Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Spouštět webový prohlížeč jenom kvůli nákupu kávy? Nestačí ssh? Stačí: ssh terminal.shop (𝕏).
Vůbec si nemyslím, že abíčko umírá, jen žije jinak. Vidím že já sám osobně patřím mezi lidi, co mají potřebu psát jiné věci, protože třeba mají jiné potřeby a my, co jsme měli před léty nějakou představu o fungování komunity, najednou zjišťujeme, že k tomu co je nově preferováno, nemáme potřebu něco extra říkat.
Už dávno mne nebaví psát blogy o politice, blogy o ekonomice, ale spíš o svých pocitech, osobních preferencích, pohledu na život, nebo na lidské děje. Psát blogy o radostech a potížích s Linuxem, zřejmě baví už málokoho. Všechno většinou funguje, dokonce, nic není problém, podobně jako u Slackwaru, protože neznám snadnější instalaci, než je nainstalovat Slackware. Stačí si zapamatovat postup, ten se nemění a mohu klidně nainstalovat jen základní prostředí a pak vše potřebné postupně doinstalovat. Stejně tak u FreeBSD.
Takže, lidé zde mají jiné preference a zřejmě zbude malá komunita nadšenců, co se bude zabývat jen a jen technickými záležitostmi a nebude se zabývat liskými životy. Ale tehdy, když Linux byl nový a změna operačního systému mohla změnit i život, protože aby člověk zprovoznil, pochopil, musel věnovat více času a úsilí, spojoval se s lidmi, co měli jiné potřeby, jiné zájmy, odděloval se od části společnost, která nechápala jeho potřebu mít svobodu i v tom operačním systému.
O ekonomiku také šlo, proto ten tehdejší zájem o možnost o finanční efekt, který provozování Linuxu mělo, neb koupit si Windows, či jiný OS, bylo poměrné nákladné. S tím přícházel i zájem o ekonomické dění, politické preference se odvíjely u mnohých v souvislosti představami, že co funguje u Linuxu, může fungovat jinak. Důkazy o pravicové a levicové výhodnosti se jen na Abíčku míhaly.
Ano s Linuxem přišla jiná životní filozofie, kterou ti lidé vyznávali, přišla představa o spolupráci, která měla svou dynamiku, leč nadšenci stárli, děti a složenky přibývaly. A všední starosti najednou utlumily starost o Linux. Ona se dokonce mění i feťácká komunita, nejen ta linuxová. Takže i na tom je vidět, že vše se mění. Vše plyne.
Prostředí se měnilo, Linux se měnil, přicházeli lidé s jinými představami, požadavky. A najednou bylo všechno jinak. A mnozí se divili, ač údajně mladí, odolní, nemohli unést změnu, co nastala. Pokoušeli se vrátit něco někam, kde to podle jejich představ bylo, ale to je stejný jako chtít aby Linux byl ve stavu jako byl, v roce 2002, kdy jsem ho začal používat. Madrake 9 a něco. Už si přesně nevzpomínám. Prostě se nejde vrátit.
Abíčko několikrát změnilo majitele, myslím, že i to se podepsalo, nové Abíčko čistě pro nadšence nevzniklo a dnes je jiné. I blogy jsou jiné, píší je lidé s jinými prioritami a představami o světě. Osobně jsem odešel, protože jsem už tu nic nenacházel, co by mne oslovilo. Kvality je málo. A co mne zajímá, je fakt jinde snadnější a kvalitnější než tady. A sekacka, či dad nejsou mírou co kvalitu určuje.
A pokud si někdo stěžuje na mé minulé chování, pak si většinou o to chování jen řekl. S tím jsem se nikdy netajil, že nemám problém být sprostý na ty, co jsou sprostí. A není-li jim z toho dobře, pak si jen o to, být jim špatně, řekli. Mě hned tak špatně není. A nepovažuji to za vadu. A měl-li, čí má někdo potřebu investovat energii do mé změny, nechť si poslouží. Vděku z mé strany nedojde. Dostane se mu zcela něčeho jiného.
Tiskni Sdílej:
A pokud si někdo stěžuje na mé minulé chování, pak si většinou o to chování jen řeklJaký je to pocit používat stejnou rétoriku jako násilníci, co mlátí ženy?
A co mne zajímá, je fakt jinde snadnější a kvalitnější než tady.Čo sa týka komunity, tak sem chodí kopec výborných ľudí a aj keď som občas na niekoho bol hulvát, tak ma to dodatočne mrzelo. Na sesterskom slovenskom portáli zďaleka nie je tak živo, ale zas sme si pred dvoma týžďami spravili peknú stretávku a padla mi sánka, koľko šikovných ľudí z komunity tam je. Vxmery nahodil tému ako sa kto dostal k Linuxu a čo robí, to bolo super a aj srandy kopec. Vekové spektrum od vysokej školy po tuším osemdesiatnika.