Tesat!

21.9.2010 22:43 | Přečteno: 2263× | MeaningOfLife | poslední úprava: 21.9.2010 23:12

26. září 1938
Neville Chamberlain: "Nechť sebevíce musíme sympatizovat s malým národem, nemůžeme za žádných okolností zaplést celou britskou říši do války, prostě jen kvůli takové zemi. Jestliže musíme bojovat, pak se musí jednat o závažnější věci."

21. září, Praha

Gajda vstal a začal zalamovat prsty.
"Je to horší, než jsem si zprvu myslel, pánové. Jediný doktor Rašín zde má zdravý rozum. To celé rozdělení, ta nejednotnost a krize, to není rozpor mezi stranickými programy. Zde jde již dělící čára napříč stranami, vládami, národy i rodinami. Za prvé jsem proti kapitulaci a tím také proti Benešovi.Za druhé jsem proti dohodám s Němci, leda by to byly čestné dohody, pro nás přijatelné, ale to nebudou, to je již jasné. Jestliže se tedy vy budete snažit vyhovět Němcům, budu i proti vám, pánové, protože tím byste udělali totéž, co už dělá Beneš prostřednictvím Francie. Za třetí, vláda padne a nemá smysl se ji pokoušet svrhnout. Za čtvrté, postavím se třebas i za Beneše a budu mu sloužit, pokud odmítne kapitulovat a rozhodne se republiku bránit."
"A to je další otázka", otočil se od okna Rašín k šokovaným agrárníkům. "Kdo by nahradil Beneše, přinutíme-li ho k abdikaci? Vy snad? Za vámi půjde bankovnictví a peníze, ale nepůjde za vámi ulice a na ulici je nyní národ, ať se nám to líbí nebo nelíbí. Dobrá. Já souhlasím s tím, co jste tu řekl o Benešově zahraniční politice. Zpackal, co mohl, a nebyl sám. Jsem pro převrat, ale řekněte mi, kdo takový převrat může provést, aby ho národ následoval? Tady jsem zajedno s panem Gajdou. Převrat totiž může provést jen jediná strana a tou je armáda. Vy máte na své straně vojáky? Beneš vládne dost dlouhou dobu a byl by blázen, kdyby se již dávno nepostaral o jejich loajalitu. A on se postaral. Zeptejte se pana exgenerála Gajdy, ten o tom ví své."
Doktor Rašín se rozhlédl napůl prosebným a napůl zoufalým pohledem po všech přítomných.
"Jestli můžeme něco skutečně účinného udělat, pánové, zbavme se všech iluzí a vyhledejme všechny kontakty, které ve vojsku máme. Jedině vrchní velení může provést převrat. Žádní plukovníci a kapitáni. Jen generálové. A pokud generálové provedou převrat, pak ne, aby se spojovali s Němci. Učiní tak pro to, aby mobilizovali a bránili stát. A to je jediná skutečná cesta, jak obstát, aby nás národ následoval. Dejte na mne. Žádné dohody. V tom vás národ následovat nebude, naopak. Ano, byli jsme skutečně jako rozmazlené děti, nejen politikové, celý národ se tak choval. Ale ten národ nyní volá po dospělosti. Tuší a cítí, že dospělosti lze dosáhnout jen tak, že se přestaneme doprošovat a postavíme se čelem k výzvě dějin. I kdybychom dostali napráskáno, budeme pak už dospělí a o to tu jde. Nyní nastal čas, kdy skutečně vládnout může jen ten, kdo stane pevně a řekne dost tomu věčnému couvání. Za takového vůdce národ umře, ale na všechny ostatní plivne. Jak na ty, kteří se spojí s Rusy, tak na ty, kdo se spojí s Němci. Cizí poručníci by z nás zase udělali jen děti. Není nic mezi tím. Buďto moc, ale k tomu i válka, nebo osamělost a hanba všemi opuštěných zrádců, věčná historická infantilita vyžadující vždy nějakou guvernantku. Strana který tento národ povede do zbraně, podrží vládu ještě celá desetiletí a vyhraje každé volby mnoho let po tom boji."
"Mluvíte mi z duše, doktore", vstal Gajda. "Hledejme cesty, jak přesvědčit nejvyšší generály. Jiné síly, se kterou by stálo za to se spojit, zde není. Ti jediní to mohou provést. Ti jediní se pak také mohou postavit komunistům, ba co, komunisté půjdou do toho boje s nimi, aby neztratili masy. A já, za sebe, vám říkám otevřeně, já půjdu také s nimi, proti Němcům i proti bolševikům. Třebas jako vojím v první linii. Válka přinese jednotu, kapitulace pouze totální rozpad, hnilobu a národní žumpu na dalších tři sta let".

25. září, Praha

Beneš nehodlal svého hosta zahánět do úzkých. Byl si dobře vědom, že právě arcibiskupovi Kašparovi osobní odvaha nechybí. Dokázal to v květnu 1936, kdy, navzdory běsnění německé vlády, odejel sám na generální vizitaci do Kladska, které zůstávalo formálně příslušné k pražské diecézi. "Vaše excelence, velmi dobře chápu postavení papeže i postavení vaše. Myslím, že o to snáze nyní můžete pochopit mé vlastní postavení. Jako vy stojíte před volbou, zda riskovat zánik církve pro hrdinskou pózu, kterou by dějiny ocenily jen tehdy, kdyby to nebyly nadále již pouze nacistické dějiny, stejně tak já stojím před volbou, zda riskovat zánik a snad i vyhlazení národa pro jedno hrdinské vzepětí se zbraní v ruce, navíc pro takové hrdinství, které nám nyní neschválí ani jediná ze světových velmocí, snad vyjma komunistického Ruska."
Arcibiskup, k Benešovu překvapení, nabízenou ruku sdílení společného bolestného osudu nepřijal. Jeho obličej se zachmuřil.
"V tomto bodě, pane prezidente, se myslím rozcházíme. Naše dilema je vskutku podobné, ale naše pozice v těchto událostech rozhodně není stejná a snad ani podobná. Dovolte, abych to vysvětlil. Moc a postavení církevního hodnostáře se odvozuje od vůle Boží a děje se jmenováním shora. Já, jako hodnostář, se zpovídám jen svým nadřízeným a pak, samozřejmě i nejvyšší instanci, Bohu, neboť jsem na svém místě z vůle Boží, stejně jako Svatý otec ve Vatikánu. Vaše moc a postavení, právě proto, že jste demokrat, je odvozována z vůle lidu a svému lidu se také musíte zodpovídat ze svých rozhodnutí, A vůli lidu této země přece známe všichni. Před několika dny byla tato vůle jasně deklarována napříč celým spektrem politických sil v zemi, na ulici i v tisku."
Prezident Beneš se prudce zapřel do křesla, jako by se hodlal odtáhnout z dosahu toho muže, který mu říkal tak neomaleně takové hrozné věci. Arcibiskup si unaveně podepřel spánek rukou s velkým zlatým prstenem a znovu zdvihl oči k prezidentovi.
"Já nebo Svatý otec se můžeme domnívat, že činíme podle vůle Boží, a můžeme se mýlit a zodpovídat se z toho na onom světě. Já musím být poslušný instrukcí Vatikánu i kdybych měl tisíc chutí vykřičet svoji vlastní pravdu do celého světa. Ale vy jste demokraticky zvolený prezident a vy musíte jednat v souladu s přáním svých voličů, celého národa, který je nyní tak jednotný, jako nikdy nebyl. Nejste oprávněn brát břemeno rozhodnutí pouze na svá bedra a riskovat, že se sám mýlíte. Rozumíte mi, co chci říct?"
Beneš se v křesle doslova scvrkl jako sušená švestka. Zíral do země a třásl se po celém těle.
"Promiňte moji neomalenost, ale musel jsem k vám tak kázat, třebas k tomu nejsem oprávněn," omluvil se arcibiskup. "Tento národ, ve svých politických dějinách, vlastně neměl skutečnou konzervativní pravici. Strany, které dnes chápete jako pravicové, jsou ve skutečnosti pouze pragmatické. Nemají pravicovou ideu. Ta se vždy odvíjí od prvního hybatele, tj. od Boha. Ti, kdo se dnes nazývají pravicí a nevěří v Boha, ve skutečnosti ztratili zdroj veškeré moci. Musí moc hledat v sobě, v lidech, v penězích, funkcích a majetku. Levice hledá moc v davu a v masách. Všichni jen bloudí. Ani vy, pane prezidente, nehledáte zdroj moci u Boha. A proto jste tak bezmocný. Sám nemůžete nich chtít. Jste pouze symbolem a výrazem toho, co chtějí ostatní, ulice, davy, masy. Bez nich jste ničím."
"Národ chce válku!" Vyrazil ze sebe Beneš, jako by právě odhalil tuto pro něho strašnou skutečnost. "Národ chce bojovat osamocen, proti mnohonásobné přesile vyzbrojené moderními zbraněmi a jištěné obrovským průmyslovým potenciálem. Národ chce bojovat bez pomoci, za trapného přihlížení světa, s bolševickými armádami v zádech, obklopen nepřáteli, obklíčen, zrazen ... Jak to může skončit? To je zoufalství! ... Na to nepotřebují mne, ale generály! Já už se opravdu mohu jen modlit!"
"Modlit se, to je výtečný nápad," pochválil prezidenta arcibiskup. "Víte, Bůh je ta moc a pomůže každému, kdo o to požádá. Jenom to musíte aspoň jednou zkusit, požádat ho. A pak mu musíte dát prostor, aby mohl jednat. Nechtít všechno udělat sám a nepředepisovat Bohu, jak vám má pomoct. Udělá to po svém, tak, jak byste nikdy nečekal. Máte pravdu, že situace národa je zoufalá, ale věřte mi, že Bůh si právě zoufalé okamžiky vybírá ke svým zásahům, aby bylo dostatečně zjevné, že je to On, kdo zasáhl, že to nemohl být nikdo z lidí, že to musel být zázrak. Jsem přesvědčen, že Bůh vás povede, ale aby vás mohl vést, musíte udělat krok, musíte vykročit, protože stojícího Bůh nemůže nikam dovést. Musíte vykročit, třebas do tmy a třebas sám."
"Národ se modlí k Žižkovi, k cepům a sudlicím," vyhrkl prezident jako ze snu.
"Také vy jste se dovolával husitských tradic ve svém táborském projevu," připomněl nesmlouvavě arcibiskup a zvedal se k odchodu. "Samozřejmě, můžete volat k Husovi, potíž je v tom, že si vůbec nejsme jisti, zda se právě mistr Jan Hus nachází na dosti dobrém místě k tomu, aby mohl za někoho orodovat. Můžete se rozpomenout na Svatého Václava, což bych osobně považoval za mnohem lepší variantu, ale se Svatým Václavem přispěchají sami Němci. Václav je přece příkladem rozumně kolaborujícího panovníka, který platil poplatky říši a všem bylo dobře. Já osobně bych se modlil a volal přímo k našemu Pánu Ježíši Kristu. To je skutečná jistota.“

