Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
V tomto případě tkví problém v nevědomosti uživatelů, kteří většinou netuší, že připojení zabezpečené pomocí SSL je možné obejít několika docela jednoduchými triky. Ten nejjednodušší bych v modelové scéně popsal.
Mějme situaci, kdy se útočník dostane na router, firewall (či nějaký jiný průchozí stroj). Může pomocí sniffování získat veškerá data procházející počítačem, pokud nejsou zašifrována. Když ale vidí, že se někteří uživatelé připojují na služby zabezpečené pomocí SSL, má v zásadě dvě možnosti. A to vykašlat se na to, nebo 'přepojit' uživatele přes svůj vlastní rádoby SSL server. A jak teď na to? Více napoví následující vyobrazení (berme v potaz https připojení):
Nákres zpracoval Richard "Ricardo" Szlachta
Jak je vidět, uživatel si pouze myslí, že se připojuje k serveru, zatímco je napojen na záškodnické zařízení, kde je jsou jeho data rozšifrována, přečtena, znovu zašifrována a odeslána na server.
Nejdříve je tedy potřeba uživatelskou komunikaci přesměrovat někam, kde se s ní dá pracovat. Třeba na localhost routeru. To provedeme jednoduchou změnou netfilteru:
iptables -t nat -I PREROUTING -d server -p tcp --dport 443 \ -j DNAT --to 192.168.100.1:1111
Nyní pokaždé, když se uživatel připojí na server, bude cesta jeho dat končit na portu 1111 v routeru. Sem musíme připojit koncové zařízení SSL, ke kterému bychom napojili uživatele. To uděláme pomocí programu stunnel, který se používá k 'obalování' nešifrovaného toku dat SSL vrstvou. Vytváří něco jako tunel, jehož jedna strana je šifrovaná a druhá ne. Jeho použití:
stunnel [-d [ip:]port -r [ip:]port -c] -d [ip:]port port k naslouchání na localhostu. Parametr ip, pokud není uvedeno jinak, je localhost. -r [ip:]port port a ip, na které se má stunnel připojit, pokud mu přijde spojení na naslouchací port (uvedený parametrem -d). Ip, pokud není uvedeno jinak, je nastavena na localhost. -c stunnel se bude chovat jako klient. Určuje, na které straně bude spojení šifrované pomocí SSL. Pokud je uvedené, bude šifrovaná strana vzdálená (určená parametrem -r), výchozí je spojení šifrované na straně naslouchací (-d).
Pozn. Já používám verzi 3.26., protože nová verze používá místo klasického nastavení pomocí konfiguračních parametrů jakési soubory, které jsou podle mne zdlouhavé na tvorbu. Nicméně, pokud by někdo chtěl použít novou verzi, tak ho mohu odkázat na manuál k stunnel ;-).
Pro správné fungování stunnel jako serveru je ještě nutné vlastnit podepsaný certifikát. Je možné vytvořit vlastní, nicméně to má docela velkou chybu, o které ale až ke konci článku. Ať už někde certifikát seženeme, či si vytvoříme vlastní, je potřeba ho programu stunnel představit. A to buď nahrát do výchozího umístění (u mne /etc/ssl/certs/stunnel.pem) nebo určit pomocí parametru -p.
Pro naše účely tedy použijeme:
stunnel -d 1111 -r 1112
Nyní máme na portu 1112 nešifrovaná data. Ta je potřeba ale zase zašifrovat a poslat k serveru:
stunnel -c -d 1112 -r server:443
Toto lze použít pouze v případě, kdy má router stejnou IP adresu, jako by měla data před naším zásahem -> tzn. je routerem. Pokud to tak není, je třeba ještě správně nastavit zdrojovou adresu, aby to na serveru nevypadalo moc podezřele...:
iptables -t nat -I POSTROUTING -p tcp --dport 443 \ -d server -j SNAT --to client
Nyní už stačí jen spustit sniffer na portu 1112 a máme veškerá data uložena na disku.
Má to ale celé jeden háček. Pokud nepoužijeme v stunnel certifikát podepsaný nějakou autoritou, bude uživatel upozorněn a vybídnut k odmítnutí spojení a proto touto technikou nedokážeme ošálit pozorného uživatele, který nebude zbrkle klikat ve svém prohlížeči na "Přesto přijmout" a námi podvržený certifikát odmítne.
