Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Specialisté společnosti ESET zaznamenali útočnou kampaň, která cílí na uživatele a uživatelky v Česku a na Slovensku. Útočníci po telefonu zmanipulují oběť ke stažení falešné aplikace údajně od České národní banky (ČNB) nebo Národní banky Slovenska (NBS), přiložení platební karty k telefonu a zadání PINu. Malware poté v reálném čase přenese data z karty útočníkovi, který je bezkontaktně zneužije u bankomatu nebo na platebním terminálu.
V Ubuntu 25.10 byl balíček základních nástrojů gnu-coreutils nahrazen balíčkem rust-coreutils se základními nástroji přepsanými do Rustu. Ukázalo se, že nový "date" znefunkčnil automatickou aktualizaci. Pro obnovu je nutno balíček rust-coreutils manuálně aktualizovat.
VST 3 je nově pod licencí MIT. S verzí 3.8.0 proběhlo přelicencování zdrojových kódů z licencí "Proprietary Steinberg VST3 License" a "General Public License (GPL) Version 3". VST (Virtual Studio Technology, Wikipedie) je softwarové rozhraní pro komunikaci mezi hostitelským programem a zásuvnými moduly (pluginy), kde tyto moduly slouží ke generování a úpravě digitálního audio signálu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.10. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Londýně probíhá dvoudenní Ubuntu Summit 25.10. Na programu je řada zajímavých přednášek. Zhlédnout je lze také na YouTube (23. 10. a 24. 10.).
Gemini CLI umožňuje používání AI Gemini přímo v terminálu. Vydána byla verze 0.10.0.
Konference OpenAlt 2025 proběhne již příští víkend 1. a 2. listopadu v Brně. Nabídne přibližně 80 přednášek a workshopů rozdělených do 7 tematických tracků. Program se může ještě mírně měnit až do samotné konference, a to s ohledem na opožděné úpravy abstraktů i případné podzimní virózy. Díky partnerům je vstup na konferenci zdarma. Registrace není nutná. Vyplnění formuláře však pomůže s lepším plánováním dalších ročníků konference.
Většinou prograuju v Perlu, ale zároveň po očku sleduju Python. Můj pocit z něj se vyvýjí v takových vlnách, chvilku se mi líbí hodně, chvilku méně a tak pořád dokola. Některé věci se mi v něm líbí, ale poslední dobou je pocit spíše rozpačitý. Jeho syntaxe je, jak bych to jen řekl, příliš košatá. Ony se dělají vtípky na to, že Perlový zdroják je před komprimací k nerozeznání od stavu po komprimaci. Hloupej vtípek, ale syntaxe Perlu je vlastně strašně jednoduchá až primitivní, to se ale o Pythonu nedá říct ani omylem. Už jen těch klíčových slov! I když ke klíčovým slovům Perlu přihodím všechny ty podivné znaky se speciálním významem, tak to nebudu ani na desetině syntaktických prvků Pythonu. Jo, já vím, Lisp je Lisp, ale Perl má taky něco do sebe. (No a radši nebudu ani zmiňovat dc, že) A proč to všechno píšu?
Dnes ráno se mi nějak nechtělo spát at tak jsem sedl k počítači a z nudy jsem si jen tak programoval. V manuálu perlsub je taková malá ukázka, jak si vytvořit syntaktický cukr ala Python try/except. Cybí tam to finally a tak jsem si to tam dodělal. A tím jsme se vrátili k tomu úvodu. V Pythonu na to musíte mít tři klíčová slova, v Perlu si to naprogramujete.