27. září, Praha

"Pane vyslanče. Dovoluji si vás informovat jako první osobou o té skutečnosti, že vláda, jíž jsem členem, dnes odpoledne podala demisi. Právě nyní probíhají jednání politické reprezentace a vytváří se zde nová vláda, která bude bezpochyby vládou národní jednoty na širokém koaličním základě a s velkým zastoupením armádních kruhů. Jinými slovy, nedáme bez boje ani jediný metr své půdy. Podařilo se vám, vaší vládě a taktéž francouzské diplomacii, vynikajícím způsobem sjednotit tuto věčně rozhádanou zemi a zahnat ji do zákopu. Budeme se bránit. Je to nyní tak prosté a jasné. Budeme se bít, fašisté, národovci, Židé, komunisté i benešovci, jako jeden muž. A není již síly, která by na tom mohla něco změnit. Budeme se bránit, ať to stojí, co to stojí! Až do dnešního dne jsem byl přesvědčen, že Velká Británie či Francie by jednaly stejně, kdyby šlo o jejich zemi. Nyní již si tím tolik jist nejsem. A tyhle mapy, které jste přinesl, můžete vrátit panu Chamberlainovi. My už nyní máme své, jiné, vojenské a speciální mapy."
"Budete bojovat bez podpory Francie?" Užasl velvyslanec, který si, sám za sebe, zřejmě takovou alternativu vývoje nedokázal nikdy ani představit.
"Možná, ale vy nejste Francie. Vy nejste ani Británie."
"Nebuďte směšný," ztrácel velvyslanec diplomatický glanc. "Francie nemůže bojovat bez britských letadel. Jestliže neposkytneme Francii letadla, nebude bojovat ani Francie."
"O směšnosti si promluvme za dva nebo tři měsíce," navrhl Krofta. "Nebo za tři roky. I kdybychom padli, celý národ, nikdy se o nás nebude v učebnicích historie hovořit jako o směšných lidech, stejně jako se dnes nedíváme s ironií na oněch 300 lakedaimónských. Zato si můžete představit, jak se bude hovořit o vás. Ale já se s vámi vsadím, že nakonec nebudeme bojovat sami. Nakonec budete bojovat i vy i Paříž i mnozí jiní. A kdo ví, jestli se my na to pak nebudeme jen z dálky dívat."

30. září, Oxford

Stařičký G.H.Wells se nevrle dožadoval svého odpoledního čaje, což vzbudilo na tváři Karla Čapka pobavený úsměv.
"Být vámi, nesmál bych se tolik," mračil se Wells. "To nejhorší nás i vás teprve čeká. Myslíte, že to bude nějaká procházka?"
"Rozhodně ne, mister," zvážněl Čapek, jako by se náhle zastyděl. "Ale nesouhlasil bych s vámi v tom ohledu, že nejhorší nás teprve čeká. Bude to všechno jistě hrozné, ale nejhorší bitvu jsme my, Čechoslováci, již vybojovali. Věřte mi, celou dnešní noc jsem nespal a čekal na zprávy z Prahy, neboť právě tam tuto no zuřil nejtěžší boj této nadcházející války. Byl to boj s pokušením přijmout mnichovský diktát velmocí a vyhnout se válce. A jak to vypadá, v tom boji jsme zvítězili."
H.G.Wells nazdvihl udiveně obočí.
"Promiňte, kolego, ale jestli je pro vás Čechy nejtěžším bojem to, oč Němci nemusí vůbec bojovat, pak mám vážné obavy, jestli si uvědomujete, co bude pravděpodobně za pár hodin následovat?"
Nyní vypadal starý spisovatel značně ustaraně.
"Viděl jsem v Německu pochodovat wehrmacht a viděl jsem pochodovat jejich mládež a jejich dělníky, ten strojově přesný rytmus. Němce nemusí nikdo přemlouvat. Ti půjdou jako stroje, protože válka je jejich druhá přirozenost. A byl jsem také tam u vás v Československu, však víte kdy."
"V červnu," přitakal Čapek a otřel si brýle. "O XVI. kongresu Penklubu."
"Tak, a věřte, že jsem se tehdy zajímal o váš národ jako o celek. Mnoho vynikajících mužů a jmen, nádherné lidové slavnosti a písně. Slyšel jsem zpívat dělníky v pražských pubech při akordeonu, slyšel jsem tenhle soul venkovského lidu, i housle po kavárnách, a bralo mne to za srdce, ale sorry, nedovedu si představit,jak lidé, kteří zpívají tak měkké, lahodné a prosté písně, mohou zároveň bojovat proti tankům a letadlům nacistické říše? Nechal jsem si přeložit některé texty. Užasl jsem, jak pacifistické jsou to texty, jak prosté všeho militarismu. Poslechněte si, co zpívají pochodující Němci!"
Karel Čapek byl v pokušení se znovu usmát. Litoval, že u tohoto rozhovoru nemůže být bývalý prezident Masaryk. Ten by jistě ocenil tuto nádhernou přihrávku na oblíbené téma. Zamyslel se.
"With pleasure, mister, to nestačí. Překvapil jste mne a mile potěšil tím zájmem o duši mého národa, ale poslechnout si pár písní a textů, to nestačí k pochopení. To o nás stále nevíte nic. Než se ozvaly husitské chorály, zpívali si venkovští nevolníci stejně měkké a vláčné písně. Titíž muži, kteří tak zpívali o slavnostech a po hospodách, pak, před dvaceti lety, pochodovali celou Sibiří, řídili obrněné vlaky a ovládali tisíce kilometrů magistrály a po čtyři dlouhé roky nepřetržitě bojovali daleko od domova."
"Pak tomu tedy skutečně nerozumím," přiznal se Wells.
Karel Čapek se odhodlal k výkladu.
"Němci," řekl, "ti žijí z idejí. Celou svou bytostí, prací, rodinným životem, válkou i mírem se upínají k té staré prusko-kalvínské ideji silného panského národa předurčeného k nadvládě. Jsou blízcí toho, aby se z nich stala monstra, která o ničem nepochybují a pochodují a umírají, stejně jako se milují a rodí děti,jen pro národ. Jde asi o průmět toho starého řeckého filozofického sporu o univerzálie. Zatímco pro vás Anglosasy nebo pro nás Čechy je na prvém místě jednotlivina, tedy člověk, osoba, občan, pro Němce je první a poslední ona idea národa. Národ je vše, jednotlivec nic. Proto oni nás nebo vás nikdy nepochopí. Proto Němci nikdy nepochopí občanský princip a demokracii. Proto naši sudetští Němci chtějí do říše, i když se v Československu vlastně mají lépe, než se budou mít v říši. Proto se s námi nikdy nemohli sžít. Proto také nemám strach, že by se Velká Británie mohla stát spojencem Německa. Jsme v tomto úplně jiní, odlišní. Česká radost i smutek jsou existenciální individuální povahy. Nedokážeme svoji existenci na světě odůvodnit jednoduše jen národem. Jsme individualisté a cítíme odpovědnost za smrt i za život každý sám za sebe. Nemáme nic předurčeno a tak pociťujeme nejistotu. Nás zajímá dřeň samého života a každý se s tím musíme vyrovnávat sám jako osobnost. Obávám se, že Němci pěstují své kolektivní ideje právě proto, že náš způsob je pro ně příliš bolestivý a namáhavý. Schovávají se za víru v národ, aby nemuseli zápasit o víru v sebe a v člověka. Jsou slabí a nepřipravení všude tam, kde se musí zabývat sami sebou, svou vinou, hříchem, svou úlohou zde na světě. Jako jednotlivci selhávají a pancéřují se pyšnými kolektivními vizemi. Neustále hovoří o síle a tvrdosti, aby se nemuseli vyrovnávat se slabostmi, chtějí vládnout, aby unikli nutnosti pokory a pokání. Nejsou dost silní na to, aby přijímali milosrdenství. Bojí se milovat, aby nebyli vystaveni trýzni ztrácení. Proto si myslím, že my Češi jsme ve skutečnosti silnější. My už víme a cítíme, že je to jen mezi námi a Prozřetelností. Povšimněte si, jak jsou ty lidové písně, ve své většině, smutné. Šohaj ztratil lásku a tedy se nechá upsat na vojnu. Všechno pro něho ztrácí smysl a když nemůže mít lásku na zemi, nezáleží mu na životě, na ničem. Bude strašlivým bojovníkem, neopájí se pocitem síly, ale je silný ve svém rozhodnutí, protože mu jde o nejvyšší zisk, o lásku. A zaplatí za ni nejvyšší cenu."
"Zajímavé," odkašlal si Wells, "ale stále mi není jasný ten rozdíl. Z vašeho výkladu pro mne vyplývá, že Němec i Čech budou bojovat do poslední kapky krve, což bude jistě strašné, ale Němců je přece jen o něco víc."
"Němec," vysvětloval trpělivě Čapek, "dostane rozkaz a půjde, ale jen potud, pokud bude přesvědčen o velikosti a nadřazenosti svého národa, pokud se bude cítit být kolečkem ve velkém stroji, který nemůže selhat. Jakmile neuspěje napoprvé, jakmile se věci zkomplikují a bude zpochybněna ta samozřejmá národní nadřazenost, jakmile se ukáže, že jiní jsou stejně dobří nebo i lepší než Němci, jakmile se porouchá nebo zastaví stroj, bude uveden do zmatku a do pochybnosti, s nimiž není zvyklý se vyrovnávat. Bude z něho mravenec, který ztratil mraveniště. Českému nebo slovenskému vojáku nelze nic zpochybnit. Bojuje za národ jen proto, že tak může být milován. Němec bojuje za národ jen proto, že v něm vidí štít před osobním existenciálním traumatem. Slovan buďto bojuje za lásku a ta trvá i po smrti, nebo nahlédl nemožnost lásky na tomto světě a nezáleží mu na životě. Nezáleží mu na tom, jak je národ silný, to nemá na jeho odhodlání tak velký vliv. I kdyby byl posledním Čechem na zemi, bude se tím spíše bít. Jeho odhodlání není závislé na obrazu národa. Nikdo mu nikdy neslíbil, že je nepřemožitelný nebo nejsilnější a nejlepší jenom proto, že se narodil právě tady, že je Čech. On prošel svým smutkem jako modlitbou, ve které všechno odevzdává a všeho se vzdává. Tou písní a smutkem se rozloučil se vším. Je smířený se smrtí. Ty smutné písně jsou vlastně něco jako očistný rituál. Německý voják cítí jakousi povinnost, český voják se rozhodl sám za sebe a provedl svobodnou volbu. Povinnost se může ukázat mylná, rozkazy lze zrušit, nadřízení mohou zklamat, ale osobní rozhodnutí nic a nikdo nezruší. Srdce dobrovolníka. Rozumíte, mister? I kdyby nás porazili vojensky a obsadili stát, nezbaví se nás, jakmile do nás jednou strčili. Budou nás mít za krkem, v kožichu, ve všech svobodných armádách světa a ve všech válkách, co jich kdy povedou, vždycky proti sobě až do skonání světa. Čím více zabijí našich blízkých, čím více našich lásek zmaří, tím spíše se nevzdáme. Poslechněte, přeložím vám část textu jedné lidové písně, kterou zpívají vojáci, když pochodují.

