Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
pdffonts
se můžete přesvědčit: TeXGyreSchola-Regular/Bold/Italic.
Já nevidím rozházený text ani různé velikosti písmen v jednotlivých ukázkách. To asi taky záleží na PDF prohlížeči...
\renewcommand{\arraystretch}{1.3}
hhline
a pak místo příslušných \hline použít
\hhline{||-|--||}
\documentclass[a4paper,11pt]{article} \usepackage{polyglossia} % nastavení jazyka (náhrada za babel) \setdefaultlanguage{czech} % české vzory dělení, atd. \usepackage{amsmath} \usepackage{amsfonts} \usepackage{fontspec} \setmainfont{XITS} \usepackage{unicode-math} \setmathfont{XITS Math} \usepackage{hhline} \begin{document} \begin{tabular}{||l|cc||} \hline & \multicolumn{2}{c||}{počet \qquad\null}\\ makro & řádků kódu & stran dokumentace \\ \hhline{||-|--||} &&\\ [-2ex] plain & 1241 & 100 \\ OPmac & 1600 & 19 \\ \hhline{||-|--||} &&\\ [-2ex] \LaTeX{} (jádro) & 8000 & 240 \\ hyperref & 24773 & 423 \\ color + graphics & 2469 & 81 \\ \hhline{||-|--||} &&\\ [-2ex] Ti\textit{k}Z & 1\,634\,882 & 726 \\ \hhline{||-|--||} &&\\ [-2ex] Con\TeX{}t & 1\,155\,673 & 547 \\ \hline \end{tabular} V řádku se píše matematika mezi dolary: $a^2+b^2=c^2$. Nebo je možno sestavit samostatnou rovnici obklopenou dvojicí dolarů: \begin{equation} \int x^\alpha \mathrm{d}x = \begin{cases} \frac{x^{\alpha+1}}{\alpha+1} & \mbox{pro } \alpha\not=-1 \\ \ln x & \mbox{pro } \alpha=-1 \end{cases} \label{rce} \end{equation} Vzorce se zapisují zhruba tak, jak bychom je anglicky přečetli. \[ \mathbb{A} = \begin{pmatrix} a & b & c \\ d & e & f \\ g & h & i \end{pmatrix} \] Toť na úvod vše. \end{document}Nastavení math fontů:
\usepackage{unicode-math}
\setmathfont{XITS Math}
(u mě funguje jen po přesunu amsmath
a amsfont
před)
dříve diskutované \hhline
a za ním vložený "fake" řádek zmenčený &&\\ [-2ex]
(no dobře to moc elegantní není :))
\documentclass[a4paper,11pt]{article} % V LaTeXu povinné \usepackage{polyglossia} % nastavení jazyka (náhrada za babel) \setdefaultlanguage{czech} % české vzory dělení, atd. \usepackage{amsmath} \usepackage{amsfonts} \usepackage{fontspec} % nastavení fontu \setmainfont[Ligatures=TeX, Extension=.otf, UprightFont= *-regular, BoldFont=*-bold, ItalicFont=*-italic, BoldItalicFont=*-bolditalic ]{texgyreschola} % fontová rodina TeXGyre Schola \usepackage{unicode-math} % nastavení matematického fontu \setmathfont{xits-math.otf} \setmathfont[range=\mathit]{texgyreschola-italic.otf}Kompletní výsledek je na priklad-latex-b.tex a priklad-latex-b.pdf. Je možné si všimnout, že to stále není úplně totéž, jako v OPmac ukázce. Například jednička není z fontu Schola ale z xits fontu, což nepůsobí dobře. A otázka, jak zavést do xelatexu matematický TXfont (který není unicode) taky není zodpovězena. Přitom XeTeX tomu technickou překážku neklade: za použití XeTeX+OPmac tam ten TXfont mám snadno. Nevylučuji, že problém je jen v tom, že LaTeXu příliš nerozumím, takže do něj neumím vpravit TXfont.
\setmathfont[range=\mathup]{texgyreschola-regular.otf}
popř. i nastavit další range=\mathbfup
\renewcommand{\arraystretch}{1.3}
. Chápu to tedy tak, že potom mezi řádky, kde se nevyskytuje vodorovná linka a tudíž tak velký prostor není potřeba, je nutné vrazit něco jako \vspace
se záporným argumentem.
Psát si vlastní makra na obsah, no, kdo chce tam, pomozme mu tamTrochu mi to pripada jako NIH syndrom.
Pan Olšák to třeba vysvětlí...Výhody OPmac jsou shrnuty na první a druhé stránce dokumentace. Vlastnosti, které má LaTeX rozprostřeny v desítkách balíčků s celkovým počtem stotisíců řádků kódu, jsou naprogramovány v jediném souboru s 1600 řádky. Chtěl jsem hlavně ukázat, že se věci dají dělat jednoduše. A nemusíme jen srovnávat počty řádků kódu, ale též počet stran dokumentace. OPmac je na 19 stranách. Když ale chcete třeba použít beamer (typicky proto, aby člověk na slídu napsal: nadpis, * výkřik první, * výkřik druhý), musí se prokousat více než dvěma sty stránkami dokumentace.
jsou jednotlivé názvy maker používané v OPmac v souladu s těmi, co se obecně používají v TeX komunitě? A má vůbec TeX komunita běžně užívané názvy pro makra? (např. * jako odrážka, to je inovace jen v OPmac, nebo běžná praxe i u ostatních?)TeXová komunita obecně používá (bohužel) LaTeXové značkování. OPmac jsem zveřejnil v prosinci 2012 na setkání uživatelů TeXu v Brně a pak v dubnu mi o tom vyšel podrobný článek v americkém TUGboatu. Je to tedy relativně nové, takže zatím asi málo užívané.
