MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
No sice moc programů neznám, a nepamatuji si kdo kdy jaký prográmek udělal či vymyslel, ale...
vymyslela GNU komunita něco progresivního? tedy něco co by komerční svět přebral?
tato myšlenka mě napadla když jsem si četl článek o tom jak microshit vymyslel zase další formát mající za úkol konkurovat formátu flash. Proč třebas komunita nedokáže udělat vlastní takovou to kravinku a místo toho se snaží udělat reverzem kopii? Dokáže vlastně komunita něco vlastního vymyslet, a né jenom přebírat a kopírovat?
ps. tento zápis je otázka k zamyšlení, protože sám nevím...
Tiskni Sdílej:
to je jenom dohoda jak co bude vypadatTak se dohodneme a udelejme to, ne?
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Jenže Gnome není windowmanager, defaultní window manager v Gnome je pokud, se nemýlím Metacity. Gnome je desktop environment. A na gnome je dle mého názoru "novátorská" myšlenka (neříkám, že šťastná) HIG, nebo jak se tomu nadává, prostě vcelku vysoké nároky na to, jak mají aplikace pro Gnome vypadat, aby se všechny tvářily podobně, a ovládali se podobně, vše ve stylu "aby uživatel nebyl zmaten".
Vim je Vi Improved, a vi je snad jediný editor, který má svůj standard (mj. v IEEE Std 1003.1), vi je určitě starší než linux.