sub vs do performance in Perl

5.1.2007 16:00 | Přečteno: 1050× | Perl | poslední úprava: 5.1.2007 16:34

Tak jsem uvnitř podmínky grepu potřeboval vyhodnotit nějakou složitější věc a měl jsem možnost napsat to jako annonymní sub a nebo do. Položil jsem si otázku co bude rychlejší?

Vnitřek podmínky grepu vypadal nějak podobně takhle:

do

my $attr = $_;
my $successors = $successors{$attr};
$successors
and do {
  my $res;
  $res = exists $successors->{$_} and last
    foreach (predecessors($attr));
  !$res
}

sub

my $attr = $_;
my $successors = $successors{$attr};
$successors
and sub {
  exists $successors->{$_} && return 0
    foreach predecessors($attr);
  1
}->()

Výsledný kód jsem trošku benchmarkoval a verze se sub je až o 50% pomalejší (samozřejmě v závislosti na okolní režiji). Ale proč? Odpověď je celkem jednoduchá, annonymní subrutina se pokaždé znovu skompiluje. (Trošku zjednodušuji, ona se ve skutečnosti jednou předkompiluje a pak se jí mění syntaktický kontext, ale ve výsledku je pro každé zavolání vnitřní smyčky vytvořená nová subrutina. Kdybych si ji někam ukládal tak bude pokaždé na jiné adrese, atd.) Dá se tomu nějak zabránit? Jistě, vytvořit immutable annonymní subrutinu a Perl je tak chytrý, že ji skompiluje jen jednou.

immutable sub

my $attr = $_;
my $successors = $successors{$attr};
$successors
and sub {
  exists $_[0]->{$_} && return 0
    foreach predecessors($_[1]);
  1
}->($successors, $attr)

Takový kód je pak prakticky stejně rychlý jako do. Co je na tom zajímavého? Snad jen to, že do v perlu se tak hezky chová, skompiluje se jen jednou i když obsahuje proměnné v syntaktickém kontextu a je tedy rychlejší než použití annonymního sub.

Pokud si chcete taky pohrát, tak zde je text kompletního benchmarku:

#!/usr/bin/env perl

use strict;
use Benchmark qw(:all :hireswallclock);

my $count = 100;

my %successors = map +($_, {$_ => undef}), 1..$count;
sub predecessors {($_[0]-1) .. ($_[0]+1)}
sub none (&@) {
	&{$_[0]} && return 0 foreach @_[1..$#_];
	1
}

cmpthese(-2, {
	'do' => sub {
			do {my $attr = $_;
				my $successors = $successors{$attr};
				do {
					my $res;
					foreach (predecessors($attr)) {
						$res = exists $successors->{$_} and last
					}
					!$res
				}
			} foreach 1 .. $count;
		},
	'sub' => sub {
			do {my $attr = $_;
				my $successors = $successors{$attr};
				sub {
					exists $successors->{$_} && return 0
						foreach predecessors($attr);
					1
				}->()
			} foreach 1 .. $count;
		},
	'subimmu' => sub {
			do {my $attr = $_;
				my $successors = $successors{$attr};
				sub {
					exists $_[0]->{$_} && return 0
						foreach predecessors($_[1]);
					1
				}->($successors, $attr)
			} foreach 1 .. $count;
		},
	'none' => sub {
			do {
				my $successors = $successors{$_};
				none {$successors->{$_}} predecessors($_);
			} foreach 1 .. $count;
		},
	'evalblock' => sub {
			do {my $attr = $_;
				my $successors = $successors{$attr};
				eval {
					my $res;
					foreach (predecessors($attr)) {
						$res = exists $successors->{$_} and last
					}
					!$res
				}
			} foreach 1 .. $count;
		},
	'evalstr' => sub {
			do {my $attr = $_;
				my $successors = $successors{$attr};
				eval '
					my $res;
					foreach (predecessors($attr)) {
						$res = exists $successors->{$_} and last
					}
					!$res
				'
			} foreach 1 .. $count;
		},
	});

Pro zajímavost jsou doplněny ještě další varianty. Není překvapením, že blokové použití evalu je stejně rychlé jako do nebo immutable sub. Trochu jsem byl zklamán rychlostí při použití krásné elegantní šablonované funkce none. Tam se vlastně stejně jako při normálním annonymním sub pokaždé znovu skompiluje první parametr a jestě ke všemu se tato subrutina volá uvnitř foreach, takže to ve výsledku dopadne hůř. No a nejhorší je eval stringu, nic divného, že

P.S.: Nakonec jsem se do úplně vyhnul a použil jednu z vlastností if, že vrací hodnotu podmínky. No co, aspoň jsem nahlédl do chování perlu zase o kousek hloub. Ekvivalent shora uvedených kódů pak nakonec vypadá asi takhle:

if (my $successors = $successors{$_}){
  my $res;
  $res = exists $successors->{$_} and last
    foreach (predecessors($_));
  !$res
}

Ano, to je celý vnitřek podmínky grepu, ušetřím ještě jednu alokaci proměnné, což je podle mých měření dokonce víc než zavolání sub

       

Komentáře

[happy barney]

do nerobí to isté, čo sub. Ako píšu v dokumentácií, Not really a function..

do jednoducho vyhodnotí blok.
sub vytvorí anonymnú funkciu, ktorej kopíruje kontext (pre ostatných, google: perl closures)