Po pravdě jsem velmi zvědav na Vaše řešení konverze do html - jestli to zvládne matiku/obsahy/rejstříky/citace jako odkazy atd. Třeba již zmíněný AsciiDoc je v této věci hodně silnou konkurencí.Moje html řešení je šité na jednu konkrétní úlohu a matematiku v něm neřeším. To jen, abyste neměl příliš vysoká očekávání...
Součísti HTML je třeba JavaScript
wat
Nebo tím myslíš buzzword HTML5?
Se vším co píšete, plně souhlasím. Vaší pragmatický volbě rozumím. Kdysi jsem totiž z podobných důvodů 'vystřízlivěl' a přešel od plainTeXu k značkovacím jednoduchostem. Cítil jsem bolestně na jedné straně nedokonalost svých TeX-maker a na druhé daleko efektnější výstupy (s daleko menší námahou) z AsciiDocu.
Teď mi nicméně přijde, že je to podobné, jako když si člověk vytváří databázi fotek v JPG, hudby v MP3... pro nějakou snadnou použitelnost, místo aby na archivaci používal nějaké bezztrátové formáty. Přitom ty těžkosti, které nás v současné době lákají obětovat sazbu, jsou ve své podstatě snadno řešitelné. Nebo byste si nevybral plainTeX, kdybyste v něm měl nadefinovanou podmnožinu příkazů à la Sphinx, obdobné možnosti konverze a navíc byste v případě potřeby mohl sáhnout po nástrojích, které by Vaše možnosti posunuli o několik levelů výš? Je pak ještě vůbec představitelné, že by Vás něco v budoucnu mohlo donutit změnit vaše ustálené zvyky tvorby dokumentů?
Co se týče mého "osamělého odhodlání" :) ... domnívám se, že to nestojí za řeč. Spíš to asi zatím vidím jen na nějaké temporary řešení pro rychlej přístup k velkému množství formátů (plain+opmac -> txt2tags) a pokud mi nebude stačit pdfko, tak se budu krotit a používat jenom to, co mi můj konvertor sežvejká a přímej export do hlavních výstupních formátů (html, odt) v rozumné kvalitě ve svém případě vidím spíš jen jako takové pokusničení a dokonalou vizi budoucnosti :D
Děkuji za vynikající článek. Mám jeden dotaz a jednu připomínku.ad 1) OPmac jazyk neneřeší s výjimkou dvou věcí: má připravena slova Kapitola, Tabulka a Obrázek v uvedených třech jazycích a není problém přidat další, např. \sdef{mt:chap:de}{Kapitel}. Druhá věc je řazení do rejstříku, které je připraveno pro angličtinu a podle české normy. Řazení podle norem jiných jazyků by se muselo dodělat modifikací stávajících maker. Možná ale Váš dotaz se týkal možnosti psát v daném jazyce a používat dělení slov. To je pak dotaz na CSplain, ne na OPmac. CSplain pod 8bitovým TeXem dovolí načíst všechna dostupná dělení slov jazyků, jejichž abecedy se schovají do evropského kódování T1, což představuje 29 jazyků. CSplain pod 16bitovým TeXem (v Unicode) dovolí načíst všechna dostupná delení slov, což představuje nyní 54 jazyků včetně ruštiny, řečtiny atd. ad 2) Tím, že jste zmínil uvedené slovo v souvislosti s OPmac, uvedl jste mě do nepohody až stavu naštvanosti:). Pokud maintaineři dister přijmou TeXlive jako celek, který je z pohledu této problematiky velmi různobarevný, pak tam OPmac najdete. ad OKTeX: s touto myšlenkou jsem si pohrával zhruba před deseti lety, pro jednu věc jsem to použil. Nemám zprávy, že by to někdo jiný použil, takže jsem se tím přestal zabývat a dále jsem to nerozvíjel.
Pro vyřešení "soutěžních" otázek (i všemožných dalších problémů s *TeXem) doporučuji tex.stackexchange.com.Že by ta nápověda nezabrala? Chtěl bych zdůraznit, že TXfonty sice nejsou unicodové, ale pro matematiku to v XeTeXu nevadí. Připomínám další nezodpovězenou otázku: jak zajistit nekřížení čar v tabulce v ConTeXtu. Nějak mě to utvrzuje v názoru, že přiohnout si sazbu k obrazu svému ve složitějších nadstavbách opravdu není jednoduché...
rm czech.sty
.
CSplain negeneruje žádná slova automaticky, takže tam nemá smysl se ptát, jak přeponout automaticky generovaná slova do příslušného jazyka. Na druhé straně OPmac generuje tři slova: Tabulka, Obrázek a Kapitola ve třech jazycích. V jakém jazyce to vyleze, záleží na tom, jaké máte zapnuto dělení slov: implicitně anglické, nebo \chyph české, nebo \shyph slovenské. Rozšíření o další slova nebo jazyky dle potřeby je v OPmac snadné a je popsáno v dokumentaci.
\chyph české, nebo \shyph slovenskéMožná jsem hnidopich, ale nebylo by lepší označovat jazyky standardními kódy dle ISO 639-1? Tj \cshyph a \skhyph. Je to, myslím, v zájmu budoucího rozšiřování.
Tiskni
Sdílej: