Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Seděl jsem a dumal jsem. Dumal jsem nad tím, že toho na NetBSD mám nějak moc. Jak je něčeho hodně, odhodím nepotřebné. Vyzkoušel jsem si nastavení vtwm přes .xinitrc, jak jsem jej objevil knize o Linuxu jménem „Linux, praktický průvodce.” Tuhle knihu jsem si koupil ve svých linuxových počátcích, ale vzhledem k tomu, že jsem měl tehdy poradce a Mandrake 9 , grafické prostředí jsem nenastavoval. Ale včera večer jsem si ji znovu prohlížel a narazil jsem na kapitolu o nastavování Systém X Window. Pečlivě pročetl a našel funkční konfiguraci za pomoci .xinitrc. Zalíbila se mi, dumal jsem jestli bude fungovat i v NetBSD. Funguje. A tady je.
# Připojení uživatelských konfigurací pro aplikace!!! xrdb -merge ~/.Xdefaults # Uživatelské přiřazení kláves jednotlivým funkcm xmodmap ~/.xmodmaprc # Nastavení barvy pozadí xsetroot -solid Navy gimp & gaim & gvim & amarok & # Nastavení dalších vyrovnávacích pamětí pro kopírování xcb -l vertical -geometry -0+100 & # nastavení terminálového okna s 60 sloupci a 60 řádky xterm -geometry 70x20+0+0 & xclock & firefox -iconic & # Spuštění správce oken vtwm vtwm
Vzhledem k tomu, že je měl pocit, že mám systém přeplácaný, neboť jsem nainstaloval ještě Xfce4, Fluxbox a další zbytečnosti. Rozhodl jsem se pro přeinstalaci. Přeinstalovat NetBSD je otázkou chvíle. Tedy základního systému. Udělal jsem si zálohy, jak radí odborníci, zkopíroval na FreeBSD, kerý má na druhém disku a znovu nainstaloval úplně ořezaný systém. MC, Gimp, Gaim, Firefox, Mutt, Postfix, Fetchmail, Gqview, protože když budu instalovat Gwenview, nainstaluje mi to věci z KDE a to jsem právě nic takového nechtěl. Už vím, které aplikace budou vyžadovat věci z KDE a vyhýbám se jim. Chci systém naprosto oproštěný právě bez těhle věcí. Nemít zbytečné knihovny.
Zdařilo se. Ještě jsem vyzkoušel připojování cdrom jak jsem se to naučil ve FreeBSD:
chown muj_user:wheel /cdrom; sysctl -w vfs.generic.usermount=1Druhý příkaz jsem dopsal do /etc/sysctl.conf aby se to připojilo při spouštění. to dopsal do /etc/sysctl.conf.
vfs.generic.usermout=1Pohrál jsem si. Do toho přijela Markéta a tak zírala. Naštěstí potřebovala něco dodělat, takže jsem v klidu dodělal, co jsem potřeboval. Pouze, co mě mrzí, že jsem nenašel pro NetBSD vypalovací program Graveman. Budu se muset po něm někde podívat. FreeBSD ho má, ale NetBSD ne. Pokud naistaluji K3b bude to samé jako s Gwenview. Kdebase, Kdelibs a další. Ale třeba někdo poradí, nebo něco někde, až se vrátím, vyčtu. Do zítra už bez něj vydržím. I když, kdo ví?
K večeru jsem začal hledat věci po bytě na zítřejší odlet. Našel jsem skoro vše, pouze popruh k vozíku ne. Přeci jen. Vozík jsem měl v Chile a to už je dva roky. Asi jsem ho zašantročil při stěhování. Ráno se stavím někde ve sportu a zakoupím. Jinak jak to vypadá mám všechno a mohu vyrazit. Konečně koketoval jsem z myšlenkou, že opět jako loni vezmu ruksak na záda. Nakonec jsem tu myšlenku jednomyslně zamítl. Markéta jen pobaveně sledovala. Samotné balení je na deset minut, ale hledání je o něco zdlouhavější proces. Nakonec vše dobře dopadlo. Našel jsem i věci o nichž jsem ani netušil, že je mám. Zřejmě je nepotřebuji, ale nevyhodil jsem je. Co kdyby?
Díval jsem se na mapu a největší starost, co dnes mám je, abych se dostal někam co nejrychleji za město a utábořil se. Přiletím navečer. Doufám, že letiště je, jak bývá všude ve světe zvykem, mimo hlavní aglomeraci a tedy by to neměl být problém. Bohužel, podle mapy, samá dálnice. Zdá se, že jako vždy bude začátek zajímavý. Dostat se z letiště je pro pěšáka vždy trochu komplikovanější. Ale nějak to dopadne. Zatím to vždy nějak dopadlo.
V Izraeli jsem vystoupil ve pět ráno z letištní budovy, vydal se směrem k moři. Tehdy jsem měl dokonce i kompas, co mi věnoval jeden kamarád a také jsem došel. Bylo to zajímavé. Putoval jsem mezi skládkami odpadu, potom kolem arabské vesnice, kde na mě pokřikovali malí kluci až nakonec došel do Tel-Avivu k moři. Vykoupal se v krásně teplém moři. Byl červenec a šel po plážích týden na sever Izraele. V Athénách to bylo podobné. Vypadal ten výlez děsivě a nakonec jsem se vymotal ze všech těch nadjezdů a podjezdů a pak už bylo jen příjemné řecké putování. Tak uvidím. Zítra večer budu chytřejší.
Nejzajímavější výstup z letiště byl ovšem v Chile. Šel jsem podél dálnice, potkával tlupy toulavých psů. Chile je rájem toulavých psů. Rasy všeho druhu. Kupodivu tam mají i lidé psy jako domácí mazlíky. Někdy jsem musel zahnat pár psisek, abych se v klidu utábořil. Naštěstí si vždy dali říct. I tam jsem musel prokličkovat různými nadjezdy odbočkami, abych se dostal alespoň někam. K tomu ještě taxikáři, co na mě pokřikovali něco ve smyslu: „Kam se hrneš gringo?” Odmítal jsem svezení asertivně. Nakonec, ale až nakonec jsem jim dal vydělat. Ze Santiaga jsem jel na letiště taxíkem. Dvacet kilometrů za šest dolarů. Taxikář ani nešvindloval.
Neskutečná láce. Stejně jako internet a jak sem zjistil i autobus, kterým jsem se vrátil ze San Rafaela, protože bych už to pěšky do Santiaga nestihl. Dvě stě kilometrů za pět amerických dolarů. Chile bylo vůbec enormně laciné. Chile na latinskoamerické poměry není tak chudá země. Nejdražší položka na celé cestě byla letenka. Jinak celá pětitýdenní dovolená byla v podstatě za babku. Krásná země, bezpečná. Pouze kapku z ruky. Třeba se tam ještě někdy vydám. Jako na Nový Zéland. Obě země bych rád ještě jednou viděl.
Tak, když Pán Bůh dá, užiju si v Portugalsku a za měsíc jsem zpátky. Třeba do té doby vyjde release FreeBSD 7 a nebo něco jiného. Howgh.
Tiskni Sdílej: