MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Je něco shnilého ve státě dánském aneb "minimální instalace" podle Redhatu...
Aby nevzniklo nějaké nedorozumění - jsem spokojeným uživatelem FC4 na svém domácím počítači, ve kterém tepe silné srdce Athlonu XP2800+, nicméně jsem chtěl jen tak pro zajímavost nainstalovat Fedoru i na jeden starší kousek železa.
Onen starší kousek je jakýsi desktop (PII-400MHz, 128MB RAM) "home-made" kvality, který by až na drobné odchylky měl dosahovat výkonových parametrů mého notýska, na kterém rovněž k plné spokojenosti proháním Debian Sarge. Tož jsem si řekl, že prubnu jak se na tomhle železe bude chovat Fedora.
Doma jsem si samozřejmě instaloval hafo jiných balíků hned ze startu, takže mě nenapadlo zkoumat kolik zabere minimální instalace. Z Debiana jsem zvyklý nainstalovat minimální systém a pak si přes apt
dotahat to, co potřebuju. Když jsem po odškrtnutí volby "minimální instalace" uviděl tu cifru, tak se mi protočily panenky... 1,3GB jen holý systém??? (jak píšou v podrobnostech - vhodný pro routery apod.)
I když už jsem instalační proces Anacondy už "párkrát" viděl, tak se stejně vždycky dívám, co se mi zrovna instaluje na disk ... Naprosto netvrdím, že jsem Linuxový guru, spíš naopak - "jsem nesmělý, ale učím se" - ale může mi někdo vysvětlit, proč mi proboha instalátor do MINIMÁLNÍ INSTALACE nacpal OpenOffice??? 8-O Nějak si nedovedu představit, co např. v routeru by mohlo mít závislost na OOo...
Nečekal jsem, že to bude nějaký rychlík, ale když i když jsem povypínal co se dalo, tak odezva systému byla příšerná... Zatímco na notýsku v Debianu v pohodě pracuju ve fluxboxu, jede mi video apod., tak tady jsem musel čekat v konzoli než se mi objeví písmenka (a to opravdu nemám počet úhozů jako mistr světa v psaní na stroji) 8-O
Ty, co čekali nějakou pointu nebo know-how, musím zklamat - možná v diskuzi tady dole mě někdo zpraží a vysvětlí mi, že jsem totální lama. Nicméně jediné co mě teď napadá je, že jsem z toho všeho docela zmaten ... Na compík asi zkusím vrazit nějakou distribuci, která mě zajímá - poslední dobou celkem láká ArchLinux nebo něco úplně jiného - něcoBSD. No, uvidíme...
Tiskni Sdílej:
fok, čím dalej, tým viac mi Linux začína pripomínať toľko zavrhované win$. prečo každý vytvára vlastnú distribúciu (a pritom žiadna nie je poriadne spravená)? Prečo nemôžem na Mandrake (napr) použiť balík z Gentoo (napr) tak, aby to bezproblémov bežalo?
príklad nech je uzavretie cdrtools ...
myslím, že by mal existovať jednotný systém managementu závislostí (samozrejm, podpisovaný), niekde na úrovni autoconf a následný strom úprav. Samotné distribúcie by existovali len ako bundle balíčky.
a samotná distribúcia/inštalácia (mierna predstava)?
instalacia ala barney extends: slackware-stable drop: mysql add: postgresql-stable config: postgresql.db_path = /srv/db/postgresql/ config: httpd.document_root = /srv/www/default/vhodnejší by bol dajaký hierarchický dokument (xml?), atd
pre uvádzanú paralelu s autami ... chcem vybudovať dopravné predpisy, resp dialničnú sieť.
V tomto mohu slouhlasit, jednotlivé balíčkovací systémy moc neznám, neznám klady a zápory, ale dokážu věřit že by se zrovna u balíčkovačů dalo vytvořit něco, co by vyhovovalo většině. To by samozřejmě vedlo k usnadnění práce, protože by se o portaci programů starali všichni vývojáři distribucí, tedy by byla nějaká vlastní organizace, která by portovala, což by vedlo k většímu počtu podporovaných aplikací a distribuce by se už mohly věnovat svým účelům - viz co jsem zaslechl o slacku, že přestal portovat gnome, jelikož s tím měl prý moc práce. Ovšem opravdu netuším, jestli by tohle šlo uplatnit v praxi (jde všechno, ale za jakou cenu).