Přijdi Jano k nám, ale nechoď sám
Vem si sebou kamarády přes zelený háj
V zeleném háji, na tě čekají
Tam tě Jano přemilený tam tě zabijí
Nezabijí mne, nebojím se já
Mam šavličku ocelovou vysekám se já
Nevysekáš se, je jich na tě moc
Nebudeš moct zavolati milá dobrou noc
Dobrou noc dávám všem hezkým pannám
Jen té jedné nevěrnici dobrou noc nedám

G.H.Wells se konečně dočkal svého čaje a zamyšleně otáčel šálkem na talířku. Čapek pro výsledný dojem přezpíval základní melodický motiv a vítězoslavně zvolal.
"Slyšíte to tam? Nikde žádný národ, vlast, povinnost ... Jen milá a šavle. Duel o lásce a smrti. To je celý život prostého Čecha. Nechtěl bych v žádném zeleném háji potkat eskadronu dragounů, kteří před tím zpívali tuhle píseň. Nacisté stále vytahují ty staré severské báje a normanské pověsti o bersercích, šílených bojovnících, kteří ztratili přirozený strach ze smrti. Mohlo by se jim stát, že takových pár set tisíc berserků potkají právě v českých horách. Němci čerpají sílu z národních odlidštěných idejí, česká síla jde ze země, z lásky, z masa a krve."
"Jinými slovy," shrnul Wells, "ujišťujete mne, že národ zpěváků takových jemných melodických a měkkých písní nejsou zbabělci."
"Právě naopak," potvrdil Čapek. "Náš největší problém tkví v tom, abychom, každý sám za sebe, dospěli k rozhodnutí a nahlédli, že není jiné cesty než bojovat. To se právě stalo. Když národ doma odmítl Mnichov, znamená to, že jsme každý sám za sebe poručili duši Bohu, vzdali se všeho pozemského a domluvili jsme se s naší vládou, že jsme připraveni na cokoliv. Vláda to pochopila a vyslovila. A jakmile se to stalo, je probuzena hrozná síla, vytrvalá a neústupná. Němci to netuší, nerozumí tomu natolik, aby si uvědomili, co probouzejí. Udělají chybu, jestliže zaútočí. Měli nás nechat na pochybách a dát nám naději, to by nás rozložilo a uhasilo náš zápal. Oni zažehují nebezpečný oheň. Nyní budeme zpívat už jen samé chorály. A ujišťuji vás, že z našich bojových chorálů jde po zádech mráz. Nyní se cítíme zrazeni všemi spojenci, Evropou, pro kterou jsme chtěli být dobří a prospěšní a která nás surově a lhostejně odkopla. Jsme odhozeni na smetiště i těmi, které jsme měli rádi a na ničem nám již nezáleží. Je to stejné jako v té písni. Vojáka zradila milá a zbývá mu už jen šavle. Nás Čechy zradil demokratický svět, něco, čemu jsme věřili. Berou nám to, co jsme milovali. Zbyly nám jen pušky a děla. Nevím, zda je zřejmý dosah toho konstatování. Chtěli jsme lásku, ale když není možná láska, jediným ekvivalentem je pro Slovana zbraň. Už to nelze zastavit. Už jsme se rozloučili, zazpívali si a vše odevzdali Bohu. Jestliže nyní Němci přijdou, nepostačí jim pouze zvítězit v bitvě a dohnat armádu ke kapitulaci, nepostačí jim obsadit zemi a převzít její správu. Byli jsme zrazeni a většina našich lidí nestojí o to, být otroky, ale také nestojí o to, aby je zrádci litovali. Žádný soucit nesneseme. Už nestojíme o tu vaši Evropu a civilizaci. Ta zklamala. Není cesty zpět. Buďto ubráníme svůj hrad a v něm se před vámi všemi zavřeme nebo pro nás vůbec nemá smysl tady přežít a zůstat. A toto není naše první národní zkušenost se spojenci. Evropa nás prodala již podpisem Vestfálského míru Habsburkům. Vy vůbec netušíte, jak to v nás po těch 300 let vězí. To mohlo být odpuštěno, když jste nám pomohli zřídit vlastní stát v osmnáctém, ale po Mnichovu se vše zase probudilo. Je to jako sedlina v našich duších od té doby, co jste nám upálili Jana Husa. Už chápete, kde se bere ten smutek, ten pocit zavrženosti a nelásky? Možná nevíte, že když se v nějakém tom našem venkovském pubu začnou zpívat takové, až do morku kostí teskné, rozvláčné a měkké písně, hospodský posílá pro četníky, protože je jisté, že taková noc skončí zuřivou a nekontrolovatelnou rvačkou. Ne ze vzteku, ale z beznaděje, z rezignace na možnost být milováni. Smrt proti smutku ze světa a ze života."

Dokud se s něčím nevypořádáme, stále se to bude vracet a následky budeme vidět kol sebe. Přípravy na rekonstrukci podzimu 1938 jsou v plném proudu a toto jsem zveřejnil v rámci burcování ducha.
Dostal jsem od pana Jana Drnka svolení citovat ze Žab v mlíku zmiňované perly.

       

Komentáře

[xxxs]

vidiet, ze capek bol viac spisovatelom ako vestcom.

[Dalibor Smolík]

Čapek viděl do budoucnosti víc, než si myslíme. OD R.U.R. až po protiválečné hry a romány.

[=^..^= AmigaPower®]

Sci-fi sice moc nemusim, ale jen teď mně od něj napadlo asi 5 románů a jeden lepší než druhej.

OT: Nemáte někdo na půjčení XB1? Beru i VHS...

[houska]

link na RS je napr na warforu - ze jsi to ty muzu ti to stahnout a nekam vystavit ;)

[=^..^= AmigaPower®]

Zatim to stejně nemam kam stáhnout

[kotyz]

uz sis stah toho jilka z uloz.to?

[=^..^= AmigaPower®]

ne, a nějakej odkaz jsem dostal? BTW: do toho ntb to stejně tahat nebudu, to mi to plynulejc přehraje Amiga

[kotyz]

jo, na jabber sem ti to nekdy vcera posilal. dokonce si v ty chvili byl snad i online. ja ti to poslu kdyztak jeste jednou ...

[kotyz]

tak sem ti to jeste pro jistotu poslal na tu tvoji slavnou "cokoliv pred zavinac" emailovou adresu

[=^..^= AmigaPower®]

LOL! tak to "cokoliv" se povedlo

[Raduz]

Sice je to uhlík do stohu, ale myslím, že jsme tehdy měli bojovat. "Žáby v mlíku" jsou možná až nepřiměřené optimistické (zatím jsem nečetl, jen jsem slyšel jak se v nich ta alternativní historie vyvíjí), dříve nebo později bychom nejspíš dostali přes držku, a hodně z nás by tu asi nebyla, protože by nežili mnozí dědové a pradědové, kteří by mohli zplodit naše otce, ale taky by tu pak možná nebyli komunisté, a všechno mohlo být úplně jinak. Ale v historii samozřejmě žádné "kdyby" neexistuje.

[Dalibor Smolík]

Fakt je, že Němci dost v roce 1938 blafovali. V té době ještě nebyli zdaleka tak vyzbrojeni, aby vedli účinnou válku. O rok později to bylo však již jiné.

[multi]

to neni presne, nemecti generalove chteli pockat (prave aspon ten rok), ale pan H.chtel za kazdou cenu do neceho kousnout

[Dalibor Smolík]

Ono je to také spjaté s ekonomikou Německa. V případě, že by se nezahájila včas válka, zadlužené hospodářství se mohlo totálně zhroutit ..

[=^..^= AmigaPower®]

...viz USA dnes... ...já furt říkám, že kapitalistickej systém potřebuje čas od času válku, aby se nezhroutil.

[Dalibor Smolík]

O tom lze polemizovat, ale rozporovat asi úplně ne ..Na druhé straně kdyby nepadl u nás režim v roce 1989, dostali bychom se postupně do situace Severní Koreje a Kuby. Socialismus ztratil úplně dech, budoucnost neměl v žádném případě.
Nicméně Německo nemělo typický kapitalistický systém - však oni to sami deklarovali jako "národní socialismus" a proti kapitalismu (plutokratismu) bojovali. Je třeba si uvědomit, že veškerá ekonomika šla na válečné úsilí (včetně stavby dálnic), říkalo se "kulomety místo másla", ekonomika byla silně zadlužená. Kdyby válka nenastala, tak by asi byl Hitler odsunut od válu jako diletant. Musel se do války pustit a buď vyhraje - a všechno bude v pořádku - nebo zničí sebe a celé Německo. (Což se stalo).

[Randy_Sh]

Nejsem si jistý, jaká část německé předválečné ekonomiky šla na válečné úsilí. Nacistické zbrojení před válkou se přeceňuje. Němci přešli na válečnou ekonomiku až v roce 1943, kdy jim začalo opravdu téct do bot. Nemalá část peněz šla i na všemožné sociální vymoženosti. To je znepokojivá paralela se současností - v obou případech se sociální stát financuje dluhem.

[Dalibor Smolík]

To je znepokojivá paralela se současností - v obou případech se sociální stát financuje dluhem.
Jo, tak tohle je bohužel pravda.

[martin]

na valecnou vyrobu davali kolem 50% rozpoctu, afaik

[=^..^= AmigaPower®]

O tom lze polemizovat, ale rozporovat asi úplně ne ..Na druhé straně kdyby nepadl u nás režim v roce 1989, dostali bychom se postupně do situace Severní Koreje a Kuby. Socialismus ztratil úplně dech, budoucnost neměl v žádném případě.

polemizujete ale zase úplně jiným směrem, než o kterej mi šlo...

Nicméně Německo nemělo typický kapitalistický systém, bla, bla... .. .

Pane Smolík, vy mně máte za blba? Že mi vysvětlujete jakej byl v Německu před válkou politickej systém? Mohl bych vám půjčit nějaké knížky

[Dalibor Smolík]

polemizujete ale zase úplně jiným směrem, než o kterej mi šlo...
Jo, beru zpátky. Chtěl jsem říci jen, že žádný režim se nevyvíjí rovnoměrně bez nějakých závažných zádrhelů. A politický systém v Německu - asi o něm víš hodně. To je v pořádku. Nechtěl jsem tě podceňovat. Jen zdůraznit, že kladl velkou váhu na tzv. sociální spravedlnost a na to dostal nižší třídy. Lidé se za H. měli lépe, nebyla nezaměstnanost, vznikaly ozdravovny pro pracující atd. Tedy čistě socialistické prvky. Tohle se popřít nedá. Z něčeho to placeno být muselo. A souhlasím také, že válečná výroba nejela naplno před rokem 1943, dokonce i potom se snažili, aby obyvatelstvo neztrácelo životní úroveň - podpora lidí byla nutná pro vedení války.

[=^..^= AmigaPower®]

...spíš by mně zajímal váš názor na to téma globální konvenční války jako východiska z krize, myslim, že je to hodně zajímavý téma, nabízející hodně prostoru pro všemožný spekulace.

[Dalibor Smolík]

Ano, na tohle téma se dá hodně dlouho spekulovat - a předpokládat, že už žádná taková válka nebude, by bylo naivní. Tenhle názor už tu byl někdy v roce 1911. Ale myslím si, že není nevyhnutelná. Jen je třeba najít východisko z krize jinde, spíš změnit myšlení lidí. Aby si uvědomili, že není pravidlem, že neustále musí růst životní úrovně. Jsou cesty nahoru a dolů, sedm tučných a sedm hubených let, je třeba, aby si lidé dělali včas rezervy na horší časy. Pak se dá taková krize přežít i bez války ..

[=^..^= AmigaPower®]

O tom to neni, jde o to, že peníze potom začnou mít zase "hodnotu".

spíš změnit myšlení lidí. Aby si uvědomili, že není pravidlem, že neustále musí růst životní úrovně.

To jsem zvědavej koho přesvědčíte, každej se logicky hrabe nahoru a chce mít co nejvíc. Jestli napíšete něco v tom smyslu, že vy ne, že jste spokojenej, tak kecáte...

