Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
na druhou stranu se už nebudu při publikování zápisku v angličtině cítit provinile. A poslední dobou o linuxu taky moc nepíšu, beru ho víceméně jako pracovní nástroj, který (dokud člověk nevybočí z prošlapaných cestiček) většinou funguje, a tak přestává být zajímavým, takže většina věcí, o kterých jsem chtěl poslední dobou psát by tu byla off topic. blogspot.com (na kterém to běží) mi taky nabízí daleko přítulnější prostředí, třeba přidání obrázku je otázka dvou kliků. Sice chápu, že je to určitá forma obrany proti puberťačkám s poníkama, ale editovat html mě prostě ve 3. tisíciletí už nebaví (a ten editor to opravdu nezachraňuje).
výhody abclinuxu.cz:
1. Vysoká čtenost
2. Odborné publikum
3. Dobrá zpětná vazba
nevýhody abclinuxu.cz:
1. Uzavření se do "ghetta"
2. Averze vůči cizojazyčným zápiskům
3. Obtížná navigace pro anglicky mluvící čtenáře
4. Mizerná podpora čehokoliv mimo prostého textu
5. Unifikovaný strohý vzhled
Tiskni Sdílej:
Averze vůči cizojazyčným zápiskůmFakt? To jsem nezaznamenal. Vím, že se občas pod slovensky psaným článkem vyjádřil nějaký nedouk, ale proti angličtině?
Fakt? To jsem nezaznamenal. . .. ...ale proti angličtině?Musim evidentně řvát víc nahlas
vadi mu to, ze ON z toho zapisku nic nema ... co ti na tom neni jasny? :DPředpokládám, že to není vážně míněný argument...
Není to žádné ad absurdumAle ano, je - 2/3 svahilských zápisků jsou zde nereálné. Kromě toho...
Teď jsme se konečně dostali k jádru věci. Takže - cizojazyčné příspěvky jsou prima a úžasné, pokud jsou v určitém množství.Ne, to jsem neřekl. Odpovídal jsem na otázku, jestli si myslím, že by to byl přínos. Ne, přínos by to nebyl. Ale nezakazoval bych to, ani bych se proti tomu neohrazoval. Kdyby tu dvě třetiny všech zápisků byly svahilsky, znamenalo by to, že existuje početně významná skupina lidí, kteří je chtějí psát a číst. A v tom nevidím žádný problém.
Kdyby tu dvě třetiny všech zápisků byly svahilsky, znamenalo by to, že existuje početně významná skupina lidí, kteří je chtějí psát a číst.Toto je stejně chybná úvaha jako pisatele výše. Počet zápisků není nijak vázan na čtenost. Někdo je třeba grafoman a je mu jedno, kolik lidí to čte atp.
Upřímně, kdo by tu stál o zápisky v dánštině nebo svahilštině, kdo by je četl, kdo by jim rozuměl?myslim ze takovy problem tu mivaji i blogy psane v cestine - je mi to az trapny to psat ale: "Tak to proste necti"
Občas se přistihnu, že tu objevím zajímavé věci. Třeba obarvení bashe.:D
.. nebo to jako opravdu?
... ale proti gustu :)
když píšu v html sou barevný, to teprve zírají....to já mam v Kwrite taky, ale přijde mi to spíš praktický (když třeba někde zapomenu nějaký " > < ;), než jako funkce na zvlhčování kalhotek...
Zde máte aspoň záruku toho, že to nepíšte jen do elektronického šuplíku. Vždy Vám někdo odpoví.Co se tyce mne, tak kdyz pisi sem, pisi sem prave proto, abych oslovil nezname lidi (napriklad kdyz znam dobrou akci). Kdyz mam chut napsat kratky spisek inspirovany svym zivotem, nemam duvod, aby jej cetlo spousta neznamych lidi, i kdyz mi to nevadi. Pisi jej hlavne pro ty, ktere by to mohlo zajimat - a ti mne uz nejspis maji v RSS ctecce. Odpovedi typu "ty opravdu nepijes alkohol?", kterych obvykle mivam mnoho, nejsou zas tak hodnotne, aby mi za to staly :o)
Proč psát v ENG a ne ve svém domovském jazyku ?
(a) Může si to přečíst více lidí. (b) Člověk se tím v tom jazyce zlepšuje.