Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Webové aplikace uživatelům zpravidla nabízejí nejrůznější služby dostupné přes přihlašovací jméno a heslo. Vzniká tak potřeba správy databáze uživatelů, která může být velmi často složitá (účty mohou být uloženy v různých databázových systémech, pravděpodobně budou různě privilegované, obsahují dodatečná data jako doba vypršení, poslední přihlášení apod.) a potřeba vytvořit autentizační systém. Stejně jako vývoj ostatních kritických komponent aplikace si systém ověřování a autorizace vyžádá spoustu času a testování (zvláště kvůli bezpečnosti) a nabízí se tak otázka, jestli by nebylo vhodné poohlédnout se po vyzkoušeném a fungujícím řešení. V PEARu naleznete několik balíčků, které autentizační systém implementují a umí toho možná více, než byste čekali. Tentokrát však buďte při používání cizího kódu ostražití více než obvykle - zabezpečení aplikace a procesům s ním spojeným byste měli dokonale rozumět a cizí kód bezhlavě nepřejímejte.
Auth je základní balíček tříd poskytující autorizační a ověřovací mechanismy pro vaše skripty. Přes svoji relativní jednoduchost vám dovolí následující:
Při práci s ním dost možná pocítíte např. absenci podpory pro různě privilegované účty, nicméně svojí jednoduchostí vám vše vynahradí tam, kde nejsou potřeba. Mohla by vám také vadit nemožnost využít HTTP autentizaci, ale tu umožní stejnojmenná třída z balíčku Auth_HTTP, která Auth používá jako svoji předlohu.
Příklad typického použití třídy Auth:
<?php require_once('Auth.php'); require_once('PEAR.php'); /** * Zobrazí přihlašovací formulář. */ function displayLoginForm() { print("<form action=\"\" method=\"post\">\n"); print("<fieldset>\n"); print("<legend>Přihlašovací formulář</legend>\n"); print("<label>Jméno:</label><input type=\"text\" name=\"user\" />\n"); print("<label>Heslo:</label><input type=\"passwd\" name=\"passwd\" />\n"); print("<input type=\"submit\" name=\"submit\" value=\"Přihlásit\" />\n"); print("</fieldset>\n"); print("</form>\n"); } $authOptions = array( 'sessionName' => 'testDomain', 'allowLogin' => true, 'postUsername' => 'user', 'postPassword' => 'passwd', 'advancedSecurity' => false, 'dsn' => 'pgsql://uzivatel:heslo@zoidberg/pear', 'table' => 'admin_users', 'usernamecol' => 'login', 'passwordcol' => 'pass'); $auth = new Auth('DB', $authOptions, 'displayLoginForm'); $auth->start(); if(!$auth->getAuth()) { // nepřihlášen ... } ?>
Tento jednoduchý příklad demonstruje obvyklou práci s třídou Auth.
Definujeme funkci, která se postará o zobrazení přihlašovacího formuláře,
následně nastavíme volby pro autentizaci a vytvoříme instanci třídy.
Autentizační proces spustíme funkcí start()
, která v případě,
že uživatel není přihlášen a ze stránky je přihlášení povoleno, zobrazí
přihlašovací dialog. Následné volání getAuth()
vrací logickou
hodnotu signalizující úspěšnost přihlášení. Všimněte si nastavení tabulky
($authOptions['table']
), sloupce se jménem
uživatele (usernamecol
) a heslem (passwordcol
).
Díky této možnosti můžete svůj starý systém, který pravděpodobně funguje
podobně, nahradit třídami balíčku Auth.
Nezoufejte ani v případě, že používáte jiné metody šifrování hesla - třídu pro práci s úložištěm dat můžete vždy 'zdědit' a přizpůsobit vlastním potřebám. Než se pustíte do práce s balíčkem Auth, podívejte se do dokumentace pro uživatele, která vám umožní s třídou okamžitě začít pracovat. Vhod přijdou i znalosti balíčku DB, který je v PEARu hojně používán.
Jako doplněk k Auth byl vytvořen již zmíněný Auth_HTTP, který umožňuje poskytuje HTTP autentizaci dle RFC 2617.
LiveUser se na první pohled podobá balíčku Auth - umožňuje všechny akce s ním proveditelné. Proto mi původně nebylo zcela jasné, proč komunita kolem PEARu začlenění tohoto systému do frameworku povolila (přece jen existuje Auth), postupem času (a hlavně během odhalování jeho možností) se ukázalo, jak se věci mají. LiveUser totiž mj. obsahuje i rozšířené možnosti administrace uživatelů, o něž byl určitě zájem, a jelikož je najdete v balíčku LiveUser_Admin, který je určen k spolupráci s LiveUser...
Máte tedy v ruce nástroje, kterými uživatelům přidělujete privilegia, sdružujete je do skupin (hierarchická struktura), které můžete volitelně opatřit výchozími privilegií a co by to bylo za systém, který by neuměl z libovolného prává vyvodit jiné (např. WRITE může implikovat READ). Každé právo lze také opatřit atributem, kterému typu uživatele smí být přiřazeno, a tak vzniká rozlišení na uživatele admina a uživatele řadového. Možností administrace práv je ještě o něco více a najdete je v dokumentaci. LiveUser_Admin definuje základní rozhraní pro práci s právy, které rozšiřují tři kategorie tříd lišící se právě v nabízených možnostech. Jmenovitě se jedná o kategorie:
Autoři vyzdvihují jednoduchost migrace mezi těmito kategoriemi díky jednotnému veřejnému rozhraní. Je nutno podotknout, že plnou funkcionalitu nabízí LiveUser_Admin jen pro práva uložená v RDBMS přístupném prostřednictvím PEAR::DB nebo PEAR::MDB. Kategorie Simple je dostupná pro XML soubory.
LiveUser a LiveUser_Admin tvoří dvojici, která by měla stačit i pro náročnější systémy. V rámci dokumentace projektu je dostupný i užitečný tutoriál, který vám oproti čtení zdrojových kódů ušetří trochu času. Dokumentace na webu ovšem není zdaleka úplná a plné využití schopností balíčku vyžaduje náhled do zdrojových kódů.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
a nabízí se tak otázka jestli by nebylo vhodné poohlédnout senema bejt pred "jestli" carka?