poté teprve
cfdisk
(pozor aby jste ho nesnižovali na menší
než velikost, kterou data na něm zabírají!).
Například kdybychom chtěli zmenšit velikost filesystému na
diskovém oddílu /dev/hda2
připojeném na adresář
/mnt
, postupovali bychom následovně:
umount /mnt
resize_reiserfs -s -1G /dev/hda2
mount /dev/hda2 /mnt
Bližší informace získáte z manuálové stránky
resize_reiserfs(8)
.
K dalším výhodám souborového systému ReiserFS patří podpora žurnálovacího souboru na odděleném diskovém oddílu a dynamické alokování inodů. Jak jsem se již zmínil také možnost online zvětšit filesystém. Zajímavá je podpora špatných bloků a pomocí externího patche i možnost quot.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: