Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Po upgradu hardwaru v Hikari, mi tu zbyl starší funkční počítač (A64 2,0 GHz, 1 GB RAM, 80 GB disk). Protože Kanashimi uzavřel již jedenáctý rok své existence a jeho hardware (P4 1,7 GHz, 256 MB RAM a hlavně pomalý 40GB disk) už sotva zvládá přidělené úkoly (ok, zvládá je, ale nároky na naši trpělivost jsou moc veliké), rozhodl jsem se udělat další hardwarovou rošádu.
Pokud by šlo o dva stolní PC, prostě bych přendal HDD z jedno do druhého a pustil DD. Proč něco podobného neudělat i s notebookovým diskem, když je Hikari dost staré na to, aby mělo PATA konektor. Kdesi jsem ale četl, že notebookové disky pracují pod jiným napětím, než desktopové. Jakkoliv by šance odbouchnout si starý hadrware byla dobrou záminkou k tomu koupit něco menšího, novějšího a úspornějšího, rozhodl jsem se to neriskovat. Otázka tedy zní, je něco jako dd
přes síť?
Krátké hledání objevilo několik návodů: dd
, gzip
, ssh
a server a dd
, ssh
a server. Komprimovat nebudeme, u šifrovaných dat to stejně nemá smysl, no a mezičlánek v podobě serveru se mi zdá zbytečný. Modifikací tedy vznikne příkaz (pro zrychlení na použijeme nebezpečné šifrování), který pustíme jako root:
dd if=/dev/sda | ssh -c arcfour root@192.168.1.232 "dd of=/dev/sda"
To bude celkem dlouho trvat, přenáší se 40 GB (čti lžigigabajtů) dat. Konečný čas přenosu byl asi dvě a půl hodiny, za což viním Ubuntu 7.04 LiveCD – které jsem použil, když jsem zjistil, že Arch mám jen na flashce – jež na starém Kanashimi sotva běželo. Výše uvedené předpokládá nabootovat oba stroje z liveCD/USB, zprovoznit na nich síť, na novém Kanashimi pak ještě SSH server a přihlašování roota. Poznámka: na živém Archu nezapomenout zeditovat /etc/hosts.deny
(pokud tedy máte ještě starou verzi) a vygenerovat heslo roota, nebo možná povolit něco v nastavení SSH serveru.
Na novém Kanashimi zvětšíme diskový oddíl: Jako u případu s Hikari si připravíme mnoho kvalitních obětin božstvům. Poučeni předchozím nezdarem rovnou přeskočíme fdisk
a použijeme parted
– to je záludný nástroj, který se vás na nic neptá, a MBR vám rovnou přepíše, takže bacha. Změníme jednotky na sektory: unit s
, vypíšeme si MBR: print
a zapamatujeme si číslo sektoru, kde oddíl začíná. Smažeme sda2
(teď už není cesty zpět): rm 2
, vytvoříme nové sda2
(začátek je číslo, co si pamatujeme, konec je velikost zařízení bez jedné): mkpart primary začátek konec
a řekneme parted
u, že si přejeme ignorovat zařezávání. Ukončíme parted
a oddechneme si. Poté už jen zvětšíme šifrovaný kontejner, LVM a systém souborů:
cryptsetup resize kanashimi_hdd_luks (při odemknutém LUKS oddílu) pvresize /dev/mapper/kanashimi_hdd_luks lvextend -l +80%FREE /dev/kanashimi_hdd_lvm/home resize2fs /dev/kanashimi_hdd_lvm/home
Nyní zbývá nainstalovat ovladače noveau a rozchodit KMS. Zbavíme se starých ovladačů radeon a vyhodíme je i z /etc/rc.conf
, tam také zaměníme modul acpi_cpufreq
za powernow-k8
. Nainstalujeme xf86-video-nouveau
a pro 3D (na 7600 GS mám ověřeno, že funguje) nouveau-dri
. V /etc/mkinitcpio.conf
změníme radeon
na nouveau
a vyhodíme radeon
i z GRUBU a /etc/modprobe.d/modprobe.conf
. Kvůli použití bezdrátové klávesnice nezaponeme přidat háček usbinput
. Nakonec přegenerujeme initramdisk jádra: mkinitcpio -p linux
.
Výsledkem je náhrada prastarého, tichého, úsporného notebooku s „vysvíceným“ displayem za zachovalý, hlučný, žravý desktop se stáleslušným větším LCD, na kterém jede nejen E17, ale i uživatelovy aplikace jako zpraku. Dokonce by se dalo uvažovat o nasazení KDE 4. ]:->
Tiskni Sdílej:
dd
+ ssh -c arcfour
), což mi vychází na 93% vytížení teoretické 100Mbitové linky (pokud se tu zas nějak nečaruje s předponama).
dd
kopíruje i prázný místo. Vzhledem k celodiskovému šifrování, si ale tar
em nepomůžu. Musel bych kopírovat až z odemknutého šifrovaného kontejneru a připojeného fs, takže bych musel na cílovém stroji vytvořit šifrovaný kontejner, lvm a fs. To by způsobilo mimo jiné to, že bych musel otravovat uživatele se zadáváním hesla a přenastavit fstab a další. Ale hlavně by jeden stroj rozšifrovával a druhý stroj zašifrovával data, takže by to ve výsledku trvalo dýl a ještě s tím bylo víc práce.