Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Je lepší pokračovat v danění procentem z příjmu, nebo přejít na daňovou evidenci?
Tak zase přišel ten vytoužený jarní čas, kdy je potřeba vypočítat daně, vyplnit formuláře a zaplatit. Naše zákonodárstvo nám na toto daňové přiznání připravilo chuťovku: u živnostníků, kteří uplatňují své náklady, nelze uplatnit slevu na děti. Možností jak s tím naložit je několik, v úvahu připadají většinou dvě:
Co je výhodnější? Těžko říci. Já jsem si říkal, že výhodnější bude přejít na daňovou evidenci, na dvě děti dělá sleva na dani zhruba 26 tisíc. Ale došlo mi, že to nezjistím jinak, než že udělám dvě různá daňová přiznání a porovnám jejich následky pro svou peněženku.
Vycházel jsem z tohoto článku:
Měšec.cz: Jak na přechod z paušálních výdajů na skutečné výdaje?
Jasně z toho vyplynula nutnost několika dalších kroků:
Dodatečné přiznání mi ukázalo, že pohledávky dodaním v plné výši - zaplatím natvrdo patnáct procent, aniž bych si mohl vykázat jakýkoliv náklad. Stejně se to promítne do sociálky.
Začal jsem zjišťovat, co si mohu dát do nákladů. Není toho moc. Nejvíce mě překvapila informace, že daňově uznatelným nákladem není mé vlastní sociální a zdravotní pojištění. Daňová evidence začala ztrácet své kouzlo.
Přesto jsem byl zvědavý, jaký by byl rozdíl ve zdanění a odvodech, takže jsem si vyrobil pro porovnání dvě sady různých přiznání:
Výsledek? Přechod na daňovou evidenci se mi nevyplatí. Zaplatím víc, zato je s tím více papírování.
Nakonec ještě dva užitečné odkazy:
Daňový portál - elektronické formuláře
Datovka
Elektronické formuláře jsem se naučil používat při vedení agendy ve firmě. Pro OSVČ datová schránka a elektronické podání povinné není, ale rozhodně je to pohodlnější a levnější.
Tiskni Sdílej:
Nejvíce mě překvapila informace, že daňově uznatelným nákladem není mé vlastní sociální a zdravotní pojištění.
Samozřejmě je to absurdní. Je to ale potřeba chápat spíš jako opatření, jak po Kalouskově snížení formální sazby daně z příjmu a zavedení "superhrubé mzdy" u zaměstnanců udržet rozdíl mezi reálnou mírou zdanění zaměstnanců a OSVČ na aspoň trochu příčetné úrovni (a nezruinovat příjmovou stránku rozpočtu úplně).
Jenže v tom je dost podstatný rozdíl. Vlastní bydlení nebo jídlo se v účetnictví vůbec neobjeví, pokud náhodou z nějakého důvodu něco nezaplatím z "firemního" účtu - a i pak se to prostě vyúčtuje proti "491" a neobjeví se to v hospodářském výsledku (resp. příjmech a výdajích). Oproti tomu sociální a zdravotní pojištění při současné právní úpravě musím evidovat jako náklad (výdaj), promítne se do hospodářského výsledku (resp. výdajů) a pak se teprve na formuláři daňového přiznání (přesněji na Příloze 1) přičte jako speciální položka daňově neuznatelných nákladů/výdajů.
Pikantní na tom je, že tuhle komedii zavedl člověk, který celou dobu, co byl ve funkci, hřímal, jak je náš daňový systém zaplevelen výjimkami a jak on je vymýtí…
u živnostníků, kteří uplatňují své náklady, nelze uplatnit slevu na děti.Je toho víc, o co jsou živnostníci ošizeni, nedávno jsem se na to díval. Vtipné je na tom to, že se to vlastně týká i zaměstnanců, pokud mají živnost.
Výsledek? Přechod na daňovou evidenci se mi nevyplatí. Zaplatím víc, zato je s tím více papírování.To se dalo očekávat. Hromada papírování a abyses dostal alespoň na tu částku, kterou dostaneš „procentem“, tak musíš dělat práci, kde jsou velké náklady, typu přeprodej zboží či služeb. A ještě potřebuješ buď daňového poradce nebo šťastnou ruku a kupu znalostí, abys tam nedal něco neuznatelného. Oproti tomu čisté přiznání bez jakékoli evidence je luxus.
Pro OSVČ datová schránka a elektronické podání povinné není, ale rozhodně je to pohodlnější a levnější.Pro mě je pohodlnější a levnější se datové schránce a elektronickému podání obloukem vyhnout. Jediné, co dělám elektronicky je stažení a vytištění formuláře, do kterého napíšu pár čísel a udělám si krásnou procházku podél potoka k finančnímu úřadu.