Takže text modulu TryExceptionFinally.pm
package TryExceptFinally;
use strict;
use warnings;
use Exporter qw(import);
use Scalar::Util qw(reftype);
our @EXPORT = qw(try except finally);
sub try (&@) {
my ($try, %subs) = @_;
eval { &$try };
no warnings 'uninitialized';
if ($@ and reftype $subs{except} eq 'CODE') {
local $_ = $@;
&{$subs{except}};
}
&{$subs{finally}} if reftype $subs{finally} eq 'CODE';
}
sub except (&@) { 'except', @_ }
sub finally (&) { 'finally', @_ }
1;a ukázkový kód
#!/usr/bin/env perl
use strict;
use warnings;
use TryExceptFinally;
try {
die "hard";
} except {
print "Ouch, I was die $_"
} finally {
print "Finally!\n"
};
try {
print "Live\n";
} except {
print "Ouch, I was die $_"
} finally {
print "Finally!\n"
};
try {
print "Live\n";
} finally {
print "Finally without except!\n"
};
try {
die "hard";
} finally {
print "Finally without except!\n"
};
try {
die "hard";
} except {
print "Ouch, I was die $_ and no finally!\n"
};No a jednotlivé typy vyjímek místo několika bloků exception, se zabalí do jednoho, třeba takto
try {
code
} except {
/type1/ && do {
code
1 } ||
/type2/ && do {
code
1 } ||
/type3/ && do {
code
1 } ||
do { # else
code
}
}
Tiskni
Sdílej:
Takže se těším na příklad, jak zachytit třeba přerušení programy z klávesnice, nebo jak v Perlu ošetřit pomocí výjimek chyba v syntaxi natahovaného modulu.
Takže šup šup do práce, ještě tohle zbývá na rovocennost s Pythonem.
P.S.: Jinak ale klobouk dolů, tohle kouzlo s Perlem se mi líbí, i když Perl kritizuju, kde můžu. Mám rád jazyky, kde základní věci jsou v syntaxi jazyka a ne emulovány něčím jiným.

$SIG{INT} = sub { throw "Uplne zbytocna vynimka"; };
eval {require module && module->import(use_params)}
if ($@) {
$@ =~ /syntax error/ and print "syntx error in module\n"
or print "somethink error when try use module: $@"
}a pythonish way užívající to hezké try/excepttry {
require module && module->import(use_params)
} except {
/syntax error/ and print "syntx error in module \n"
or print "somethink error when try use module: $@"
}Pokud chceš aby to fungovalo stejně jako běžné use, tak to ještě zavřeš do BEGIN bloku. No a exception jako objekt máme taky, takže si ve svých modulech/třídách nadefinuješ vlastní hierarchii a je vymalováno, prakticky nic co jde udělat v pythonu není problém udělat perlu, něco jde elegantněji něco naopak. Třeba generátory se v perlu nepíšou tak jednoduše jak pythonu pomocí yeld, ale na druhou stranu v pythonu máš jen jeden typ objektů, který je ekvivalentem blessnutého hashe v perlu. V podstatě všechny objekty, třídy, jmenné prostory, funkce, ... jsou v pythonu objekty typu blessnutý hash (pythonní dict), to je trochu chudé, ne? Just joking, na druhou z toho plynou pythonu některé výhody, to nesporně
Třeba mi přijde, že python má potenciál být rychlejší, než perl. Skutečnost je taková jaká je.
Jinak to zachycování výjimek pomocí signálů (chápu to správně, že jsou to signály?) má tu nevýhodu, že je nedostane thread, kterého se to týká, nebo ano? V případě klávesnice to asi nevadí.Vzhledm k tomu, že je to signál zaslaný procesu (zaslaný terminálem), nevím, jak by jste to chtěl udělat jinak. I v pythonu keyboard interupt musí fungovat stejně. V perlu asi nějak takto:
eval {
local $SIG{INT} = sub { die "Keyboard interupt"; };
code
};
if ($@) {
$@ =~ /Keyboard interupt/ and print "Don't disrupt me!\n"
or die $@
}A to samozřejmě je thread safe, i když netuším podle čeho se určí, jestli ten signál zpracuje ten který thread.Jinak dokážou ty výjimky taky to co python, to znamená mít v sobě informaci o call stacku, tedy o řádcích programu, kde chyba nastala, a o všech podprogramech ze kterého se tento řádek volal?Ano, jestliže si tam tu informaci přidáte. Standardní výjimky jsou textové, protože jsou tam od doby, kdy ještě ani perl nebyl objektový. Vlastní výjimky si člověk může udělat objektové a call stack si tam doplnit. Standardní textová výjimka nekončící na EOL je vždy doplněna o informaci, kde k ní došlo. Není problém (až na určité spomalení) si nad každou funkcí udělat eval wrapper a všechny výjimky odchytávat, měnit na objektové a doplňovat o call stack. V pythonu to už udělali za vás. V tomhle je python lepší, o tom žádná. Možná je na to v perlu už udělaný nějaký modul, nebo nějaká vlastnost, která jde zapnout, zatím jsem po tom nepátral.
