Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Dobrý den,
celý víkend zuřím kvůli neočekávané věci.
Včera jsem se pokusil v práci nainstalovat Ubuntu 22.04 na počítač se starým BIOSem, který nepodporuje UEFI. BIOS USB flash vidí, zobrazuje ho v bootovací nabídce, ale nenabootuje z něj. USB jsem vytvořil na jiném počítači s Linuxem pomocí dd
- nevím, jestli to hraje roli - přijde mi, že podle některých zdrojů ano, podle jiných ne.
Dnes jsem zkoušel doma nainstalovat Fedoru 39 na jiný počítač se starým BIOSem - stejná situace, tak mě napadlo, že nová Fedora už třeba podporuje jen UEFI, a taky že jo. Takže jsem vytvořil USB s Debianem 12 - podle návodu nikoliv pomocí dd
, ale pomocí cp
, což by mělo být ekvivalentní, nebo taky ne, i v tomto se zdroje liší. Situace je ale opět stejná - BIOS USB vidí, zobrazí ho v nabídce, ale nenabootuje z něj.
Zatímco Fedora 39 oficiálně podporuje jen UEFI, u aktuálních verzí Debianu a Ubuntu jsem nedohledal, že by podpora BIOSu byla odstraněna. Je problém k tomu cokoliv novějšího najít, většina lidí má už jen UEFI a řeší legacy mód třeba kvůli dual bootu s Windows, ale málokdy se stane, že by vůbec nešlo USB nabootovat. Řada lidí rovněž doporučuje vytvořit USB pomocí některého z nástrojů, které umožňují vybrat mezi BIOS a UEFI, resp. MBR a GPT módem (např. Rufus, Balena Etcher, Ventoy) - to mě zase mate, myslel jsem, že bitová kopie je bitová kopie.
Jak mám v roce 2023 správně vytvořit instalační USB Linuxu, které půjde nabootovat na počítači s BIOSem? (Může být kterákoliv distribuce.) Díky moc:)
Řešení dotazu:
dd if=/dev/zero of=/dev/sdX bs=4096 status=progressa pak jsem na ní pomocí dd nahrál stáhnuté iso.
dd if=/cesta/k/debian-live-12.2.0-amd64-xfce.iso of=/dev/sdX bs=4096 status=progressPak jsem vyhrabal stařičké Fujitsu Esprimo U9200 vložil do něj flashku, a přes klávesu F12 zvolil boot z vytvořené flashky. Debian s XFCE naběhl. Vzhledem k hardware to trošku trvalo, ale naběhlo. Takže iso je v pořádku, tím to není.
qemu-system-amd64 -hda debian-12.2.0-amd64-netinst.iso
.
Druhá věc je jaké podivnosti obsahuje konkrétní BIOS.
Jak mám v roce 2023 správně vytvořit instalační USB Linuxu, které půjde nabootovat na počítači s BIOSem?Já jsem prostě nainstaloval na flashku normální Debian s grub-pc a tedy legacy, a používám to tak. Live a „instalační“ média jsou podle mě přežitek.
Já jsem prostě nainstaloval na flashku normální Debian s grub-pc a tedy legacy, a používám to tak. Live a „instalační“ média jsou podle mě přežitek.A v čem přesně spočívá výhoda tohoto řešení oproti instalačním médiím?
dd
ne proto, že to vypadá geekovsky, ale proto, že to většina distribucí tak měla v návodu. (Dnes má Fedora, Ubuntu i OpenSuse vlastní nástroj a Debian se drží cp
.) Evidentně tedy na způsobu zápisu média záleží. Ventoy se hodí, můžu mít víc distribucí na jednom USB, tak to asi budu dělat takhle.
Tiskni
Sdílej: