Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Už tento víkend, 22. a 23. dubna, se v Brně na Fakultě informatiky MU koná konference Linux App Summit 2023. Těšit se můžete na nabitý program plný přednášek a diskuzí týkajících se především desktopového užití Linuxu. Pro návštěvu konference je potřeba registrace na konferenčním webu. Celá akce bude zahájena europoslancem Marcelem Kolajou přednáškou "Regulatory state of play of Open Source in the EU". Součástí je kromě konferenčního programu i společná release party distribucí Ubuntu a Fedora. V pátek 21. dubna jsou všichni srdečně zváni na předkonferenční party v Pivovaru Harry.
Tiskni Sdílej:
Tak určitě. Protože jediná relevantní hodnota všeho jsou zcela jistě peníze.
P.S. Ne, nejsem Komunista, pouze mi tohle připadá jako opačný extrém.
Navíc když se tahle debata vede tak pokaždé tady někdo vytasí výrazy "co bys chtěl zadarmo" / "otázka peněz" atd. To stim nemá nic společného.
Ta otázka peněz je právě celá podstata toho problému. Dělat kvalitní SW stojí hromadu času, kterou musíš někomu zaplatit. Zadarmo to lze dělat jenom do nějaké úrovně, protože prostě bydlet a jíst potřebuješ. Pokud po těch dobrovolnících chceš něco navíc, než jsou schopní tomu zadarmo věnovat, musíš to prostě zaplatit.
Že to někdo dělá zadarmo už dávno neplatí, třeba na githubu je již většina kódu od placených developerů.
Chtěl bych vidět zdroj takového tvrzení. Tohle ti může vyjít leda tak když budeš počítat každý jednotlivý fork kernelu na githubu za samostatný projekt...
Záhadou zůstává ta nechuť dávat ven otestované a stabilní verze, někdy mám pocit že autoři se vyžívají v dlouhých release notes se stovkama bugfixes. Většina těch bugů neměla jít vůbec ven!
Přihlaš se těm projektům jako dobrovolný tester a ty vydání jim otestuj, když s tim máš problém. Nebo jim zaplať, ať si mohou takového testera najmout. Samo se to ale opravdu neotestuje...
Za celou svojí kariéru jsem neviděl projekt, který by se prosadil proto, že má testy (nedej bože unit-testy). Všechny úspěšné projekty co jsem kdy viděl se prosadily proto, že řeší problémy jejich uživatelů. Uživatele, jehož hlavním požadavkem na SW projekt je, aby projekt měl nějaké testy (pozor, neplést s tím, že někdo chce aby ten projekt neměl chyby, které se ho týkají) jsem ještě neviděl...
Pokud SW neposkytuje potřebnou funkcionalitu pro řešení daného problému, je úplně irelevantní, že funguje bezchybně, uživateli je stejně k ničemu. Ten, kdo tráví polovinu času na projektu kódem testů, tak bude mít polovinu funkcionality oproti projektu, který ten čas testy netráví. Jasně, existuje malá skupina projektů, kde je minimalizace chyb zcela klíčová a vyplatí se do ní investovat obrovské prostředky, které kvalitní a smysluplné testování stojí, ale tyhle projekty si taky musí na ty obrovské výdaje vydělat, tzn. někdo to musí být ochotný zaplatit. Řízení jaderné elektrárny ani bankovní SW lidi "za prestiž" fakt nepíšou...
Takže abych to shrnul, někdo, kdo se hodlá poměřovat jaký je borec podle toho kolik jeho SW má řádků testů vůbec nepochopil, že SW se nepíše samoúčelně pro psaní SW samotné, ale pro lidi a jejich potřeby. Dobrý SW slouží uživatelům, ne egu svých tvůrců.
Veškerý SW, se kterým se na Linuxu setkáš závisí na kernelu, který ještě nedávno neměl testy prakticky žádné a i dneska jich má, vzhledem k velikosti codebase, minimum. Tu pozici, co Linux dneska má fakt nezískal tím, že Linus a parta nadšenců okolo něj onanovali nad nějakým cargo kultem testů, ale proto, že zcela pragmaticky a s obrovským tahem na branku hrnuli do toho OS všechny ty úžasné featury, které dneska má. Po tom "raději méně, ale kvalitně" Tanenbaumově Minixu dneska neštěkne ani pes [1].
Zkus se nejdřív podívat okolo sebe, co za SW tě ve skutečnosti obklopuje, a kolik má těch tvých testů, než začneš trousit moudra jako "vycucané z prstu"...
[1] Ano, miliony lidí ho mají v Intel Management Engine ale ne úplně pro to, že by ho tam sami chtěli...