Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Ovladač: | dodává výrobce |
cernobila laserova tiskarna pro stredni kancelare, max 24 stran/min, 1200dpi, max. tusim 200lpi (bez zaruky), tiskne na kdejaky format (my ji pouzivame na A4 v jednom zasobniku a A5 v druhem - setrime lesy , maximalne umi o neco vetsi papiry nez A4 ). Ma minimalne 2 vstupni zasobniky (500 listu v supliku a asi 100 listu vpredu) a 1 vystupni, lze pridat tusim jeste 2 supliky na 500 listu.
Tiskarna ma sitovou kartu 10/100MBit. Lze ji ovladat krom posilani uloh na FTP i pres telnet, coz dovoli konfiguraci snad vseho co na tiskarne lze zkonfigurovat a pres http. Pricemz na http tiskarna vypisuje pocet vytistenych stranek, mnozstvi spotrebovaneho toneru a dalsi detaily.
Zprovoznoval jsem v SuSE 7.2, 8.0, Mandrake 8.1, 8.2, 9.0. Ve vsech pripadech jsem pouzil konfiguracni nastroje z vyjmenovanych distribuci. Ve vsech pripadech jsem tiskarnu nastavoval jako standartni LPD print server s prislusnou IP adresu (lze nastavit primo na tiskarne, pozdeji lze tiskarna konfigurovat treba telnetem). Zvolil jsem postscriptovou tiskarnu (verze T, D=duplex, N=network dohromady DTN), ktera umi postscript level2, rozliseni 1200dpi a dalsi drobnosti.
V krajnim pripade lze tisknout i zkopirovanim postscriptoveho souboru do adresare na FTP teto tiskarny. Coz je celkem zajimave, bohuzel to nelze pouzit pro plain text, nebot tiskarna pozaduje ukoceni radku CR LF, CR nestaci a nastavit se mi to nepovedlo.
V pripade SuSE jsem pouzil print daemon LPRng, v pripade Mandrake Cups, jine jsem nezkousel.
Tiskarnu jsem vzdy konfiguroval jako sitovou, nikdy jsem ji nemel pripojenou pres LPT, ale nepochybuju o tom, ze bude fungovat. V kazdem pripade byla konfigurace vzdy rychla a bez problemu.
Ovladac je sice nejspis od vyrobce, ale je soucasti naproste vetsiny distribuci (rekl. bych vsech pro kancelarske vyuziti). V pripade SuSE 7.2 a 8.0 YaST zcela urcite nabizel primo tento typ, u Mandrake si uz nejsem moc jisty.
Ve vsech pripadech je dobre dat si pozor na nastaveni duplexu. Tiskarnu lze nastavit tak, aby duplex pouzivala, pricemz standartni vystup z Linuxu toto neupravuje a pres duplex jsou veskere tiskove ulohy. Zatim se mi to nepodarilo moc vychytat.
Nejvic se mi na teto tiskarne libi modre podsvetleny displej
Mimochodem naklady na tisk u teto tiskarny vychazeji okolo 60 haleru za stranku vcetne papiru a amortizace. Pocitano podle prumerneho vyuziti v nasi firme a jednostrannem tisku. Takze ackoliv jsou porizovaci naklady relativne vysoke, cena tiskarny se tak max. do 1,5 roku vrati (srovnavano s levnou inkoustovou tiskarnou okolo 4-5tis. korun a objemu tisku zhruba 50 stranek denne a cene asi 1,5 - 2kc za stranku).
Dokument vytvořil: Pavel Čejka, 5.6.2002 19:51 | Zobrazeno: 812×
Tiskni Sdílej: