Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
1. Proč jsi začal používat Linux? Používal jsi ještě předtím jiné operační systémy?
He he. Začnu odpovědí na druhou otázku. Většina z nás nejprve používala Windows, před deseti lety to byl systém, který byl k dispozici. Takže ano, před Linuxem jsem používal Windows, a dokonce jsem kdysi dávno experimentoval s Visual C. S Linuxem jsem začal se zvědavosti, pak jsem ho používal, protože byl COOL, a teď ho mám proto, že mi připadá opravdu dobrý. O tom, proč používám Linux, bych toho mohl říct ještě mnohem více, ale, ale nechci nudit...
2. Proč jsi začal s vývojem 'alternativní' distribuce?
Založil jsem NimbleX, protože jsem měl pocit, že žádné jiné distro tehdy nenaplňovalo moje potřeby.
3. Co těm 'velkým' distribucím chybí (nebo čeho mají příliš)?
Většina 'velkých' distribucí je tak trochu pomalých, má spoustu kravin, které nikdo nepotřebuje, a také mi připadá, že hodně věcí není dotažených. Mají také velké výhody, ale když se vezmou v potaz nevýhody, tak to podle mě nestojí za to. Například když jsem minule na Fedoře instaloval z repozitáře MPlayer, takto vypsalo celou stránku závislostí, z nichž možná víc než polovina nedávala smysl. SUSE se mi zdálo velmi pomalé a v Ubuntu si asi myslí, že jsou uživatelé blbí. Přesto mají hodně výhod.
4. Co odpovídáš těm, kdo tvrdí, že by měl být linuxový svět více jednotný a měl by zaměřit své úsilí na spolupráci místo řešení problémů pomocí rozdělení projektů nebo začínání nových?
Jsem si celkem jistý, že většina těch, kdo tohle říkají, do žádného projektu nepřispívají. Co myslíte? Nechápu, proč někomu malá distra vadí, a nemyslím, že bych někomu dlužil čas, který věnuji vývoji - kromě uživatelů NimbleXu :-). Tak to vidím, když to vztáhnu na NimbleX, protože si myslím, že je NimbleX dost odlišný od jiných distribucí. A zároveň si myslím, že se od sebe liší i jiná malá distra - a doufám, že se v tom nemýlím. Pokud bychom mluvili o jiných open source projektech, možná bych měnil názor podle různých projektů. Například oddělení Joomla od Mambo byla skvělá věc a takových příkladů by se dalo uvést více. Ale jsou i forky, které nemusí být nutně ten nejlepší způsob řešení.
5. Je NimbleX tvůj primární systém? Kolik jiných distribucí už jsi používal? A které to byly?
Samozřejmě, že je NimbleX můj hlavní OS. Začal jsem NimbleX proto, aby splnil moje požadavky. Teď existuje proto, aby z něj měli radost i další lidé. Používal jsem HODNĚ distribucí. Opravdu nevím kolik. Tři, které jsem obdivoval nejvíce, byly Red Hat/Fedora, Slax a Slackware. Jak už jsem říkal, nakonec mě nejvíce zklamala Fedora.
6. Co je na NimbleXu nejlepší?
7. Co plánuješ vylepšit? Na co se můžeme těšit v nové verzi NimbleXu?
To je dlouhý seznam, ale myslím, že nejzajímavější je tohle: Pracuji na implementaci jiného volitelného způsobu bootování NimbleXu ze vzdáleného umístění (data budou pouze případě potřeby natahováno přes HTTP). Vylepšuji funkci Safe Install, abych umožnil uživatelům, kteří už používají jiný OS (jako XP nebo jiný Linux, ale bohužel ne Vista), nainstalovat NimbleX bez přerozdělování disku a změn MBR. K dispozici bude také základní kioskový režim.
8. Co považuješ za největší nevýhodu masového rozšíření Linuxu na desktopu?
Hmmm... není to dobře? Pokud mluvíš o tom, že Linux používá stále více netechnickyzaložených lidí (kteří neví, jak použít CD)... co na to říct?! Linux není vše, co v životě máme, a i oni si mohou užít dobrým bezpečný a otevřený OS, pokud k němu přistupují s otevřenou myslí.
Rád bych velmi poděkoval všem, kteří přispívají do open source, protože každá malá pomoc se počítá. Každá malá oprava chyby, dobrý nápad a vše ostatní posouvá věci kupředu, i když to není hned vidět.
Díky za otázky. Bogdan RădulescuNástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
No já bych řekl, že pro českého uživatele není Nimblex lepší téměř v ničem. Filosofie Nimblexu je stejná. Jako Slax se snaží vměstnat základní distribuci pod 200 MB (aby se vešla na mini CD). Vychází také ze Slackware a software je distribuován v lzm modulech, které jsou dokonce ve většině případů se Slaxem kompatibilní.
Mě Nimblex moc nenadchnul. Zdá se mi, že to je jen trochu pozměněný Slax. Ta myšlenka si vytvořit vlastní "custom" distribuci je sice možná dobrá, ale toho lze dosáhnout celkem jednoduše i po instalaci přidáním dodatečných modulů. Tomáš Matějíček taky myslím něco podobného chystá. Jediné, co je možná lepší, je přehledné seřazení modulů do sekcí. Na stránkách http://www.nimblex.net lze poměrně jednoduše vyhledat moduly. Já jsem dokonce jeden takový použil i pro Slax. Je to modul openoffice.org-3.0.0-mini.lzm, což je modul osekaný o nápovědu a jiné drobnosti, což se pro potřeby mini distribucí hodí. Oficiálních modulů pro Slax je málo, ostatní moduly si musí uživatel dost krkolomně a nepřehledně vyhledávat ve fóru na slax.org, a nebo hledat v jiných zdrojích.
Myslím, že uživatelé mají rádi software, které je ve výchozím systému (spousta softwaru v 200 MB).
Není tam software v divném rodu? Jako to software?
Dobré je taky Puppe Linux,je to maličká věc vejde se na klíčenku,má vše co je třeba k práci a je rychlá.Prostředí je příjemné a že nemá češtinu mne netrápí,při prvním spuštění nastavíte czkverz a je to pak píše i česky.Má vše co člověk potřebuje hry nehraju tak co víc si přát.
Mohl by jsi na to prosimte poslat link? Na googlu to nejak nemuzu najit..
Dik