[Dalibor Smolík]

Nekecám a nejsem spokojenej Nespokojenost člověka je hnacím motorem kupředu. To je v pořádku. Ale poučení z krizového vývoje je takové, že si každý má udělat rezervy na horší časy. Nic jiného totiž nezbývá. A uložit by je měl do Lehman Brothers

[M-train]

Na druhé straně kdyby nepadl u nás režim v roce 1989, dostali bychom se postupně do situace Severní Koreje a Kuby. Socialismus ztratil úplně dech, budoucnost neměl v žádném případě

Souhlasím, ze socialismus nemel budoucnost a ztratil dech, ale neverím, ze bychom se dostali do situace tech zemí 'bez revoluce'. Znám hodne lidí, co ve druhé polovine 80.let docela natvrdo podnikali, pod rouskou výrobních nebo dokonce zemedelských druzstev, a tem byl socialismu u prdele. Oni uz dávno jeli trzní hospodárství. Nemluvím ani o vekslácích, hospodských nebo tech z sedý ekonomiky, ale o obchodnících i výrobcích (sakra - je to správne gramaticky??)

[Dalibor Smolík]

Určitě, jsme země uprostřed Evropy a trvale v izolaci bychom být nemohli ..Kuba a Korea je jiná situace. to uznávám.

[=^..^= AmigaPower®]

O rok později to bylo však již jiné.

O rok pozdějc to bylo hodně podobný šéfe, mrkněte s jakejma tankama jeli do Francie, s našima LT, s PzKpfw 35 a 38, kdyby je neměli, jeli by leda tak do prdele, né do Francie!

[multi]

taky si u nas vyzkouseli kvalitu obranejch linii a na zaklade toho se rozhodli obejit obrane linie v Belgii, kde by si jinak pekne nabili hubu

[Martin Merinsky]

Obejit linie v Belgii? Rika vam neco utok na Eben Emael?

[multi]

no mozna to byli francouzke linii a obesli je prave pres Belgii, ale hlavni je to ze linie obesli a pak na ne utocili zezadu, a poucili se prave v cechach

[belisarivs]

Jedna pevnost (OK, byly jeste 3, ale to neni stejne nic moc), jeden kluzakovy vysadek. Utocniku 55. Ztraty 6 muzu. Takze ano, o obejiti lze mluvit.

[Dalibor Smolík]

No vždyť jo .. o rok později měli mimo jiné už naše území, zbraně, určité zkušenosti.

[Darth Phantom]

s našima LT, s PzKpfw 35 a 38

Jo máš recht, výzbroj Československé armády se Němcům sakramentsky hodila v počátečních fázích války při obsazování Polska i Francie. No ono i později, když byl Protektorát významnou zbrojovkou Třetí říše. Laufy ze Škodovky se Helmutům určitě taky zamlouvaly.

[belisarivs]

Tretina nemeckych tanku pri utoku na francii byly LT-38. 35ky nemci moc nepouzivali. A myslim, ze pri utoku na Polsko se ceske tanky jeste neuplatnily (nebo jenom malo).

[Randy_Sh]

Vtip je v tom, že v roce 1938 nebyl na válku vyzbrojen žádný stát, s výjimkou SSSR, ale tam pro změnu zrovna prováděli Velkou čistku. Po WWI došlo všude k podstatné redukci výdajů na obranu a ani ve 30. letech nebyla ochota tyto výdaje zvyšovat, nemluvě o nechuti občanů k další válce. Také je zajímavé, že Německo dosáhlo svých největších válečných úspěchů (1939-1942) s poměrně nízkou válečnou produkcí a také jejich zbraně nebyly v té době příliš kvalitní (i když jak které). Paradoxně k obrovskému nárustu jejich zbrojní produkce došlo až ve druhé polovině války (1943-1945), kdy Německo přešlo do defenzívy. Pro ilustraci doporučuji např. vývoj produkce stíhačky Bf 109.

[Darth Phantom]

Vtip je v tom, že v roce 1938 nebyl na válku vyzbrojen žádný stát, s výjimkou SSSR

No nevím, jestli byl SSSR v r. 1938 nějak výrazněji lépe připraven na válku než někdo jiný. Zbrojní průmysl se rozjel naplno až za války, když se závody přesunuly až za Ural, což byla asi největší logistická operace války. Když už ses dostal k tomu letectvu, tak SSSR byl možná připraven s prkennými dvouplošníky Polikarpov Po-2, což byl pravděpodobně nejmasověji vyráběný letoun v historii, který sloužil v počátcích spíše k zemědělství, spojovacím účelům aj. Později se ale trošku improvizovalo a létaly na něm noční čarodějnice . No a právě piloti těch Messerschmidtů měli slíbeno za sestřel těchto Polikarpovů Železný kříž .

Jinak ale nevím, přesná čísla zbrojní výroby neznám. Možná bys moh něco vyhledat na wiki, když si takový dobrý vyhledávací ratlík a možná by to za to stálo za porovnání.

[Randy_Sh]

SSSR již před válkou zbrojil v měřítku, které bylo v jiných zemí naprosto nevídané. Podívej se na poměr sil během Operace Barbarossa. Sověti měli mnohonásobně víc letadel a tanků než Němci. U letectva sice kvalitou poněkud zaostávali, i když už v té době měli k dispozici poměrně moderní stroje (např. Jak-1). Sovětské tanky byly jednoznačně lepší než německé, např. T-34 byl lepší než cokoliv německého a proti těžkým tankům KV neměli Němci žádný ekvivalent.
S tím Železným křížem za Po-2 se mi to moc nezdá. Dostat takové vyznamenání za sestřel obyčejného spojovacího letounu mi nepřijde pravděpodobné.

[=^..^= AmigaPower®]

SSSR již před válkou zbrojil v měřítku, které bylo v jiných zemí naprosto nevídané.

ale prdlejs, když jsem sám mam 1+kk, když mam ženu a pět dětí mam 4+1, SSSR muselo mít logicky větší armádu, má větší rozlohu, hranice, tohle mi přijde "přirozený".

T-34 byl lepší než cokoliv německého

LOL! Tohle by asi bylo spíš na posezení v hospůdce...

proti těžkým tankům KV neměli Němci žádný ekvivalent.

...hmmm, ale musel by sis nejdřív nastudovat aspoň základy.

S tím Železným křížem za Po-2 se mi to moc nezdá. Dostat takové vyznamenání za sestřel obyčejného spojovacího letounu mi nepřijde pravděpodobné.

...když pominu fakt, že mně až na letadla z WW1 nenapadá německej ekvivalent, tak se 4x rychlejší 109 to musela bejt banální záležitost...

[Randy_Sh]

ale prdlejs, když jsem sám mam 1+kk, když mam ženu a pět dětí mam 4+1, SSSR muselo mít logicky větší armádu, má větší rozlohu, hranice, tohle mi přijde "přirozený".

Nebral bych v úvahu rozlohu, ale spíš počet obyvatel. Jinak by Kanada měla mít větší armádu než USA, když má větší rozlohu.

...hmmm, ale musel by sis nejdřív nastudovat aspoň základy.

Základy nastudované mám. Mluvil jsem ovšem v kontextu Operace Barbarossa. V té době (1941) Němci neměli žádné těžké tanky proti KV. Nejlepší německý tank té doby PzKpfw IV se nevyrovnal T-34 ani omylem a musel být urychleně přezbrojen. Tanky Panther a Tigr přišly do výzbroje až později právě jako reakce na sovětské tanky.

...když pominu fakt, že mně až na letadla z WW1 nenapadá německej ekvivalent, tak se 4x rychlejší 109 to musela bejt banální záležitost...

Ne tak docela. Po-2 létaly pomalu, nízko a dokázaly se točit ve velmi ostré zatáčce. Proto je nebylo lehké sestřelit.

[=^..^= AmigaPower®]

Nebral bych v úvahu rozlohu, ale spíš počet obyvatel.

jj

Základy nastudované mám.

to byl jen rejp

Nejlepší německý tank té doby PzKpfw IV se nevyrovnal T-34 ani omylem a musel být urychleně přezbrojen.

Panzer IV byl hlavně vyvinutej pro podporu pěchoty a panzer III byl tehdy už slabý kafe, to je pravda. Nicméně v dalších fázích války už byla situace jiná (když pominu fakt se slabejma motorama pro těžký tanky, jde mi hlavně o dostřel, přesnost, průraznost a odolnost předního pancíře - někde jsem na to viděl pěkný grafy).

Po-2 létaly pomalu, nízko a dokázaly se točit ve velmi ostré zatáčce.

Velmi malá výhoda, při rychlosti 160km/h je to prakticky statickej cíl (Foker DR1 je rychlejší).

[belisarivs]

Nejlepší německý tank té doby PzKpfw IV se nevyrovnal T-34 ani omylem a musel být urychleně přezbrojen.

Panzer IV byl hlavně vyvinutej pro podporu pěchoty a panzer III byl tehdy už slabý kafe, to je pravda.

Jo. Hlavni bojovy tank mel byt Panzer III. Panzer IV mel jenom kratke delo -> nizka rychlost projektylu -> nevhodne proti tankum.

Nicméně v dalších fázích války už byla situace jiná (když pominu fakt se slabejma motorama pro těžký tanky, jde mi hlavně o dostřel, přesnost, průraznost a odolnost předního pancíře - někde jsem na to viděl pěkný grafy).

Ani bych nerekl. Sice je pravda, ze zdaleka ne vsechny sovetske tanky byly T-34 (tim chci rici, ze meli i spoustu plecek), ale nemci Tigeru a Pantheru taky nemeli kdo vi kolik a dost drsne improvizovali.

Navic, Rusove taky nelenili. IS-2 uz nebyly zadna sranda a koneckoncu T-34/85 mely delo srovnatelne s Tigerem (ale na britskou svetlusku, ktera je povazovana za nejucinnejsi tankove delo 2. svetove, nemeli).

Po-2 létaly pomalu, nízko a dokázaly se točit ve velmi ostré zatáčce.

Velmi malá výhoda, při rychlosti 160km/h je to prakticky statickej cíl (Foker DR1 je rychlejší).

Jak se to vezme. Ona to neni zadna sranda trefit divoce klickujici cil. Tady vyrazne vetsi rychlost neni moc platna.

Fakt ale je, ze na vychodni fronte se pocitaly 3 sestrely za jeden na zapadni.

[=^..^= AmigaPower®]

Grafické znázornění minimální bezpečné vzdálenosti od tanku T-34 (zelený trojlístek) a maximálních vzdáleností pro vedení efektivní palby na něj (červené kružnice). Všimněte si diametrálního rozdílu v obou vzdálenostech.

[belisarivs]

Ale kolik tech Tigeru pak Nemci meli? 10% tankovych vojsk?

Kdyz si clovek uvedomi, ze na jednoho Tigera pripadlo pomerne hodne tanku T-34, tak ten rozdil az tak diametralni neni.

[=^..^= AmigaPower®]

Hledal jsem po netu informaci, kolik bylo potřeba T34 na zničení tigra, bohužel neúspěšně, asi to mám někde v knížce (5:1 tušim, Sherman 9:1), nicméně našel jsem zajímavej úryvek na panzernetu.

Všechny popsané rané nezdary měly jednoho společného jmenovatele, technické poruchy. Skutečné bojové ztráty tanků Tiger byly v této době minimální. Síla pancéřování činila Tigery při střetu s nejběžnějšími ruskými tanky T-34/76 prakticky nezranitelné a to i proto, že velmi účinný kanon Tigeru umožňoval efektivní vedení palby na takové vzdálenosti, na které ruské granáty prostě nemohly německým strojům ublížit.

