Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
ten server na VPS by z toho složil zase jeden tok do internetu včetně zachování pořadí paketů.Slovo, které chcete strčit do vyhledávače, je bonding (platí pro Linux, jiní výrobci tomu říkají různě, teaming a tak.) To vám umožní spojit několik síťových rozhraní do jednoho a s tím nějak pracovat - dát si na něj IP adresu, použít ho jako výchozí bránu apod. (Síťová rozhraní, která takto spojíte, budou muset být nějaké VPN nebo tunely mezi vaším routerem a tou VPS.) Používat obě připojení naráz s tím půjde, ale že by pro ně šla nastavit nějaká priorita typu 70-30, o tom nic nevím. (Nezkoumal jsem, když jsem tohle potřeboval, používal jsem active-passive) Vsuvka - ona ta priorita v podstatě vznikne sama, když se pakety budou dělit s pravděpodobností 50-50, tak slabší linku zahltíte a u TCP se udělá opakované vyslání, kde bude znovu šance 50-50, že ten paket odejde volnou linkou. Samozřejmě to není moc efektivní a i kdyby obě linky měly 100% spolehlivost, nezískáte tím datový tok rovný jejich součtu. To s tím pořadím bude možná trochu problém, pakety na tu VPS dorazí tak, jak to zrovna po cestě vyšlo, a nemyslím si, že by routování v jádře ten datový tok skládalo a řadilo. Podle mě prostě odejdou v takovém pořadí, v jakém přišly, a srovnat se s tím musí cílová stanice.
Tiskni Sdílej: