Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
PrusaSlicer, tj. open source nástroj pro export tiskových souborů pro 3D tiskárny Prusa, byl vydán ve verzi 2.3. Přehled novinek i s náhledy a videi v příspěvku na blogu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Tiskni Sdílej:
+1
A přidal bych i SolveSpace (nebo, jestli existuje, program na stejném principu s lepším UI). Později třeba i FreeCAD. Ale super mi přijde ta myšlenka sčítání a odečítání základních tvarů nebo frézování a soustružení 2D tvaru do 3D objektu.
Něco jiného je sochání v Blenderu, to je takové nepřesné a spíš pocitové. Ale taky kreativní, jen jiným způsobem. To už pak záleží, jestli chce jít člověk spíš uměleckým nebo inženýrským směrem.
Tisknutí staženého modelu je pro začítek dobré.
Mně to přijde spíš demotivující. Ty modely jsou často dost složité, že jim dítě nebude schopno konkurovat – tady hrozí sklouznutí k beznaději a smíření se s rolí konzumenta, který to bere jako černou skříňku, jen stahuje cizí díla a posílá je do tiskárny. Chápu, že děti nejde ochránit a zatajit jim existenci těch složitých modelů. Ale i tak mi přijde lepší ukazovat primárně to modelování jednoduchých věcí ze základních tvarů a postupně to posouvat dál. Ano, inspirace je potřeba – ale ta je všude kolem nás – každou chvíli se něco rozbije a hodí se nahradit nějaký díl. Nebo potřebuješ třeba adaptér AA baterek na C? Tak si ho navrhneš a vytiskneš. Naučí tě to i vyhledávat informace (rozměry článků) nebo používat šupléru. Taky ti to dá sebevědomí, že ty sám můžeš věci vytvářet nebo měnit. Máš nějakou oblíbenou věc? Tak si ji vymodeluješ a vytiskneš její zmenšeninu třeba jako přívěsek na klíče nebo figurku. Potřebuješ držák na kolo, nějakou krabičku se specifickým rozměrem? Atd.
nebo používat šupléruTohle dokonce obsahuje past v podobě měření délky článku kovovou šuplérou (bohužel běžná AAčka nedají dost proudu na zásadnější efekty, proto bych doporučil zadat adaptér na 18650).
Tyhle články jsou zrovna stejně vysoké, myslel jsem to tak, že budou měřit průměry :-) Ale je fakt, že měření délky 18650 by je naučilo :-)
...Staci kdyz vidim, jak s tim setrvale valci vsichni, kteri si ji poridili. Znam i lidi ktery si staveli svoji podle vlasniho navrhu, ale vsichni maji spolecny to, ze neustale neco ladej, kalibrujou, prenastavujou ... a kdyz se dostanou na 50% uspesnost tisku, muzou si gratulovat...Mas pravdu. Ale dodal bych k tomu, ze nekdy i cesta je cil. Mezi leteckymi modelari se traduje, ze se deli na lidi, co chteji "stavet" a lidi co chteji "litat". Rika se, ze tak dobrou pulku z nich nebavi litat, maj stress a boji se, ze si to rozbijou, a daleko vic je bavi stavet. Za komunistu byl letecky modelar expert na vsechno, protoze se nic nedalo koupit. Od radioamatera a elektronickeho technika na RC soupravy modela, pres serva, po plastikare, ktery v troube v pekaci s olejem nahrival platy plexiskla, a vyrabel z nich nesehnatelne prekryty kabiny. Lidi, kteri staveli makety (realisticke letajici kopie realnych letadel), byli jeste o uroven jinde. Dnes, kdyz si koupis nejakou penovou hracku, slozis to jak lego za 20 minut, nacvaknes baterku, a jdes litat, je to zase uplne jine hobby. Dokonce bych rekl, ze se k tomu da pridat i jedna historka z dob mych studii, kamarad delal jiste specialni syntezy na organicke chemii, a rikal, ze tam se traduje, ze se studenti, budouci inzenyri, sami deli na "merice" a "varice" jedna cast radeji studuje teorii, postupy, meri vstupni parametry prekursoru a produktu, teplotu, cistotu, bod tani, rozpustnost, druha zas rada dela hands-on, a nejvetsi odmenou je jim mit ciste sklo a nejvyssi vytezek z cele laborky, i po prepoctu z cistoty, kde delalo soucastne stejnou vec treba 15 skupin.