Tigeru Hauptmana Wakera ze 3. roty 506. praporu těžkých tanků se například dne 18. června 1943 povedlo zničit sovětský T-34 na neuvěřitelnou vzdálenost 3900 metrů!!! O odolnosti pancíře zase vypovídá zaznamenaný případ, kdy se tank Tiger vrátil z boje po vlastní ose poté co utržil dvacet zásahů z ruských protitankových kanonů ráže 76,2 mm. Nikdo z členů posádky stroje přitom nebyl zraněn.

Bilance vítězství tanků Tiger byla někdy až neuvěřitelná. 4. listopadu 1943 například jediný Tiger hlídkující na silnici mezi městy Nebel a Vitebsk zničil deset tanků T-34. Byl to stroj, kterému velel Otto Carius, jedno z největších tankových es války. Carius zpozoroval dvanáct sovětských tanků již na velkou vzdálenost ale nechal je, sám ukrytý v maskovaném postavení, přijet až na pouhých šedesát metrů než vydal příkaz k palbě. Překvapení Sověti se nezmohli téměř k žádnému odporu a jen dvěma jejich tankům se podařilo z bojiště ujet.

Ještě kurióznější je ovšem skutečnost, že na stejném místě hlídkoval Cariusův Tiger i o dva dny později. Tehdy dorazila na bojiště skupina pěti T-34 aby si prohlédly co zbylo z tanků jejich spolubojovníků. Tentokrát Cariusovi neunikl ani jeden sovětský tank.

Rovněž nejúspěšnější tankista druhé světové války Michael Wittmann získal nemalou část svých ostruh právě na tanku Tiger. Legendárním se stalo jeho bojové vystoupení ve francouzské vesnici Villers Bocage 13. června 1944. Jeho Tiger zde toho dne zlikvidoval 27 vozidel protivníka! Kuriózní vítězství si na svůj účet připsal Feldwebel Kramer z 2. roty 502. praporu, jehož tanku Tiger se podařilo 16. prosince 1943 sestřelit tříštivotrhavým granátem letoun Iljušin Il-2.

...při tom hledání jsem se dozvěděl novinku a to, že T-34 uměl jezdit i bez pásů, jen na pojezdovejch kolech

[belisarivs]

Ty statistiky jsou osemetne.

T-34/85 uz mel palebnou silu srovnatelnou s Tigerem.

A myslim, ze Sherman Firefly (skoda, ze byli Amici takovi volove a nechteli montovat britska dela na americke tanky ve vetsim mnozstvi) uz, ac mel delo mensi raze, mel vetsi palebnou silu, protoze Svetluska mela lepsi pruraznost nez achtacht.

On Tiger ma taky pomerne malou mobilitu. Takze zrovna Wittmann byl zabit budto svetluskou nebo Typhoonem.

Bez pasu umelo jezdit vic ruskych tanku. To bylo soucasti planu na invazi do Evropy. Hitler rusy predbehl tak o mesic. Proto meli takove ztraty, protoze takove rozestaveni pro utok je pomerne malo odolne proti necekanemu prepadu.

[=^..^= AmigaPower®]

T-34/85 uz mel palebnou silu srovnatelnou s Tigerem.

15.8.1943?

Takze zrovna Wittmann byl zabit budto svetluskou nebo Typhoonem.

To už se asi nedozvíme, nicméně se mi nezdá, že by tak mizernej "tančík" jako Sherman, byl schopnej odstřelit věž Tigra, já se klonim spíš k raketě z Typhoona, jen to američani překroutili z propagandistickejch důvodů.

On Tiger ma taky pomerne malou mobilitu.

Ty maibachy byly slabý, jinak to byla špička tehdejší technologie, kterou ale posrali neustálejma inovacema, který se pochopitelně podepsali na kompatibilitě nd a tím na bojeschopnosti. Jinak 60km v terénu je fakt dost málo

tohle jsi viděl? Celkem zajímavý...

[belisarivs]

Takze zrovna Wittmann byl zabit budto svetluskou nebo Typhoonem.

To už se asi nedozvíme, nicméně se mi nezdá, že by tak mizernej "tančík" jako Sherman, byl schopnej odstřelit věž Tigra, já se klonim spíš k raketě z Typhoona, jen to američani překroutili z propagandistickejch důvodů.

Bacha. Neplest Shermana se Shermanem Firefly. To je modifikace Shermana na pouziti Britskeho dela, ktere melo podstatne vetsi pruraznost. Navic to byl Sherman z Kanadske divize.

[=^..^= AmigaPower®]

Nepletu, tank (konstrukce) byl chcípák, technologicky zaspali. Větší průraznost mít sice mohlo kvůli vyšší úsťový rychlosti, nicméně aby z Tigera odstřelil věž, musel by tam podle mně mít aspoň 150mm kanón a trefit se přesně mezi...

[belisarivs]

No, oni technologicky nezaspali. Ergo, vis jaka je spojitost mezi velikosti Shermanu a rozvorem kol Rimskeho dvojkolaku?

Zkratim to, Shermany jsou pomerne malo pancerovane proto, aby je mohli vozit po zeleznici, pres kterou jsou ne zrovna velke mosty.

Ke zniceni Tigera neni treba mu ustrelit vez.

A taky bacha na jednu vec. Nemci meli tlusty pancir, ale z mene kvalitni oceli. Zatimco T-34ky mely nektere dily z chirurgicke oceli (tusim se to znaci 18/00) tak Nemcum chybel tusim horcik na vyrobu kvalitni oceli.

Takze tloustka pancerovani jeste neni vse. Navic, on byl Tiger jenom takovy zvetseny Panzer IV. Zadne zkoseni pancire a tak (teda ne ze by to u Shermana bylo o moc lepsi).

[=^..^= AmigaPower®]

Ke zniceni Tigera neni treba mu ustrelit vez.

zničený Wittmannův tank číslo 007 s odtrženou věží

Takze tloustka pancerovani jeste neni vse. Navic, on byl Tiger jenom takovy zvetseny Panzer IV. Zadne zkoseni pancire a tak (teda ne ze by to u Shermana bylo o moc lepsi).

tak ještě jednou, tentokráte z jiného soudku

Grafické znázornění minimální bezpečné vzdálenosti od tanku Sherman (zelený trojlístek) a maximálních vzdáleností pro vedení efektivní palby na něj (červené kružnice). Všimněte si, že zelené pole před přídi Tigeru neexistuje. To znamená, že Scherman nebyl schopen prostřelit Tigerův čelní pancíř ani z nulové vzdálenosti.

[belisarivs]

Ke zniceni Tigera neni treba mu ustrelit vez.

zničený Wittmannův tank číslo 007 s odtrženou věží

Hm. Tak tuhle jsem jeste nevidel. Super. Diky.

Takze tloustka pancerovani jeste neni vse. Navic, on byl Tiger jenom takovy zvetseny Panzer IV. Zadne zkoseni pancire a tak (teda ne ze by to u Shermana bylo o moc lepsi).

tak ještě jednou, tentokráte z jiného soudku

Grafické znázornění minimální bezpečné vzdálenosti od tanku Sherman (zelený trojlístek) a maximálních vzdáleností pro vedení efektivní palby na něj (červené kružnice). Všimněte si, že zelené pole před přídi Tigeru neexistuje. To znamená, že Scherman nebyl schopen prostřelit Tigerův čelní pancíř ani z nulové vzdálenosti.

Ale o tomhle nepolemizuju. Akorat ze tohle neni Firefly.

[=^..^= AmigaPower®]

Ale o tomhle nepolemizuju. Akorat ze tohle neni Firefly.

Oni se tyhle poměry a studie dost blbě sháněj, nicméně myslim, že tady hraje největší roli opravdu dobrý opancéřování Tigera, viděl jsem fotky toho předního štítu třeba po dopadu 115mm projektylu (kosmetická vada ) a to z ranného období, snažim se to dohledat v knížce (úhly dopadu atd.), ale nevim ve který to bylo. Některý knížky co mam by tě asi zajímaly, ale mam 95% v polštině, čet jsi Churchillovy tajné zbraně od Delaforce? Je to z levnejch knížek a je fakt parádní, spousta infa o podpůrnejch pancéřovejch jednotkách (odminovávací tanky, moždíře, tahače atd.)

[belisarivs]

Tusim ze cetl. Jak tam rozebirali nejaky hmozdir, co stilel "popelnice" nebo o tom tanku, jak mel zepredu rotujici retezy, ktere vymetaly miny a bala se jich pechota. Docela dobre.

[=^..^= AmigaPower®]

Mam něco jako "věda jde do války", tam jsem se ti dozvěděl věcí, jenže polsky.

[kotyz]

puc mu to i se slovnikem ...

[houska]

pismenka jsou na nic, bud je to dulezity a je to na obrazku a nebo to neni dulezity, je to napsany a pak te to nezajima :)

[Darth Phantom]

Ne tak docela. Po-2 létaly pomalu, nízko a dokázaly se točit ve velmi ostré zatáčce. Proto je nebylo lehké sestřelit.

Asi tak. Polikarpovy měli taky velmi tiché motory a byly taky obtížně zjistitelné radarem, páč konstrukce byla převážně prkenná. Takže byl obtížně identifikovatelný a obtížně sestřelitelný. Při těch "bombardovacích" misích nepůsobily velké škody, ale lítaly i 18x za noc. Ta druhá soudružka navigátorka si vzala do kabiny pár bomb a letěly. To muselo Němce asi hodně srát, když jim začli přezdívat čarodějnice a proto asi i ten Železný kříž :)

[Darth Phantom]

SSSR již před válkou zbrojil v měřítku, které bylo v jiných zemí naprosto nevídané.

To si ale v podstatě nic zajímavého neřekl. SSSR je velká země, tam je všechno velké a i velké Německo je v porovnání s tím malé . Já bych spíš řekl, že v nevídaném měřítku zbrojilo Německo, ač mu to versailleská dohoda zakazovala. Je tam nějaká tabulka, že SSSR mělo víc o x mužů ve zbrani, tanků, letectva atd. v roce 1941 než v r. 1939. To je logické, a dokladuje to, co jsem psal výše - že se válečná výroba rozběhla naplno až po napadení SSSR Německem. Taky nesmím zapomenout na tvoje Američánky, protože v průběhu r. 1941 tam pomalu začínala putovat land lease z USA.

[xxxs]

ked hitler napadol sojuz, tak uz v tom case mali sovieti milion vysadkarov. to su podla mna cisto utocne jednotky. cize invazia bola pripravovana aj z druhej strany.

[vencour]

Žába a škorpión už vyšla, ještě určitě bude Žába a bouře ... i tam se tohle propere.

[Darth Phantom]

Kdes to vzal, prosimtě, milion výsadkařů. Jen tak pro představu, největší výsadkové operace druhé II. svět. války Market garden v Holandsku se zůčastnilo asi 35.000 výsadkářů. A to byly vojáci dvou armád, Velké Británie a USA. Opravdu netuším, co by dělali s milionem výsadkářů, když je ani neměli ani na čem přepravit.

Tady je takový krátký přehled sovětských výsadkových jednotek. Naprostá většina z nich vznikla až po napadení SSSR Německem. Takže sis těch milion výsadkářů asi vycucal z prstu, ujo. Krom toho výsadkové operace to byla doména hlavně západních spojenců.

[xxxs]

mam to z tlace kratko po revolucii.

