Společnosti Ticketmaster byla odcizena databáze s osobními údaji (jméno, adresa, telefonní číslo a část platebních údajů) 560 miliónů zákazníku. Za odcizením stojí skupina ShinyHunters a za nezveřejnění této databáze požaduje 500 tisíc dolarů [BBC].
Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Řešíme tady, aspoň někteří z nás řeší, která distribuce je v čem lepší, zda je efektivnější práce v konzoli nebo v grafice, řešíme etické a politické aspekty svobodných licencí, zda přejít k našemu oblíbenému systému úplně a konkurenci zcela zavrhnout, zda chceme v komunitě podporu velkých firem a nové nezkušené uživatele, nebo zda chceme zůstat určitou elitou a undergroundem atd. atd. Podobné otázky jsou léta probírané v diskuzích na těchto a podobných stránkách. Ale koho to všechno zajímá?
Jestliže přijmeme statistický údaj, že distribuce GNU/Linuxu a BSD systémy běží asi na nějakých třech nebo čtyřech procentech desktopů, z jejichž uživatelů ne každý si je této skutečnosti vědom (někomu je to třeba úplně jedno a dal mu to tam známý apod. - navíc samozřejmě nepočítám uživatele Mac OS X, z nichž 99% nemá o FreeBSD pod kapotou ani tušení), zůstává nám sotva tak jeden ze sta uživatelů běžných počítačů - omezme se na x86 - který do naší problematiky vidí, má zde přehled a může se účastnit diskuzí. Není to žalostně málo?
Takže my se tady můžeme bavit na témata jako GNU/Linux versus Linux nebo Linux vs. FreeBSD, popř. GPL vs. BSD licence, proprietární vs. free software, free software vs. open source, KDE vs. GNOME (popř. velký desktop vs. skromný správce oken), Mandriva vs. Gentoo vs. Debian, Xine vs. MPlayer atd. atd. Ale můžeme se o tom bavit jenom v našich diskuzních fórech, nikoliv na ulicích nebo v hospodách s lidmi, které jsme předtím neviděli. Protože pro drtivou a mnohonásobnou většinu z nich, kteří o nějakém Linuxu možná slyšeli, možná ne, ačkoliv je to veliká škoda, jsme jen sekta magorů.
Když to budeme doma instalovat někomu, kdo to chce, prostě proto, že ho už unavují Windows, ale jinak tomu nerozumí, řekneme mu vůbec o těchto věcech? Zasvětíme ho do sporů, o nichž komunita diskutuje, nebo ho jich radši ušetříme?
Tiskni Sdílej:
set nocompatible
nějak nezabíralo. On je ten vim poměrně velký bumbrlíček. Ale základní příkazy hjkl, d, y, ... a podobně fungují i ve vimu.
2)Začátečníka je nejlepší navnadit nějakým bonbónkem. Ukázat mu KDE(popřípadě Gnome) a nechat ho ať si nastaví svojí grafiku a další serepetičky.No jasně, tohle ovšem nedostane od komunity na ABC Linuxu, ale od vendora své distribuce...
Hmm, není nás více než homosexuálů. Ta známá "4 procenta" pocházejí z kdovíjak starých studií a omílá se to furt dokola. Modernější čísla říkají, že cca 10% populace má (dobrovolnou) homosexuální zkušenost. Samozřejmě je něco trochu jiného "mít zkušenost" a "být", ale suma sumárum jsem z toho pochopil, že 4% jsou prostě dost podhodnocené číslo.
PS: Někde jsem to četl, a nebylo to v Blesku. Byl to nějaký seriózní pramen. Akorát to teď nějak neumím dohledat...