Rozdělání ohně je zhruba stejně důležité jako ta první pomoc.27 sekund rukama. A?
Programování je matematika a vzhledem k dnešnímu i budoucímu rozšíření počítačů jsou základy v podstatě nutnost, aby na to děcka nekoukala jak na magickou krabičku.Podle mě by se mělo začít používáním počítače a až pak programováním. Tohle vyrábí lidi co napsali program na sčítání čísel, ale jakékoli praktické využití nedokážou.
To je současný přístupNení, to se na naprosté většině škol neučí.
a produkuje to klikající opičky, kterým když se posune ikonka, tak jsou v …To jsem si samozřejmě pod používáním počítače nepředstavoval a to by se právě mělo nejdřív vyřešit (a netuším jak by s tím mohlo pomoct „programování“).
Ne. To je současný přístup a produkuje to klikající opičky, kterým když se posune ikonka, tak jsou v … . Navíc, prakticky všichni školního věku už počítače běžně používají.
Není používání jako používání. Potkal jsem i lidi, kteří dělali nějakou poměrně pokročilou činnost (např. byli schopní napsat kód v nějakém jazyce nebo používat nějaký konkrétní komplexní software), ale chyběly jim ty úplné základy – nechápali příkazovou řádku, neuměli se orientovat v souborovém systému, nevěděli, co je kódování textu, neznali základní souborové formáty, neměli představu o tom, jak funguje komunikace po síti atd. Dokud dělali pořád dokola tu jednu činnost, kterou je někdo naučil, tak to vypadalo, jak jsou schopní a jak složité věci umí. Ale když měli dělat něco trochu jiného nebo vymyslet nějaké vlastní řešení, tak najednou naráželi na to, že jim chybí ty základy a že vlastně nedosahují ani úrovně pokročilého uživatele.
Otázka je, jak tyhle základy efektivně učit – jestli to jde i jinak, než že člověk prosedí u počítače dětství nebo jinou část života… (a tím tedy myslím prosedět nějakým aspoň trochu tvůrčím způsobem, ne jen čistě hraním her nebo dneska sjížděním sociálních sítí).
na vývoji webové aplikace, když dotyčný nechápe HTTP komunikaci
Někdy to nechápe ani programátor, a pak to dopadá takhle:
„Otevřel jsem si průzkumníka prvků a v kódu rezervačního systému upravil několik atributů. V drtivé většině pouze přepsal hodnotu False na True, tedy nepravda na pravda. Protože rezervační systém nevaliduje znovu údaje na serveru, ale pouze přebírá data ze strany klienta, tak touto úpravou v kódu umožnil uživateli vytvořit si rezervaci a odeslat mu důležitý druhý PIN kód,“ vysvětlil technickou stránku věci Filip.
Dneska si asi spousta webařů neuvědomuje, že i když ten kód běžící na straně klienta napsali oni, nemůžou jeho výstupům věřit.
O tom, co je jen někde na internetu se nedá opřít při uvažování. Například nemáš jak propojit něco co nevíš s něčím co taky nevíš.
+1
U spousty věcí je důležité vědět, že existují. Nemusíš to znát zpaměti – to si najdeš na internetu nebo v knihách, ale potřebuješ vědět, že vůbec něco takového existuje (a ideálně i jak se to jmenuje). Otázka je, jak dostat žákům/studentům do hlavy povědomí o existenci něčeho a jak ověřit, že toto povědomí mají. Ono to pak může vypadat jako biflování nebo že se učí něco, co následně stejně zapomeneš – řešením ale není neučit to vůbec.
Dějepis učí i koncepty. Například ukazuje, co to je revoluce, a že to často končí průšvihem. To že se tu dějepis učí bez souvislostí taky kritizuju.
S tím dějepisem je to jak kde. Na gymplu jsem ho nesnášel, tam to bylo přesně jak píše Zm (jen seznamy letopočtů, jmen, válek… ale ne proč se to dělo, jaký to mělo smysl). Naopak na VŠ jsem měl dějepis rád a zapsal jsem si několik kurzů dobrovolně. Záleží, kdo to učí.