python je postaven na jmenných prostorech, stejně tak jako každý dynamický jazyk, ať už vezmu php, smalltalk, nebo třeba objective c.a nebo třeba perl, to je přece jasné. A je taky celkem logické, že to v těch jazycích implementovali pomocí prostředků toho samého jazyka. Proč se s tím implementovat dvakrát, že. Takže v perlu jsou jmenné prostory hash a v pythonu objekt a ten je v podstatě dict. Mimochodem, perlový
local. To jde udělat i v pythonu, ale zdaleka to nejde tak jednoduše pomocí jednoho klíčového slova jako v perlu. Jak říkám, každý jazyk je v něčem lepší a v něčem horší.
Informácie o kontexte: miesto die používať Carp::confess.
Samotný die umožňuje aj iný parameter ako scalar
die new XYZ::Exception;Ono, aj catch sa dá implmentovať štýlom
try {}
catch qr/aaa/ => {}
catch 'AAA::Exception' => {}
...
Btw, keď spomínate local, také jeho použitie na "dočasné" prekrytie ľubovoľnej funkcie môže byť zaujímavé 
Od včera mi bohužiaľ panikári kernel, takže len naznačím rozpracovanú myšlienku:
sub try (&;@) {
my (my ($try, %subs) = @_;
return new Exception::Block ($try, \ %subs) if defined wantarray;
...
}
# priklad použitia
my $block = try { ... } catch A => { ... } catch qr/B) => { ... };
$block->('www.abclinuxu.cz');
$block->('www.example.com');
$block->catch (A => sub { ... })->('...');
ono, programovať multithreadovo treba vedieť, osobne si myslím, že 9 z 10tich ľudí živiacich sa programovaním to neovláda. Takisto výnimky, tiež ich treba ovládať.Tak to ani zdaleka není to o čem jsem mluvil.Informácie o kontexte: miesto
diepoužívaťCarp::confess.
Carp::confess produkuje textový výstup, který by se pro další zpracování musel parsovat a to je vždy nespolehlivé. Také to neřeší systémové výjimky generované přímo perlem. V těch die nahradíte celkem těžko. To první jde samozřejmě nahradit vhodnými objektovými výjimkami, které si call back naplní do své vnitřní struktury pomocí caller a mohou být dále strojově zpracovány. To druhé je trochu jiné kafe a žádný elegantní způsob mě nenapadá.SamotnýNějak mi uniká k čemu by to jako mělo být dobré.dieumožňuje aj iný parameter ako scalardie new XYZ::Exception;Ono, aj catch sa dá implmentovať štýlomtry {} catch qr/aaa/ => {} catch 'AAA::Exception' => {} ...Btw, keď spomínatelocal, také jeho použitie na "dočasné" prekrytie ľubovoľnej funkcie môže byť zaujímavéOd včera mi bohužiaľ panikári kernel, takže len naznačím rozpracovanú myšlienku:
sub try (&;@) { my (my ($try, %subs) = @_; return new Exception::Block ($try, \ %subs) if defined wantarray; ... } # priklad použitia my $block = try { ... } catch A => { ... } catch qr/B) => { ... }; $block->('www.abclinuxu.cz'); $block->('www.example.com'); $block->catch (A => sub { ... })->('...');
Nějak mi uniká k čemu by to jako mělo být dobré.Napr situácia, keď funkcia/metóda štandardne ošetruje niektoré/všetky výnimky, správne pre 90% použití. Zvyšných 10% definuje svoje vlastné ošetrenia.
with. To taky není žádný velký problém a dělalo by to přibližně tohle. Pak my přijde jako čistější vytvořit potomka příslušného objektu.