Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
U každé distribuce Ubuntu je již tradicí vybrat vedle číselného označení také název podle některého roztomilého zvířátka. Tentokráte je jím Fret kočičí, podle Wikipedia drobná samotářská noční šelma z čeledi medvídkovitých. Jinak se jedná o zhruba kilogram vážícího všežravce, který s kočkou nemá nic společného. Žije ve střední a západní části Spojených států a Mexika.
A teď už trochu vážněji k novému Ubuntu. Vydání 13.04 je první nové, u kterého se zkracuje doba podpory na pouhých 9 měsíců! To znamená, že pokud budete chtít používat podporovaný systém, budete muset updatovat buď každý půl rok. Anebo neupdatovat a využívat jen LTS (long term support), které vychází každé dva roky. Navíc si nově „mezi-vydání“ distribucí nepořídíte od Canonicalu na médiích, i když to snad nikoho trápit nemusí.
Přitom právě vydání 13.04 bylo po několik měsíců rádo diskutovaným tématem s ohledem na možné spekulace. Vydávání déle podporovaného Ubuntu dvakrát do roka znamená pro Canonical vyšší výdaje. Současné řešení ale není tak úplným řešením, protože podpora na několik měsíců je opravdu málo a motivace mnoha uživatelů updatovat kvůli jen několika mála úpravám a vylepšením nebude kdovíjaká.
Příchod 13.04 znamená také malé dvouleté výročí pro dvojici Ubuntu a Unity. Distribuce už využívá oficiálně tuto grafickou nadstavbu, respektive upravené prostředí, dva roky. Jinak staví na GNOME 3.6.3 a na novější GNOME 3.8 si budou muset uživatelé počkat do podzimu.
GNOME verze 3.6 používá také distribuce Ubuntu GNOME, která se navíc stává oficiální odnoží Ubuntu. Připomeňme, že první neoficiální vydání vyšlo teprve nedávno společně s Ubuntu 12.10. Ubuntu GNOME využívá, staví na GNOME Shell a dává uživatelům případnou alternativu k Unity. Vedle toho samozřejmě vychází bez oficiální podpory, ale s podporou komunity, Kubuntu s prostředím KDE 4.10 a Xubuntu 4.10.
Jinak běží nové Ubuntu na linuxovém jádru verze 3.8 oproti 3.5 na Ubuntu 12.10. Vylepšení by se proto měla dotknout napájení a lepší podpoře ovladačů grafických karet a to jak svobodných ovladačů, tak těch proprietárních. Přitom tomu není tak dávno, kdy linuxový vývojář Greg Kroah-Hartman označil verzi kernelu 3.8 za krátkodobou záležitost. Bude proto velmi zajímavé, jak se s tím popasují vzhledem k dvouletým vydáním LTS u Canonicalu…
Každé vydání Ubuntu přináší pravidelně novější verze aplikací, než ta předchozí. První aplikací, které si přitom uživatelé všimnou, je správce souborů Nautilus. Tentokráte už ve své novější a často kritizované verzi. Vyniká zejména svou jednoduchostí, na čemž ovšem není nic špatného a každý si nakonec může nainstalovat jakéhokoliv jiného souborového správce.
O kancelářskou práci se postará sada LibreOffice ve verzi 4.0.2. Vedle vylepšeného vzhledu aplikace mělo dojít i na zrychlení otevírání větších tabulek a vykreslování obrázků. Snad nejzajímavější změnou je ovládání prezentace pomocí aplikace určené pro Android – tedy ovládání chytrého telefonu.
Příjemnou změnou je přítomnost aktuální verze Mozilla Firefox 20. Uživatelé proto nemusí updatovat aplikaci hned po instalaci systému. Přitom není třeba dlouze připomínat, že internetový prohlížeč patří mezi vůbec nejpoužívanější aplikace.
Z dalších změn lze zmínit třeba odebrání pluginu pro nákup hudby z přehrávače Rhytmbox. Tlak uživatelů byl asi natolik velký, že to jinak nešlo.