[Darth Phantom]

mam to z tlace kratko po revolucii.

A jak se jmenuje slovenská mutace Blesku? Milion parašutistů je holý nesmysl, pochop to ujko. Koukni se třeba na A bridge too far, což je podle mě jeden z nejdařilejších válečných filmů se skvělým Genem Hackmenem, Anthony Hopkinsem (to je ten uchyl z Mlčení jehňátek), Redfordem atd. Je tam celkem dobře viditelné, kolik zmatků a nepřesností se při tak velké operaci událo (zmatky při výsadcích, spojenecká letadla shazovala zásoby tankovému sboru SS Wihelma Bittricha). Ne abys to někde upirátil! Zajdi hezky do půjčovny U bači, nebo do nějakých levných filmů.

Zkrátka milion výsadkářů si nemohla tenkrát vydržovat žádná armáda na světě. Zvláště když většinou platí, že výsadkáři jsou zpravidla všude elitní vojáci, dostává se jim nejlepšího vybavení a výcviku, který trvá několik let. Nejznámějšího německého výsadku na Krétě se zúčastnilo 8000 mužů. Sověti nepřikládali výsadkovým jednotkám moc velký význam. Sice provedli několik výs. operací, ale ty byly většinou zpackané. Podle toho seznamu se dá mluvit o tisících mužů, ale fantazírovat o milionech parašutistů je totální kokotina.

[xxxs]

upokoj sa. btw, na slovensku je ujo ten, co sedi na na hrade. toto uz tradicne prezidentske oslovenie vymyslel sucasny prezident. pise sa to ujo a vyslovuje sa to stary chuj. teda aspon pan prezident to tak vyslovil.

pozdravuje ta viktor suvorov.

[vencour]

S tím miliónem výsadkářů operuje i Drnek v Žábě a Škorpiónovi, ale zároveň tam dodává, že k tomu jsou třeba tisíce letadel, podpůrných sil apod., tedy samotní výsadkáři jsou k ničemu.

Omlouvam se, že teď nemam čas hledat podrobnosti.

[=^..^= AmigaPower®]

Co trika? Spokojenost?

[vencour]

Jj, dík moc.

[Dag]

Kdyby - chyby. A co třeba takhle? Bacha, je to to fakt jen takové cvičení , žádná supervážná úvaha:

Německo zaútočí na ČR, ale narazí na opevnění a druhá část armády, která opevnění obejde je poražena v bitvě Humpolce. Zbytky vojáků wermachtu, snažících si zachránit život masakruje české letectvo. Jako odveta a opatření pro ochranu země vstupuje česká armáda na německé uzemí a po měsíci dobývá Berlín. Válku tak jako vždy doprovází brutalita vítězných vojáků. České pohraničí je vysídleno, němci jsou násilím vyhnáni. OSN schvaluje rezoluci, vyzvající ČR k opuštění Německa a zastavení násilností. Francie s Anglií navrhuje poslat své vojáky na mírovou misi. Karel Čapek volá k jednání a míru, ale nakonec se musí uzavřít na Strži před útoky zfanatizované lůzy a brzy umírá. V ČR sílí vliv českých fašistů i komunistů (bylo jich tady hodně), ke slovu přichází xenofibie a rasizmus. V Praze pogrom, v Brně opět násilí na německém obyvatelstvu. Vojska ČR, posílená zisky na dobytých územích dobývají svá bývalá území v Polsku, pod záminkou osvobození Komenského muzea přepadne ČR Holandsko, v obavě o soby Švédsko... Francie kapituluje... Anglie se ubrání jen díky příkladnému hrdinství uprchlých německých letců... nakonec je v druhé světové válce ČR poraženo... ale na troskách své říše postaví nový průmysl a stane se tahounem evropské ekonomiky. Nepřehlédnutelný je její vliv na EU, u malých států, třeba Německa, to budí obavy.

No dobře, asi sotva . Ale bacha, v době Mnichova bylo němcům u nás tehdejšími velmocemi přiznáno právo na sebeurčení, které naše vláda odmítla. Hitler nebyl ještě vyhlášná zrůda, ale demokraticky zvolený představitel národa. Hodnocení války s Německem by nemuselo být jednoznačné.

[Raduz]

Ano, tohle je samozřejmě další alternativa. Tedy ne to, že by se z ČR stala díky válce velmoc, ale spíš fakt, že by nás svět považoval za potížisty, kteří odmítli rozumný mírový kompromis z Mnichova, a rozpoutali válku. To by bylo taky docela dobře možné. I proto v historii žádné kdyby neexistuje.

[Dag]

jasně, to první byl vtip. To druhé, že bychom z případně úspěšné války nemusli nutně vylézt jako hrdinové... ale kdyby - chyby. Ono by se stejně Německo časem projevilo, ta válka byla na spadnutí. Ostatně kdosi říkal, že vlastně byla jen jedna světová válka s dlouhou přestávkou.

[Dalibor Smolík]

fakt, že by nás svět považoval za potížisty, kteří odmítli rozumný mírový kompromis z Mnichova
Tohle je můj názor taky. Tenkrát to skoro vypadalo, že tu válku chceme my ..

[Dag]

Ona je totíž bohužel pravda, že postavení německé menšiny u nás nebylo nijak "košér". Proto se je také podařilo tak lehce aktivizovat. A tahle hodně veliká menšina by také v naší armádě bojovala pro Německu... hmmm.

Druhá světová určila "dobré" a "zlé", ale "dobří" měli také často máslo na hlavách.

[Jan Jílek]

Druhá světová určila "dobré" a "zlé"

Norimberské zákony a koncentrační tábory pro Židy a další potížisty, byly už před druhou světovou válkou. Uprchlíci z Německa zaplavovali svět. Včetně Československa. A že se velmoci báli jít do války? To se tedy báli, protože jim bylo jasně, že na ni sami nemají s Německem. Což se ukázalo. S Českolovenskem a fungující Malou Dohodou by na ni měly. Jenže se posrali. Nechtěly mít malé problémy, tak si řekli o větší, mnohem větší.

[Dag]

Ano, ale koncentrační tábory nechtěl svět vidět. Ostatně koncentrák nebyl německý vynález, ale španělský a Angličané v búrské válce se také "vyznamenali".

V Rusku byly také a nic, nakonec to byl spojenec a vítěz.

Čína je dnes také kamarád.

[pan Klobouk]

Jojo, bůrská válka, koncentráky, zneužívání dětí jako kurýrů a zvědů... Myslim že lord Baden-Powel zůstal chcautům dlužnej spoustu věcí k vysvětlení.

[Jan Jílek]

To jsem ani na chvili nezapochyboval, že tu někdo připomene, kdo vynalezl koncentráky. Jenže on je jaksi koncentrák a koncentráck. On gulag a vyhlazovací tábor je zcela jiné kvality a mnohem efektivnější než takový sběrný tábor pro odpůrce v burské válce.

[Dalibor Smolík]

Jo, ale na argumentaci je to jen drobný detail ..

[Darth Phantom]

Jenže on je jaksi koncentrák a koncentráck

No to záleží od toho, jak se nadefinuje koncentráck, strejdo. Podle mě je to místo, kde se shromáždí nepohodlná část obyvatel (ženy, děti, starci - prostě všichni). Zamezí se jim přísun potravin, či se nechají úplně vyhladovět. A tohle přesně udělali Britové v búrských válkách. V podstatě se to neliší od nacistických koncentráků, jen Němci to dovadli k větší dokonalosti až téměř k průmyslové dokonalosti. Pro tebe je to ale jen "sběrný tábor". Jistě, to jsou jen nějací křováci z Afriky, na kterých si Britové zkoušeli rotační kulomety. Záběry těch vychrtlých lidí se příliš neliší od záběrů z Osvětimi či Buchenwaldu.

[belisarivs]

2. svetova zacala v zari 39, konecne reseni zidovske otazky az tusim ve 40. roce. Do te doby Zidy IIRC jenom nalepkovali.

[Dalibor Smolík]

Konečné řešení bylo přijato na konferenci ve Wannsee, leden 1942.

[belisarivs]

Opravdu?

A Zidy zacali likvidovat az pak, ne?

[Darth Phantom]

Konečné řešení bylo přijato na konferenci ve Wannsee, ale se s odvozem z ghet se začalo už dříve. Koncetrační tábory začly vznikat už brzy po nástupu Hitlera k moci, ale ne v masovém měřítku a byli tam hlavně političtí odpůrci. S holocaustem a masovým vyvražďováním se začlo až po konferenci ve Wannsee, to je pravda.

[Martin Merinsky]

Ona je totíž bohužel pravda, že postavení německé menšiny u nás nebylo nijak "košér".

To je naopak lež.

[Dr. Bunsen Honeydew]

ja se take, kdyz mam problemy, utikam k podobnym blogum. (jako napr. nyni, kdy patram po tom, jak prevedu html-pages s unicodem pomoci html2ps na postscript a pak dal na pdf).

Je to opravdu relax, zapremyslet si nad tim, jak zly byl ten Hitler, proc se stavely dalnice a jestli se melo Ceskoslovensko branit. Tak nejak zapomenu na ty nevyresene problemy s tim postscriptem a pomaham v diskuzi vyresit ty problemy minule, ktere nas tak palcive tizi. Byl prumysl v Nemecku orientovan prevazne na zbrojeni az od roku 1943 a nebo to bylo jiz drive? Kdo vymyslel koncentracni tabory? Byl Capek vizionar? Posraly se zapadni velmoci?

Jak rikal pan Janda - 'porad se jenom ptas, ale odpovedi, ty se nedockas...'. Kdyz jsem jako maly chlapec slysel tu jeho pisnicku, tak jsem nechapal, co tim chteli panove z Olympicu rici. Az nyni vidim, jak nadcasova ta pisnicka byla, pan Janda jiz v oce 1965 kritizoval vlastne internetove diskuze o nicem. Pricemz jeho otazky se mi zdaji jeste smysluplne:

- kolik je ulic, mest ?

- proc umi kytka kvest ?

- kolik je slunci let ?

- milion nebo pet ?

Ano, to jsou ty spravne _otazky_. Temi se chci zabyvat , kdyz relaxuji. Kdyz nic nemusim resit a rozcilovat se a byt znechucen. Jako kdyz ctu prispevek od uzivatele='Jan Jilek' a cekam, kdy se objevi odpovidajici prispevek uzivatele='Dalibor Smoik', ktery ho za tu hrubku v textu odsoudi.

A samozrejme se ptam spolecne s panem Jandou:

'proc nikdo neslysi muj hlas?'

[Ladicek]

Pane kolego, nerad bych byl impertinentní, ale neměl byste se spíš začít ptát "kolik mám ještě dní, než přijde poslední"?

[rita-gabriela]

[Dalibor Smolík]

Nojo, když čtu text té písničky, tak už vím, proč ji nerad poslouchám, zvlášť v posledních letech

[Dr. Bunsen Honeydew]

skutecne 'ten' NoSQL-Ladicek? Nebo jste se mu naboural do profilu?

[Ladicek]

It's me, oh Lord.

[xkesh]

Když si pořádně nastudujete, jak ČSR coby stát vznikla, tak nemůžete navzdory tehdejší politické propagandě uvěřit, že šlo o pevný soudržný stát lidí, kteří si svobodnou samostatnost vybojovali a jsou připraveni o ni opět bojovat (z emocionálního vlastenectví na pár dní ano, viz nadšené přijetí mobilizace, ale nikoliv z podstaty národa, viz taktéž víceméně nadšenou účast na nacistických shromážděních a v pracovním procesu jen o málo později, vidět lze v dobových dokumentech).

