Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Ted sice požadavek na 2121 příjde, ale pak následuje chyba protože se nenaváže datová komunikace.Cool a kdo se kam snaží připojit že to pak selže? Osobně bych teda doporučil přimountovat Windows server přes Sambu na ten linuxový stroj a na něm spustit nějaké moderní sdílení souborů. Vystrkávat do internetu historická Windows s nešifrovaným protokolem pro přenos souborů zní jako fakt dobrý nápad.
Problém nastal, když jsem chtěl Ftp provozovat na jiném portu, konkrétně 2121Doufám, že to není proto, aby to bylo bezpečné - protože nebude. Věřte tomu, že si ten FTP server velice rychle někdo najde. Zejména na "tajném" portu 2121. Osobně bych si tipnul, že na tom linuxovém routeru je nastaveno, že se komunikace na portu 21 sleduje a dynamicky se povolují ta dodatečná (related) síťová spojení související s přenosem dat. Když jste to přehodil na port 2121, tak tohle přestalo fungovat a router vám něco blokuje. Řešením je v takovém případě přidat pro port 2121 stejné pravidlo, jaké je tam pro port 21. Nebo se vykašlat na zbytečné stěhování portů, které ničemu nepomůže. Jinak pokud tipuju správně, tak to taky znamená, že se přihlašovací údaje k tomu FTP posílají přes internet nešifrovaně - k přečtení každému, kdo je po cestě. Vzhledem k celkové situaci bych to ale bral jenom jako (ne)bezpečnostní třešničku na dortu a že ty soubory nejsou nijak tajné.
V IIS jsem vytvořil Ftp Servera zapnul SSL, tak by si moc nepomohl. Nic vic. Nebijte me ;)
Tenhle dotaz je totálně mimo mísu; na linuxovém fóru nemá co dělat. Just sayin’.
Veřejná IP pouze na WAN routeru.
Proč? Veřejnou IP adresu má samozřejmě mít každé zařízení v síti. Není důvod, aby tomu bylo jinak.
v síti je mimo jiné i stařičký server s Windows server 2008R2. Přišel požadavek umožnit z internetu přístup k některým souborům na Windows serveru. Původně jsem to chtěl nasdílet přes OneDrive, ale ukázalo se, že Microsoft WS2008R2 v OneDrive nepodporuje. Tak jsem se rozhodl pro Ftp.
Proč? Pokud jde o sdílení souborů, proč tam nemůže být normální současný operační systém, například se Sambou, který by to sdílení zajistil nesrovnatelně flexibilněji a bezpečněji?
A hlavně: Proč FTP? FTP prostě do 21. století nepatří.
Veřejnou IP adresu má samozřejmě mít každé zařízení v síti. Není důvod, aby tomu bylo jinak.Samozřejmě, že je. Veřejných IP adres není dostatek na to, abyste mohl každému zařízení dát alespoň jednu. Samozřejmě pokud nemluvíte o tom experimentu, který se ani během více než deseti let nedokázal prosadit.
nutnost zdvojovat pravidlaTo je ale i argument proti IPv4, to můžeš vypnout a pak máš pravidla jen jedna, pro IPv6
Tiskni
Sdílej: