Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Nemůžu si pomoct ale systém bez balíčků mě přijde jako hrozná prasárna. Linux není opensource Windows, ačkoli si to hodně lidí myslí. Balíčkovací stém, kdy mám jistotu, že když si nainstaluju balíček (pro rýpaly: oficiální stable verzi) tak mi to nerozesere sytém je jedna z nejlepších věcí v linuxu. Navíc pokud by se uživatel toho tvého SUX-Linuxu rozhodl přejít na jinou distribuci tak bude úplně v místě, kam slunce nesvíti (a jeskyně to není).
Toť můj názor na tuto distribuci.
Nemůžu si pomoct ale systém bez balíčků mě přijde jako hrozná prasárna. Linux není opensource Windows, ačkoli si to hodně lidí myslí. Balíčkovací stém, kdy mám jistotu, že když si nainstaluju balíček (pro rýpaly: oficiální stable verzi) tak mi to nerozesere sytém je jedna z nejlepších věcí v linuxu.
Mno právě ty když si na normální distribuci instaluješ balíšek tak si celé distro rozesrat mužeš a naprosto jednoduše. Stačí abych ti podstrčil nějakou prasárničku v rpm a lehneš... Tohodle se chci totálně vyvarovat a proto jsem si vymyslele že bude prostor /usr/local/ kde si mužeš dělat co chceš klidně i instalovat tvé balíšky. )
Navíš už jsem nškde slyšel že ten přiblblej uřed na standartizaci linuxu přichazí s naprosto dobrou myšlenkou udělat v systému alespon 2 baličkovací systémy ,kde jeden by byl systémovej a druhej pro imbecilního uživatele. Nevidím totiž duvod proč by se měl nějakej začátečník vrtat v glibc, kernelu, nebo coreutils... Je to celé přiblblé... ú
pro rýpaly: oficiální stable verzi
jak si bude uživatel instalovat sw, když nebude mít pkg? To jako přes svatou trojici configure - make - make install
?
Mno právě ty když si na normální distribuci instaluješ balíšek tak si celé distro rozesrat mužeš a naprosto jednoduše. Stačí abych ti podstrčil nějakou prasárničku v rpm a lehneš...
Odpusťte starému skeptikovi, ale nějak nevidím, proč by v toto ohledu měl být váš systém á la Windows bez package managementu lepší…
file
… Pak také nesmíme zapomínat na to, že i když nelze navázat spojení zvenku (což ostatně také není a priori pravda), síťové aplikace z klientů za maškarádami samy ochotně komunikaci navazují a při té komunikaci samozřejmě pracují s daty od těch, s kým se baví. A tak by se dalo pokračovat…
No ale to je to samé jako s rm rf /home/ napsaným ve skriptu s názvem SUPER-MEGA-GAMESA.SH protatě tě dostanu
Nevím sice, co znamená slovo protatě, ale pochybuji, že bych skript s takovým jménem jen tak spustil, aniž bych se podíval, co v něm je. On je docela rozdíl mezi tím, když si uživatel nechá smazat domácí adresář, protože je blb a spouští kód neznámého původu, a tím, když se ten kód spustí, protože někde někdo do veřejné diskuse vložil obrázek, zneužívající buffer overflow v prohlížeči. Co se týká reálné pravděpodobnosti, stačí mi, že takové útoky už byly zaznamenány.
/usr/local
by měl mít podobnou strukturu jako /usr
. Někdy se ale hodí mít pro aplikaci samostatný adresář, jak je to v /opt
, např. pokud chcete mít nainstalovaných víc verzí současně.
Tiskni Sdílej: