Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Knihovna Qt má vestavený editor html textu - třídu QTextEdit. Potíž je v tom, že editor nemá jakékoliv ovládací prvky, kterými by se dal text v editoru formátovat. Proto nám náš občasný firemní kolega Jiří Procházka vyrobil jednoduchý editor, třídu MRichTextEdit, abychom měli co použít v aplikaci Deko the CRM.
Editor je volně k dispozici (kromě ikonek, zde se Jiří spoléhá na podporu prostředí), ke stažení je zde:
https://github.com/Anchakor/MRichTextEditor
Použití je jednoduché, obrázky byly vytvořené pomocí pár řádků v C++ aplikaci:
QDialog *dialog = new QDialog(this); MRichTextEdit *rte = new MRichTextEdit(dialog); QGridLayout *gl = new QGridLayout(dialog); gl->addWidget(rte,0,0,1,1); dialog->setWindowTitle(tr("Rich text editor")); dialog->setMinimumWidth (400); dialog->setMinimumHeight(400); dialog->show();
Editor akceptuje prostý text nebo html:
Text vrací v několika různých formátech:
Tiskni Sdílej:
Možná došlo k nedorozumění - není to "hotový" editor, je to jen jeden prvek pro vestavění do aplikace.ne , vpodstate jsem to takhle pochopil. Otazka byla skutecne, jak s tim textem nalozi ta 'aplikace', pote co se ten 'zformatovany' text odlozil treba do databaze. Casto je to tak, ze takovy widget umozni uzivateli napr. v nabidce sestavit ten nabidkovy text se seznamem vlastnosti , tabulatory apod. Ten html-fragment je mozno pak dat primo do mailu (kdyz se z aplikace posila mail primo) , ale kdyz se chce takova nabidka poslat jako pdf-ko, tak se (myslim, nevim jak jinak) musi ten html text parsovat, aby se mohlo v tom pdf dosahnout nejakeho takove podobneho vzhledu jako v tom html. Videl jsem pred lety aplikaci, kde pro to formatovani pouzivali nejaky vlastni formatovaci jazyk (neco jako dneska wiki), jinde jsem videl pouziti EPS. A ta moje otazka byla, zda to delate nejak podobne, nebo jestli nahodou se nejedna o nejakou novou fintu.
Typicky tu aplikaci používám takto: někdo mi zavolá, vyskočí mi okno na obrazovku, kde si můžu přečíst, ve kterých projektech je dotyčný zapojen, co jsem s ním kdy řešil, co jsem řešil s jeho kolegy. Udělám si z toho úkol, případně hned pracovní výkaz, příložím poznámku o telefonátu k příslušnému projektu, plus případně přiložím i maily, abych měl vše na jednom místě a nemusel to v případě potřeby dohledávat. Na konci projektu vyhodím sestavu, vyfakturuju a projekt přesunu někam do archivu v "podadresáři". Průběžné projekty má zákazník k dispozici na webu, například takto:
http://weko.hobrasoft.cz/timesheet/default/2RL44SD:288KFTU
Ale to už je nadstavba pro web, aplikace samotná je samostatná - "stáhni, odpoj se, nainstaluj a funguj". Ten dokument samotný dokážu buď vytisknout, nebo uložit do odt, do pdf ne.
Pokud chci poslat přímo z Deka nějaký newsletter nebo nabídku, můžu použít ten zformátovaný html text, ale pdf musím dát do příloh. Účelem té aplikace rozhodně není rozesílání mailů nebo tvorba dokumentů, i když nějaké základní věci to umí.
Jinak pokud bych měl nějak zpracovávat html a převádět to do pdf, určitě bych to neparsoval - prohlížeč to zvládá líp. Vestavěný prohlížeč i s vazbami na javascript v aplikaci používáme hodně, například pro mapy:
http://www.hobrasoft.cz/cs/deko/screenshots/deko-screenshot-06.png
if (ok) {
fmt.setAnchor(true);
fmt.setAnchorHref(newUrl);
fmt.setForeground(QApplication::palette().color(QPalette::Link));
fmt.setFontUnderline(true);
} else {
unlink = true;
}
jako asi se na to zvyknout dá, ale už jsem viděl čitelnější conding standardy...