Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Až nudně jednotvárné začínají být „neúmyslné“ úniky informací o nových architekturách v podání AMD. Tak jako mnohokrát v minulosti, i tentokrát jsme se drobné střípky dotvořující celek dozvěděli z LinkedIn profilu jednoho z inženýrů. Tento nejmenovaný „leaker“ v něm uvádí, že se podílel na tape-outu architektur K12 a Zen. Minulý čas je v tomto stěžejní, znamená to totiž, že next-gen x86 architektura je již papírově hotova, předána do výroby a podle všeho má za sebou i nějakou úvodní zkušební malosériovou produkci.
Jakým konkrétně výrobním procesem, to prozatím ponechme AMD jako tajemství. Je jasné, že to bude 14nm FinFET, na 99% u GlobalFoundries, o které víme, že vedle první varianty má za sebou i představení ultra-nízkoodběrové varianty LPP - a na ní by měl být Zen ve finále vyráběn. Šéfka AMD Lisa Su na přímé dotazy vyhýbavě potvrdila, že firma v poslední době zvládla více FinFET tape-outů ve více továrnách, což může vedle Zenu či K12 znamenat i nějaká ta GPU.
Jak ale dodává no-X, tohle celkem slušně naznačuje, že AMD se vrací více do lůna x86 světa, od kterého se chtěla za vlády CEO Rory Reada odklonit k ARMu. A je tomu skutečně tak, o ARMových aktivitách, krom Opteronů A1000, toho moc slyšet není, ostatně tyto věci utlumila i Nvidia a ať už je to jen atmosférou doby, nebo skutečně reálně podloženo v laboratořích výrobců, původní slavné zítřky ARMu (vzpomeňme Hewlett-Packard s projektem Moonshot), nám za poslední měsíce trošičku zkorodovaly, zatímco x86 valí svoji káru dál do úspěšné budoucnosti.
Nelze v tuto chvíli říci, co vše konkrétně AMD na bázi Zenu či K12 uvede. Ale kromě mnoha jiných segmentů se hovoří onávratu na výsluní x86 hi-endu, což by bylo potřeba jako sůl. Nezbývá než dodat obligátní: držme palce.
A právě v uvedeném segmentu se úspornější nová generace pamětí hodí více než v desktopu. AMD tak svoji DDR4 éru startuje s čipy s TDP v malých desítkách wattů. Merlin Falcon nese CPU jádra nejnovější generace Excavator, GPU 3. GCN generace, podporuje DDR3-2133 / DDR4-2400 včetně ECC, konfigurovatelné TDP, hardwarovou akceleraci 4k videa a mnoho dalších vlastností. Z hlediska softwarové podpory a Linuxu se zde již počítá s plně funkčním open-source kódem.
Tyhle nové embedded APU se drží slušného rozsahu pracovních teplot od 0 do 90 °C, pro příští rok ale AMD chystá variantu odolnější, schopnou pracovat od -40 po 105 °C.
SanDisk a Toshiba to spolu v oblasti NAND flash pečou už řadu let. Spolupráce je pro obě firmy výhodná natolik, že mají v Japonsku i společné továrny. A právě v jedné z nich nyní převádějí významnou část výrobních linek z výroby klasických 2D NAND flash čipů (to jest takových, které nesou jedinou křemíkovou destičku) na 3D NAND flash (nesoucí desítky NAND flash die v jediném pouzdře). Jak se už dříve ukázalo, je výhodnější „poskládat“ kapacitu čipu z více die vyrobených starším výrobním procesem, než nejnovějším procesem v podobě jediné die. 3D čipy jsou možná v mnoha ohledech obtížnější na vývoj a výrobu, ale odmění se výrazně lepší životností v zápisu. Pochopil to dávno již jihokorejský Samsung a SanDisk s Toshibou, kteří se trápí nad nízkou životností 15nm MLC/TLC čipů, nyní také. Toshiba hodlá 3D metodou vyrábět i QLC čipy.
Jenže už bude jedna s jiným vlastníkem. To, co si štěbetali vrabci na střeše jako jednu z možných variant, je realitou. Společnost Wester Digital vzala hromadu svých akcií a hotovosti v celkové hodnotě 19 miliard amerických dolarů a firmu SanDisk celou koupila. Proces samozřejmě ještě musí schválit různé regulační a antimonopolní orgány a jistě podléhá i nějaké formě souhlasu od Toshiby, nicméně tento proces by měl proběhnout bez potíží a příští rok přestane SanDisk jako firma existovat.
Televizory čínské společnosti Xiaomi se u nás neprodávají a ostatně i první model nového konceptu směřuje výhradně na tamní trh. Ale jde o vlaštovku vývoje, který doufám převezmou i jiní výrobci a stane se standardem. Ve stručnosti jde o to, že životnost TV panelů je dnes násobně vyšší než životnost elektroniky typické „chytré televize“, která často morálně i výkonově zastará vůči potřebám doby. Výrobci TV to přitom neřeší a prostě nás nutí kupovat stále nové a nové modely, pokud chceme držet krok s nabídkou funkcí. Jediný Samsung nabízí pro vyšší modely TV každý rok nový tzv. „Evolution Kit“, kterým nahradí elektroniku televizoru novou výkonnější, odpovídající platformě daného roku.
V některých ohledech je jeho koncept lepší než u Xiaomi. Ta totiž oddělila displej od zbytku, elektronika tedy není malá krabička připojovaná k obrazovo-zvukové části TV, ale je součástí „podstavce“ se soundbarem. „Spodek“ a „vršek“ TV jsou propojeny jediným kabelem. Tak či onak je i tohle daleko lepší volba než jednolitá placka, kde musíte vyhodit 90 % zdravé televize, když selhalo 10 %. Je to jako trhat zub, ve kterém je jen malý kaz, až se skoro divím, že tohle Evropská komise neřeší (když už se cpala do žárovek, vysavačů, banánů a pokud vím tak se zvažovaly i zákazy hi-endových grafik).
Prvním modelem nového konceptu je u Xiaomi televizor s označením Mi TV 3. Tento 60palcový elevizor se 4k rozlišením (podle popisu LG True 4k by se dalo usuzovat dokonce na 4096×2160) dostal do vínku vlastní 4jádrový ARM a operační systém, který je forkem Androidu 5.1. Za předpokladu, že vám displej vydrží dlouho, pak samotný soundbar s elektronikou v tomto případě stojí 155 dolarů a lze dokoupit i subwoofer za 95 dolarů. A až jednoho dne přestane elektronika stačit, dojde na další upgrade v podobné ceně, což je nesrovnatelně lepší než měnit celou TV (jako domácí úkol si můžete zjistit, po kolika měsících či letech odstavují výrobci běžných TV sw podporu svých televizorů).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Je to jako trhat zub, ve kterém je jen malý kaz, až se skoro divím, že tohle Evropská komise neřeší (když už se cpala do žárovek, vysavačů, banánů a pokud vím tak se zvažovaly i zákazy hi-endových grafik).Nejen Evropská komise, ale už i Evropský soudní dvůr řeší kraviny. http://zpravy.aktualne.cz/finance/povinne-ruceni-maji-nove-mit-take-malotraktory-motokary-a-in/r~6f8330bc750511e58c710025900fea04/