A jak se proti něčemu takovému bránit? Velice jednoduše. Ať už SSL používáme pro cokoli, je vždy vhodné si zkontrolovat informace o použitém certifikátu, nebo se alespoň nechat upozorňovat na změnu v certifikátu a cokoliv podezřelého odmítnout!
Doufám, že článek dal někomu potřebné informace k udržení svého soukromí v hlubokých vodách internetu plných zrádných mělčin a dravých žraloků. Důležitost SSL není vhodné opomíjet, pokud nám na našich datech záleží...
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
pokud někdo napíše, že je článek mizerný, objeví se pod tímto komentářem tvá reakce ve stylu "vítám konkrétní přípomínky, ale u tebe vidím jen plivnutí"Ano, pokud se skutečně jedná o pouhé plivnutí. Reaguji tak tehdy, když někdo vloží pod článek komentář, ve kterém není kritika, nýbrž pouhé odsouzení - aniž by připojil, co ho k takovému hodnocení vede. Kdyby sis přeci jen chtěl dát tu práci s prohledáváním diskuzí, objevil bys také spoustu kritických komentářů, ke kterým jsem se nijak nevyjadřoval. To proto, že v nich bylo řečeno, co je na článku špatného. Pak nemám důvod se autora zastávat, protože je na něm, aby svůj výtvor obhájil.
Koneckonců, jsi šéfredaktor (?), takže pokud chceš jen oslavné komentáře, tak mi administrativně zakaž přispívat, nebo diskuse moderuj a nevhodné příspěvky maž.Připadáš si ukřivděně, že jsem se ozval proti tvému komentáři, a proto teď vymýšlíš podobné nesmysly? Ty jsi plivl na článek, mně se to nelíbilo; tak nebuď ublížený a nepodsouvej mi nějakou administrátorskou zvůli.
Jaký je mezitím rozdíl ? Prakticky žádný ...To bohužel není příliš šťastný přístup, protože ačkoliv je v kontextu článku zřetelně patrné, co je tím myšleno, přesto nejde o synonyma.
Omlouvám se Vám, že jsem se snažil článek trochu zdramatizovat, příště se to rozhodně už nestane.Pokud narazis na ty hovorove vyrazy, smele v nich pokracuj.
Kódování a šifrování je naprosto stejná činnost, pouze se v různém kontextu pro tuto činnost používá různé označení, aby bylo zřejmé, za jakým účelem se tato činnost provádí. Kódování je převod symbolu na jiný symbol např. znak 'A' na 0x41. Stejně tak šifrování je převod symbolu na jiný symbol např. 'A' -> F#%.
pubescentůnení člověk mezi 15 a 18 rokem života adolescent? buď ty nebo já, jeden z nás dvou si plete pojmy a průjmy
Kdybych měl možnost zatrhnout - "přesto tomuto certifikátu věř, a zařvi teprve až se změní",To jako něco takového (Thunderbird 1.5.0.4, ale chovalo se to tak i v 1.0.x)?
localhost
si asi opravdu pro něj jako alias v hosts nenastavíte...
Správce toho serveru je evidentně prase...
PS: Sám ani mail server nastavit neumím, natož abych věděl, jak je možné nastavit jej tak, aby pro každou doménu posílal jiný certifikát (častý problém u hostingů)Nevím, já sice doma provozuju na jednom IMAP serveru více domén, ale všichni (tři ) klienti se připojují na imap.jaros.org a název domény je až v uživatelském jménu. Neřeší to hostingy také tak? Že by něco jako virtuální servery na jedné IP adrese, jaké jsou např. u HTTP, fungovalo i u IMAP nevím, na druhou stranu příslušné specifikace jsem nijak zvlášť nezkoumal. Na každý pád jak oni, tak já používáme Courier-Imap, oni očividně používají automaticky generovaný certifikát aniž by se obtěžovali změnit před jeho vygenerováním výchozí hodnoty. Také jsem tam tohle po instalaci měl; pokud si dobře pamatuju, stačilo poeditovat /etc/courier-imap/imapd.cnf a spustit mkimapdcert (pod Gentoo). Samozřejmě profi hosting by podle mého soudu měl mít certifikáty podepsané někým důvěryhodným...