Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Příklad nastavení OpenLDAP serveru a NFS serveru pro podporu přihlášení vzdálených uživatelů na desktopech.
V minulosti se zde, i na jinych forech resilo zadavani ceskych znaku pri pripojeni na Vzdalenou plochu Windows. Byly s tim velke problemy, mnoho znaku nefungovalo, tak jak melo, resilo se to zmenou klavesovych map, ale nikdy to nebylo 100%.
Pro poslech MP3, potrebuji prehravac, bez pro mne nepotrebnych blbosti, jako jsou playlisty, vizualizace atd. Dlouho jsem hledal, dalo by se rici, ze muj jediny pozadavek je, aby prehravac byl schopen prehrat adresar/slozku bez jednotliveho vyberu souboru. Proste vyber slozku a prehrej vsechny MP3 soubory, ktere v ni najdes.
Nastavi sdileni volne dostupneho adresare bez autentizace. Adresar ma prava 777.
V dnesnich novinach DNES v clanku nazvanem "Kolik slevi Microsoft statu?" se pise kolik licenci stat vyuzije pri zapocitani slevy dohodnute SB pri jeho navsteve CR. Odhaduje se cca o 250 000 PC. Vedle clanku jsou sloupecky, ktere informuji o pribliznych poctech a verzich pouzivanych licenci MS v jednotlivych resortech. Zaujala mne vsak informace - Cituji presne.
Policie Ceske republiky. Jako standardni kancelarsky balik pouziva na vice nez 25 tisicich pocitacu Open Office ktery je na rozdil od Microsoft office zdarma.
Jednou z "nevyhod" OpenSource Edice Zimbry je nepritomnost rozhrani pro zalohovani. Zalohovat Zimbru jde ruznymi zpusoby napr. pomoci rsync scriptem v cronu. Je to opravdu jednoduche.
V minulem zapisku jsem resil vyber e-mail serveru po nasi firmu. Jeden z moznych produktu byla Zimbra. Tento produkt jsme nasadili cca pred 2 mesici. Pokusim se shrnout zkusenosti s timto produktem.
Dlouho jsem se nasazeni e-mail serveru v nasi firme branil. Razim heslo v jednoduchosti je sila, a kdyz za tebe neco muze udelat druhy (a to lepe, protoze se tim zivi), neres to. Tzn. pro postu jsme vyuzivali servery naseho providera. Pozadavky se vsak meni a uvazujeme o vlastim serveru, ktery by resil i groupware.
Po hledani a analyze prichazeji v uvahu dva produkty. Komercni Kerio MailServer a OS verze Zimbra
Byl jsem uzivatelem Suse mnoho let (od verze 6.3) ale postupem casu jsem presel na jine distribuce. Mam rad "cistou" distribuci, bez zbytecnych veci, ktere clovek nikdy nevyuzije a pokud je potrebuji, tak si ja radeji doinstaluji rucne. Proto mne zaujalo prohlaseni vyvojaru, ze verze 10.3 bude vycistena od zbytecnosti a zmesi se zavislosti balicku.
Do práce jsem potřeboval najít NC editor pro editaci programů na NC stroje. Problém je v tom, ze programy editované ve Windows mají konec řádku CR LF, kdežto Linux jen LF. Nenašel jsem však žádnou možnost, jak běžné editory (Gedit, Scribes) donutit, aby poznaly Windosowský konec řádku a používaly jej. Jasně, jde to konvertovat, ale tento program budou používat lidé, kteří mají problém používat schránku, natož něco dělat na příkazovém řádku.
Pro připojení z domova na PC s Windows XP v práci v současné době používám „Připojení ke vzdálené ploše“ pomocí protokolu RDP. Protože, ale chystám změnu Windows XP, na Linux pro PC v práci, řeším způsob připojení ke vzdálenému PC s Linuxem. Protokol VNC považuji jako nepoužitelný pro běžnou práci z důvodu jeho pomalosti (jediné rychlé VNC je UltraVNC – ale bohužel jen pro Windows). Jako alternativu jsem zvolil NX protokol od firmy NoMachine NX.