Ubuntu jde opět cestou malých, leč pro zajímavých a přínosných vylepšení. Do horní lišty přibylo jakési synchronizační menu, ve kterém jsou všechna nastavení služeb a možnost je jednoduše vypnout nebo naopak zapnout podobně jako ve vlastní aplikaci Online Accounts. Bohužel prozatím tuto integrovanou funkci podporuje jen několik málo služeb počínaje samozřejmě vlastním cloudem Ubuntu One. Stejným způsobem může uživatel zapínat a vypínat i „hardwarová“ připojení.
Kus práce udělali vývojáři na nabídce Dash. Asi nejpříjemnější je „blbuvzdorné“ vyhledávání, kdy uživatel nemusí zadat úplně správně název aplikace nebo souboru – systém jej domyslí a opraví podobně, jako když něco zadáte špatně do vyhledávače Google. Dále byly lépe integrovány sociální sítě, byť v tomto případě si jeden říká, zda už to s tou integrací trochu nepřehánějí.
Nově můžete také přepínat mezi více otevřenými okny třeba webového prohlížeče. Stačí po levé straně najet na menu Unity a rolovat myší. Pak už se objevují v prostředí jednotlivá okna podle toho, zda rolujete nahoru anebo dolu. A jakmile zastavíte rolování, aktuální okno zůstane nejvýše.
Prostředí Unity nyní nově umožňuje rychlé přichytáván oken aplikace, v angličtině Window Snap. Jedná se prostě o to, že přichycením za určitý okraj obrazovky je nabídnuto zvětšení aplikace buď na půlku plochy, nebo na celou ploch a po puštění kurzoru se tomu tak stane. Něco takového kromě řady jiných desktopových prostředí pro Linux využívají taktéž komerční Windows 7 od Microsoftu.
Samozřejmě je změn mnohem více, byť jsou často jen kosmetické. Prostředí na výkonném počítači působí velmi plynulým dojmem. Design zůstává velmi čistý a přibylo také čtrnáct nových a na první pohled hezkých pozadí. Hodně zajímavé jsou velké ikony při odhlášení.
Všechny důležité inovace ostatně krásně popisuje video z OMG! UBUNTU!
Už se z toho stává skoro tradice, ale ani další „mezi-vydání“ nepřináší žádné revoluční změny. Oproti předchozímu vydání už nevyvolává takovou vlnu kritiky nad integrací komerčních služeb a změny jsou spíše menší, i když příjemné.
Přechod na nové Ubuntu 13.04 proto nelze jasně doporučit, pokud nechcete jít hned s vývojem, nepřipadají vám vylepšení natolik významná a jste spokojeni s některým z dřívějších vydání. Ostatně tak je to u Ubuntu vždy. Tentokráte jsou úvahy ztíženy ještě sníženou dobou podpory a hlavně – blížícím se vydáním s dlouhodobou podporou.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
ATI HD3450LOL
sudo add-apt-repository ppa:makson96/fglrx
sudo apt-get update
sudo apt-get upgrade
sudo apt-get install fglrx-legacy
sudo apt-get install fglrx-legacy
to u AMD rozhodně moc přívětivé neníProc konkretne?
že se uživatelé ocitnou v příkazové řádce bez grafiky a maj smůluJedne se predevsim o to jak to zabali distribuce, jak to otestuje a jak ma udelane/integrovane nastroje jako dracut.
No tak si to vypniNemůžu si to vypnout, protože to nepoužívám, používat nebudu. Vadí mi to pouze ze zásady, že si nějaký SW toto dovolí.
narozdíl od proprietárních systémůNemyslel jsem si, že někdy budu obhajovat M$, ale on nic takového zrůdného nemá. Myslím to, aby špicloval a špehoval kdo a jak co píše do Bingu.
V prohlížeči ti nevadí ...Které? Google? Ano špehuje, jen když mu to povolíš (webová historie apod.), kdo další? Možná nějaké sračkoidní servery s reklamou a proto používám jak AdBlock, NoScript, FlashBlock.