Tohle věděli přinejmenším politici, zvlášť ti, kteří tento stát zakládali jako Beneš. Ti věděli, že tenhle stát stojí na vodě (přesněji řečeno na křehké iluzi) obrozenecké ideologie dějin a je víc než republikou (věcí veřejnou = věcí veřejnosti) konstrukcí politické elity. 20 let je na vytvoření národa loajálního ke svému státu jak se ukázalo málo (totéž možno sledovat v novějších dějinách). Proto si taky Beneš v první řadě sbalil kufry, abdikoval (dobrovolně!) a odjel jako soukromá osoba do zahraničí. Protože musel tušit, že při prvním těžším ozbrojeném konfliktu s Němci by se jeho "český národ" obrátil především proti němu.

[Dalibor Smolík]

Stále mám jasnější pocit, že vznik ČSR byl tak trochu omyl. Mělo se modernizovat R-U . Hodně problémů by odpadlo. Dochází k tomu až po mnoha letech v jiné podobě, a to EU (i když to není zrovna ideální stav).

[Jan Jílek]

Já jsem si to nastudoval, dokonce ještě pamatuji dost lidí, kteří do té mobilizace nastupovali. A věděli, že jdou do války, a dokonce tušili, že jdou do války, ze které se nemusí vrátit. Ta republika i když byla buržoazní jim za to stála. Konečně od konce první světové války bylo jen dvacet let a ty miliony mužů co v ní sloužili, si dobře pamatovalijaké to ve válce je. Takže taková ta za každou cenu chytrá propaganda xkeshe mě nebere. Taky pamatuji "nadšené" komunistické první máje a a oslavy vítězného února a rozdíl mezi tím co bylo na náměstí a tím co bylo doma. Jo jo soudruhu xkesi, už se také vzpamatujte. Ale chápu, levice, hlavně komunistická říkala, že nebudou podporovat imperialistické snažení Francie a Británie ve válce. Tedy než je genosse Hitler pozavíral a pár jich popravil. Měla to levice lehce zmatené. Jinak ten nacionální socialismus byla jen odnož jiného socialismu, stejně jako fašismus. A kdyby mě náhodou soudruh xkesh chtěl poučovat, co si mám přečíst v tom směru, tak mu řeknu, že jsem z toho přečtěného víc zapomněl, než on si přečetl.

[Modena]

Povídej kapitalisto, jak ta tvoje generace bojovala celý zivot aktivne proti komunistum, a jak jsi zvonil klícema. Clovek se rád pobaví aspon na chatu

[Dalibor Smolík]

Některé zkušenosti a zážitky jsou holt nepřenositelné ..

[Jan Jílek]

tak to víš komunisto Modeno, moje generaca byla ta, co jim aspoň těmi klíčemi zazvonila, když ještě stály ty tanky na náměstích a nebylo jiste, že do toho davu nebudou střílet.

[Modena]

No trvalo to nejak moc dlouho, tý vasí generaci, aspon ze nekterý pochopili a pridali se ke studákum. A ty tanky stály vsude kolem vás celých tech 40 let? A byl's mezi temi 0,05%, co nevolili Národní frontu? Vyprávej strejdo, cloveka pobaví, kolik vlaste bylo za komancu revolucionáru, urcite víc nez komancu, zejo ??

[Dalibor Smolík]

No trvalo to nejak moc dlouho, tý vasí generaci, aspon ze nekterý pochopili a pridali se ke studákum.
Zase jeden přemoudřelý. Po roce 1968 se jich přidalo ze střední generace hodně. Půl milionu lidí pak vyletělo z práce, profesoři, šéfové továren a diplomaté, vojáci a studenti ze stávek v roce 1968 šli zametat ulice, lepit plakáty a mýt výlohy, ze dne na den z nich byli nádeníci a úplně poslední ficky. V roce 1970 bylo nejvíc sebevražd v moderní historii. Vy chytrý Modeno, to vám to povídá, nevíte, co zažila předchozí generace. S tímhle traumatem se muselo 20 let žít. A vy se divíte, proč váhali přidat se ke studentům hned? To už tady jednou bylo! Opravdu, zkušenosti jsou nepřenositelné ..

[osvc1]

vy to pane Smolik skutece nechapete? Tady nejde o nejake tanky, normalizci, vyhazovy z prace a traumata.

Jde uz dlouhe mesice o jedno jedine a tim je arogantni zpusob chovani pana Jilka, ktery lidi provokuje a nuti k podobnym zapiskum.

[Dalibor Smolík]

Ale jo. Jen je třeba psát skutečné argumenty, nikoliv zástupné. Protože skutečně ta generace v 70 - 80 letech byla ztracená. Není divu, že se v listopadu 89 nezapojovala, totální ztráta identity ...

[osvc1]

ja vim, nema to cenu, takze pro pristi generace.

Jeste jednou, pane Smolik, procpak se asi _VAS_ nikdo ironicky nepta, jak jste _VY_ bojoval proti komunismu. Proc se nekdo pta _JILKA_?

[Luboš]

Myslím, ze ti pan Smolík rozumí, jenom pri své umírnené povaze nechce situaci hrotit. Jílek je blb, vypitej feták s mindráky, tak zádné pochopení, proc na nej lidi tak reagujou, nechtej. Von se tím totiz baví!!!!!!!!!!!! Ein Kessel Buntes uz chudák nemá

[Dalibor Smolík]

No, jen pro pořádek - já jsem to již několikrát psal. Já jsem nebyl za komunistů nijak perzekuován a měl jsem přístup i na Západ. Nijak jsem proti komunistům aktivně nebojoval. Jen jsem se snažil žít slušně a lidem kolem sebe pomáhat. Nemyslím si, že je to tak málo. Nikdy jsem "nebonzoval" a nebylo ani "bonzováno" významně proti mně. Dělal jsem obchod a pracoval jsem dost tvrdě. Takže nic tak zajímavého ..ale přesto bych návrat "starých časů" rozhodně nikdy nechtěl.

[osvc1]

a ja vam to verim, takovych bylo urcite 90 %. A stare casy? Lide v Americe take nechteji 30. leta. Vam se ale nedivim, lide s napady, iniciativou a buhvi co jeste nemeli v minulem systemu sanci. Zatimci lide napasovani na pomery, jednodussi, kterym to vyhovuje, ze za ne nekdo mysli si to urcite dnes nepochvaluji. Dnes mate vy zelenou. Ale vy a vam podobni nezijete v teto zemi sami, je treba brat ohledy.

Ale bohuzel mam obavy, ze stavajici system se hrouti. Vidim stale vice naznaku, ze se spolecnost stava 'socialisticka'. Ale ne tim, ze by se rozdavaly davky. Tim, se iniciativa a znalosti uz opet zase nevplati. Zase je 'vyhodnejsi' mit zname, tu spravnou legitimaci, sedet ve 'spravnem' zamestnani.

[Dalibor Smolík]

Ale vy a vam podobni nezijete v teto zemi sami, je treba brat ohledy.
Já jsem nikdy neřekl, že je nemám. Když vidím v televizi, že chtějí brát příspěvky rodinám s postiženými dětmi, tak bych vraždil. Tyhle rodiny se totiž nemohou nijak bránit, nemohou podnikat, nemohou se věnovat plně profesi. Právě tam patří peníze, které vyděláme a na daních odvedeme.

[Jan Jílek]

osvc1 máš možnost mě nečíst, nepoužívat kretenský způsob komentování mých blogu a odpustit si svoje soudružský manýry a ponechat si je na schůzi místní komunistické stranické buňky. Nezdrav při vstupu do místnosti se vztyčenou zaťatou pěstí a hlasitě nepronášej "proletáři všech zemí světa spojte se."

[Dalibor Smolík]

proletáři všech zemí světa spojte se
Ne, to je špatně. Správně heslo zní takto.

[Modena]

Zase jeden přemoudřelý

Moje reakce nebyla na vás, ale na toho trotla, co se vydává za kapitalistu. Skutecne by mne zajímalo, jak hrdinne Jílek sabotoval volby za komunismu. Zatím vsechny jeho kecy spís vypovídaj o hrdinství, az naslinil prst a vyzkoumal smer vetru. Ale treba nám sem kydne historku o odboji.

[Dalibor Smolík]

No, já jsem nebyl svědkem toho, kde byl J. Jílek v roce 1968, ale vím, že bylo hodně studentů, kteří na podzim toho roku stávkovali a rozhodně se nebáli. A nejen studentů. V té době bylo hodně lidí aktivních v symbolickém boji proti okupantům. Pomsta a zlomení lidí přišlo až o pár měsíců později. Takže Jílkova zmínka o odporu a "zvonění klíči" mi připadala jako adekvátní a odovídající reáliím. Bez ohledu na to, zda se konkrétně on zúčastnil něčeho či ne.

[Jan Jílek]

Dalibore, kdysi jsem o tom psal, kde jsem byl v roce 1968 Tady jsem to psal

[Dalibor Smolík]

Oh, tak to mi uteklo . Dík za link

[xkesh]

Pomsta a zlomení lidí přišlo až o pár měsíců později.

Jenomže co se stalo tak zásadního, že to lidi zlomilo? Když bylo nejhůř, tak nikdo zlomený nebyl... Sám jsem tu dobu nezažil, ale vypadá to tak, že jakmile se ukázalo, že přece jenom nebude tak špatně, tak prostě "národ" začal hledat, jak v nové situaci pohodlně přežít. Takže ten zlom nastal v tom, že většinu lidí už přestalo bavit hrát si na revoluci s intelektuální elitou a začali raději počítat, co se komu vyplatí. Tak se to jeví alespoň podle dostupných pramenů. Tak zatím skončily všechny novodobá vzepětí českého národa. I ta legendární mobilizace...

[Jan Jílek]

xkeshi, máš pravdu soudruhu, to nebyl žádný útlak, to nebyl žádný důvod držet hubu. 500 000 tisíc cizích vojáků v zemi, pak jen 250 000, později jen asi 100 000. Rozhodovali jen o takových maličkostech.

[Dalibor Smolík]

Co se stalo tak zásadního? Snad úplně všechno. Do té doby totiž lidé žili také pro něco jiného, než jen čistě pro sebe. Měli zájem o veřejné dění, řada lidí věřila v budoucnost socialismu, někdo ne. Ale zlomeni nebyli. Po okupaci a po normalizaci lidé všechno vzdali, jen proto, aby fyzicky přežili. Zájem o cokoliv nulový. Jen jak získat bony, kde sehnat banány, kde postavit chalupu. Politika se žádná neřešila. Den za dnem, pořád totéž. Husák v televizi, na schůzích stejné řeči a doma jiné. Člověk nemohl říci, co si myslí, jako dnes na netu. Kdo přežil rok 1973 a nešel mýt záchody, vyhrál. Ten už si na nic nestěžoval, jen tleskal na odborářských scůzích, ve vedoucích pozicích se snaži dostat do strany, aby mohl mít o pětistovku na výplatní pásce víc. Ta atmosféra se opravdu nedá popsat, musí se zažít. Vysvětlovat je to těžké.
Když bylo nejhůř, tak nikdo zlomený nebyl...
Leckdo si myslí, že bylo nejhůř, když stály tanky v ulicích. Ale kdepak. To byl jen šok. Nejhůř bylo, když si straníci v roce 1970 volali kolegy k prověrkám a vyhazovali jednoho po druhém jen proto, že třeba se našlo v záznamech, že na jaře 1968 hlasovali pro obrodný proces ..Z vedoucího konstrukční kanceláře byl během vteřiny metař. Nepomohlo ani, kdyby si sypal popel na hlavu. že tenkrát pochybil. Letěl bez pardonu.