V ostatních oblastech, třeba už několikrát zmiňované nejednotné konfiguráky a podobně, jistě, bylo by na první pěkné kdyby byly všechny konfiguráky v xml... Hned by si člověk byl jasný syntaxí, jenže v určitých případech je to zbytečné, až nepřehledné a nepraktické. Sice zpočátku budu jásat, že vše je ve stejném kabátě, ale později budu zoufat, jak byl ten starý fstab přehlednější a jednoduše konfigurovatelnější než to budoucí xml něco. Zase na druhou stranu by s tím gui apliakce měly menší problémy, otázkou je, kdo ty gui aplikace chce.
Můj názor je tedy ten, že některé věci by se sjednotit mohly, ale u některých je to zase nevhodné a rozhodně bych neprorážel hlavou zdi.
PS: Příklad byl špatně zvolený, pokud jsi poukazoval na princip balíčkovacích systémů, tak gentoo ma výborný balíčkovací systém pro zdrojové kódy, který je v binární podobě bohužel nerealizovatelný a s ničím bych ho neměnil.
xml
som uviedol ako priklad pre zapis balickov, nie konfiguracie
konfiguracia
xml len jedna z moznosti, osobne mam najradsej mierne modifikovany apache style config suborov. xml na druhej strane umoznuje vyuzit mnozstvo existujucich nastrojov (xslt). moja zakladna predstava je nieco na sposob:
/etc/dist-config/php.ini + /etc/local-config/php.ini = /etc/php/php.ini
pricom dist-config by definoval len default hodnoty, pouzitelne pre poinstalacne spustenie sluzby a local-config by nastavoval specifika pre lokalnu sluzbu)
bordel - zmena API, konfigurácie každú chvíľku
nejednostnosť - výtka sa týka hlavne package managementu (ok, tuná sa cca 7 rokov snažím vymyslieť niečo použitelné, no zatiaľ som sa nedostal dalej ako k rozvíjaniu požiadaviek ...)
neupgradovateľnosť - upgrade balíčka neznamená upgrade systému. Neberie sa ohľad na data a ich prípadnú konverziu.
dalším príkladom môže byť úloha spustiť dve inštancie tej istej služby s rôznym nastavením (napr jeden apache na porte 80, druhý na porte 8080)
netolerantnosť - jeden dôvod vysvetlím predstavou riešenia: dvojitou konfigurácia, default hodnoty z inštalácie + administrátorova predstava ... a z toho generovať reálny config pre aplikáciu.
dalej napr inštalácia system/user. kto si (a v ktorej distribúcii) dokáže ako non-root inštalnúť lokálne, do svojho homediru, nejaky balík (povedzme xbill)?
i když jsem povypínal co se dalo, tak odezva systému byla příšerná... Zatímco na notýsku v Debianu v pohodě pracuju ve fluxboxu, jede mi video apod., tak tady jsem musel čekat v konzoli než se mi objeví písmenkano, tak predpokladam, ze minimalni instalace Fedory voli automaticky GNOME ...a se 128 MB RAM? Neni se absolutne cemu divit.
Kdybych měl spuštěné Xka, tak bych se taky nedivil... ale gdm byl vypnutý, v Inittab byl default nastavený na 3 -> tudíž jsem byl v obyčejné konzoli a ne v Xtermu pod GNOME.
Opravdu mi není jasné, co tu mašinu tak brzdilo... :-/
Linux from scratch mě vždycky lákal, jen jsem příliš nepochopil způsob jakým se dostat řekněme na úroveň desktopu se základním SW vybavením, které mám běžně nainstalované. :( Jestli se můžu zeptat - abych si ujasnil to, co jsem si přečetl na stránkách projektu - nejprve se nainstaluje LFS (povinné minimum) a na něj se pak nabaluje BLFS (neboli všechny aplikace, které mi chybí ke spokojenosti)? Jak je to se SW, který není v BLFS - klasický postup: stáhnout SW z netu, rozbalit, a ./configure, make, make install
?