Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
rsync
nic neobnovuje, rsync
jenom synchronizuje dva stromy souborového systému. Tj. kdybyste spustil synchronizaci ze zálohy do nějakého cílového souborového systému, rsync
tam prostě bude kopírovat adresáře a soubory tak, jak jsou ve zdrojovém souborovém systému. Když nějaký adresář nebude existovat, tak ho vytvoří, když bude existovat, nastaví mu (v závislosti na konfiguraci rsync
u) metadata jako vlastníka, oprávnění apod.
Pokud byste tedy chtěl při obnově zachovat přípojné body, musíte je nejprve na cílovém systému ručně vytvořit.
Navíc mi připadá trochu zvláštní zálohovat kompletní strom (doufám, že aspoň bez /dev, /proc, /tmp, /sys a dalších proměnlivých adresářů). Spíš bych zálohoval zvlášť uživatelská data (/home
), protože tam dává smysl držet i historii, zvlášť aplikační data (/var
), případně také s historií, zvlášť konfiguraci (/etc
). Aplikace také můžete zálohovat, případné obnova ze zálohy by byla rychlejší, než nová instalace, i kdybyste jí měl zautomatizovanou. Ale když to máte vše v jednom, máte ta data svázaná se současnou instalací, a budete mít problém v případě, že byste se rozhodl třeba vše přenést na nový stroj a zároveň s tím nainstalovat systém od začátku (třeba přejít na jinou distribuci nebo na jinou architekturu).
Co je spatně na zálohování celého stromu?Pro zálohování různých dat se hodí různé způsoby zálohování. Např. uživatelská a aplikační data budete chtít uchovávat i s historií, uchovávat historii operačního systému je zbytečné.
Rsync má skriptem definováno, co nemá kopírovat, takže při požadavku migrace na nový stroj, je snadné ty vámi uváděné adresáře z obnovy vyloučit.Vyloučit nějaká data z obnovy je možné, ale k čemu je dobré zabírat jimi místo na zálohovacím médiu, když je pak stejně nepoužijete?
Jinak těch důležitých adresářů k záloze je daleko více... např. srv/www/htdocs pro webhosting, /usr/local/ pro serverové aplikace, /var/lib/ pro databázi MySQL a jiné...To jsou aplikační data. Správce samozřejmě musí vědět, kde má aplikační data uložená.
Tiskni Sdílej: