Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Tiskni Sdílej:
sorry za trochu offtopic, ale AFAIK se podobny system pouziva pri pro teplou vodu - cast odebrane teple vody se rozpocitava podle spotreby daneho bytu, cast podle metru bytu. Je to tak?Je to tak (§5). I když mně to připadá u TUV velmi nefér (dokázal bych pochopit nějakých 5 %, ale 30 % je zcela násilné vymáhání toho, aby lidi neměli možnost odpojit se od silně předražené TUV).
A proto by se protopené teplo mělo měřit na přívodu z teplárny a jeho cena rozpočítávat podle rozlohy bytu mezi všechny nájemníky. Sice tohle řešení má slabinu v tom, že pak někdo může topit do otevřeného okna, ale toho dotyčného si ostatní podají na nejbližší schůzi vlastníků bytů, takže bych to neviděl jako významný problém.Taky to vubec nezohlednuje to, ze nekdo si vytapi byt na 18 a nekdo jinej na 24.
Navyse by tento system bol odolny aj na vykurovanie stylom, ze napustim radiator teplou vodou, zatiahnem a necham vychladnut. A znova zopakovat.Na deskových radiátorech se dá vychytat nastavení tak, že je teplý jen vršek - měřák, jaký popisuje autor blogu, pak nemůže naměřit vůbec nic.
Nechápu proč to nemůže být normálně a slušně tak, že každý zaplatí jen to co protopí.to je velmi drahe, proto se to dela tim rozpocitanim. Existuji samozrejme meridla, ktera kontroluji prutok a teploty a pak se vi na Wh, kolik kdo odebral tepla. Ta meridla se musi kalibrovat kazde 3 roky a kontrolovat, je s tim proste tolik starosti, ze je i pro toho, kdo na jine doplaci levnejsi ta 'pomerna' metoda platby za otop.