[xkesh]

Ale zlomeni nebyli. Po okupaci a po normalizaci lidé všechno vzdali, jen proto, aby fyzicky přežili. Zájem o cokoliv nulový.

Počkete, píšete: Po okupaci A normalizaci... ale CO se stalo tak zásadního po té okupaci, když

Leckdo si myslí, že bylo nejhůř, když stály tanky v ulicích. Ale kdepak. To byl jen šok. Nejhůř bylo, když si straníci v roce 1970 volali kolegy k prověrkám

Ačkoliv tu dobu můžu znát jen z dobových pramenů, tak můj dojem je, že to zásadní nebyla okupace. To zásadní bylo, že se lidi cítili nechaní ve štychu těmi nahoře (politiky) a tak začali postupně obracet a radši dřív než později "prověřovat" ty druhé, jak popisujete. Aby přežili (ale ne fyzicky, nýbrž v tom pohodlí, které měli). Ta "normalizace" neproběhla pod děly tanků ani samopaly, ta normalizace proběhla v mozku "normálního Čecha" jako vcelku chladná kalkulace toho, co si "doba žádá".

Při drastickém zjednodušení podobný model jako 1848, (1918), 1938/39, 1948 a nakonec i 1989. A to už není jen nepřízeň osudu či náhoda, to je prostě bytostný projev českého národa.

[belisarivs]

No, ja myslim, ze si lide uvedomili beznadejnost situace.

Nezazil jsem to, ale dokazu si predstavit, jak to lide videli.

Po letech politickych monstrprocesu a brazd, likvidace kohokoliv, kdo se znelibil v pracovnich taborech nastalo Prazske jaro. Narod se po tom obdobi temna zase nadechnul cerstveho vzduchu. Zase zacal mit viru ve sve vedouci politicke predstavitele a IMHO to byl i prvni okamzik od 48. kdy meli komuniste realnou sanci vyhrat volby, pokud by nejake nezfixlovane byly.

A najednou prijely tanky a vsemu byl konec. Komuniste, presvedceni o tom, ze konaji spravnou vec ztratili svou viru, obcane, kterym se uvolnene obdobi libilo si uvedomili, ze je tomu zase konec. Ze nas zase ceka neco podobneho jako v 50. letech.

[Dalibor Smolík]

Lidé rezignovali, mávli rukou a řekli si - hlavně aby bylo co jíst a kde bydlet, přestali se zajímat o veřejné věci. Na druhou stranu Husák trochu "pustil žilou", na rozdíl od asketického Novotného a v obchodech se začalo objevovat zboží, v první polovině 70. let šla docela životní úroveň nahoru, ze Svazu šly dodávky ropy a železné rudy, vše bylo docela levné. Postavilo se metro a další vymoženosti, zvedly se přídavky na děti a nastal "babyboom", stavěla se sídlliště a dálnice.
Tohle lidi trochu uklidnilo, aby zapomněli na politický marasmus. Jenže tahle "idyla" končila kolem roku 1976, muselo se zdražovat (benzín, čokoláda), 1978 - další výrobky, počátkem 80. let to bylo maso atd., zboží začalo zase ubývat, nebyl cukr, čočka, rozinky, dětské piškoty .. . V roce 1979 přišla těžká energetická krize a zjistilo se, že expanzivní způsob hospodaření je vyčerpán. Socialismus, jako zářná meta zítřka začal pomalu kolabovat .. 80. léta již byla sice politicky volnější, ale ekonomická katastrofa. Prostě nastalo to, co nastat muselo.

[osvc1]

... a 20 let po sametu ...

..lidé všechno vzdali, jen proto, aby fyzicky přežili. Zájem o cokoliv nulový. Jen jak získat slevu v tescu, kde sehnat levny najem, komu pronajmout chalupu. .. Den za dnem, pořád totéž. Kalousek v televizi, v otazkach moravce stejne reci, doma jine. Clovek muze rict co si mysli a kazdemu je to uplne u prdele. Kdo se nestane nezamestnany vyhraje. Ten si nestezuje, tleska na schuzi v praci zamestnavateli, lide ve vedoucich pozicich se snazi nalezt hlavnimu managementu do zadku , aby dostali petistovku navic.

Ta atmosféra se opravdu nedá popsat, musí se zažít. Vysvětlovat je to těžké.

[Dalibor Smolík]

Ano, já jsem tuhle reakci čekal, jen jsem nevěděl, kdo se ozve - nicméně ta reakce je částečně logická. V čem je logická? V tom, že se problémy lidí nevyřešily nějakou revolucí. To by byl moc jednoduché. Jsou stále - jen trochu jiné. Člověk má přes ty existenční problémy pořád ale větší pocit, že je pánem svého osudu. Když chce, bude studovat, pokusí se někde sehnat práci, případně nějaký kšeft, co se dá. I to není jednoduché. Ale tenkrát - nemohl dělat nic, ale vůbec nic!. Když soudruh rozhodl - "ty jsi nespolehlivý", mohl se stavět na hlavu. Nedostal práci (jen nádeničinu), ani o korunu navíc. Bylo to prostě osudové a nadoživotí. Nebylo úniku. Nařízeno shora, že ses stal druhořadým občanem ..

[vencour]

Nařízeno shora? Nebylo to tak, že to "shora" bylo spíš berlička a rozhodovaly ty pudy, kterým se říká nízké? Závist a zloba?

Pro zajímavost, nebylo dokonce i to, že se musely plnit normy v hlášeních a tedy i v počtu identifikovaných nepřátelů socialismu?

[Dalibor Smolík]

V podstatě souhlas. Ty "normy" v hlášeních byly typické v 50. letech, ale 70. léta byla jiná. Tam stačilo, když se někde v papírech našlo, že v roce 1968 byl člověk fandící reformnímu křídlu KSČ. Pak byl zlikvidován společensky on - a někdy i jeho rodina šla dělat podřadnou práci. Ale oficiálně nikoho nezavřeli. To moc nešlo. Prověrkami ale prošel jen ten, kdo po celou dobu tzv. pražského jara stál na straně "zdravého jádra" - těchto "prozíravých" lidí zase tolik nebylo.

[osvc1]

...a někdy i jeho rodina šla dělat podřadnou práci. ...

vidite pane Smolik, tenkrat to byl _TREST_ , jit delat podradnou praci - a dneska .. SAMOZREJMOST ...kdybych nebyl tak zasadovy, tam sem prsknu smajlika.

Ja si myslim, ze vy to ani vubec netusiste, jak si protirecite, no ja doufam, ze to alespon nekteri mladsi kolegove prohlidli.

[Dalibor Smolík]

a si myslim, ze vy to ani vubec netusiste, jak si protirecite
Netuším. Ale podřadná práce byla opravdu trest - třeba pro inženýra s 20 letou praxí se znalostí 5 jazyků a státnicemi - mýt výlohy nebo nakládat uhlí. Žena výpověď, děti ze školy ..Ta práce byla skutečně za trest! Oni se tím ani netajili. Tuto práci musí někdo dělat, to ano, ale proč lidé třeba se skvělým výtvarným talentem nebo špičkoví lékaři jen proto, že chtěli v roce 1968 demokratický vývoj? Mimochodem, proč v době, kdy je nezaměstnanost, na ty tzv. podřadné práce najímáme Ukrajince, Rumuny a Bělorusy? A vy osobně - děláte tu "podřadnou" práci? Asi ne, že ..a i kdyby, těžko vám někdo vyhodí dítě ze střední školy, protože je z nespolehlivé rodiny ..
V tom je ten rozdíl, který by měli ti mladší kolegové, na něž se odvoláváte, prohlédnout!

[rita-gabriela]

Dalibore, on má v tom, jak fungoval socialismus, úplně jasno. Asi čerpá z tohoto zdroje.

[Dalibor Smolík]

LOL Tohle už jsem viděl, je to super

[abc]

Mohla byste prosím uvést, jestli tu vasi nadrazenost (zejména vuci linuxákum - uz jste nekolikrát vseobecne inteligenci prispívajících shodila) máte dedicnou, nebo jste to chytla infekci od toho sedivýho skreta? Pak by se to totiz dalo lécit antibiotiky, az vás kopne do riti, jako vsechny sluzky pred vámi.

[rita-gabriela]

no vida, fanoušek z webu České televize, přispěvatel(ka) mnoha nicků, tak co se ještě dozvím zajímavého? Nového? No, už asi nic, vždyť je to pořád dokolečka. Nuda.

[abc]

Jestli se s tím trpaslíkem nenudíte, je to vase volba, rozhodne vás jako svou mluvcí zamestnává dost. Az si porídím televize, rozhodne se stanu i vasím fanouskem,jestli tam v nejakém zábavném poradu hrajete inteligentní blondýnu.

[Dag]

Podle mne nebyl největší malér obsazení, to hrozný bylo, když naše policie a milice střílela do demonstrujících (1969). Průser byl zklamání z "mužů ledna", kteří to prostě zbalili (krom Krigela). Najděte si Dubčekův projev po návratu z Moskvy, to jeho zoufalé blekotání a mlčení. Ti lidé měli důvěru a oni jako vůdci stáhli ocasy. Nebyl kdo by lidem dával naději, vizi...

Jinak bych si dovolil polemizovat. Kdo odvolal, a přihlásil se k straně a vládě zůstal. Alespoň tam kde pracovala máma, která ovšem neodvolala a letěla.

Opravdu se ale normalizace nedá moc vysvětlit. Zápaďáci to nechápali, pochopit to nejde, to se musí zažít, ale nechtějte to zažít. Lidi se terorizovali většinou sami, jen na pár si došlápla policie.

[Dalibor Smolík]

Kdo odvolal, a přihlásil se k straně a vládě zůstal.
V oboru, kde jsem pracoval (zahraniční obchod) to bylo mnohem přísnější. Kolegové o pět let starší, než jsem já přišli ze školy do úplně prázdných kanceláří - s výjimkou sekretářek a zakládačů faktur. Tito lidé dosáhli rychle kariér, protože tam prostě nikdo nebyl. Celá generace obchodníků a expertů náhle vymřela, jako dinosauři. Oni nebyli ale dinosauři, ale zkušení lidé. Zákazníci se po nich ptali .. Já jsem měl už smůlu, protože jsem nastoupil do plného stavu a postup byl vyloučen. My jsme to měli těžší, než naši o pár let starší kolegové

[Dag]

Máma pracovala v kultuře. Tam potřebovali rychle nabrat souhlasící. Takže u prověrek stačilo říct: Soudruzi, strašně jsem se pomýlila, ale dnes už mám jasno a vítám sovětské osvoboditele a miluji nové stranické vedení a bylo. A nebo letěla, takže letěla :)))

[Dag]

Také byli takové fámy. Třeba ony volby, tradovalo se, že kdo k nim nedorazí, ten bude zavřený. Prdlajs, nic se nestalo :))) Ovšem pokud byl člověk nestudující pracovník v úklidu, jasně.

Ovšem zcela pravda to není. Krom zavírání opozice občas skutečně dostal flastr nějakej bezvýznamej kluk nebo holka za maličkost. Tím ta atmosféra strachu zůstala, nikdo nevěděl co je napadne.

Oblíbené útočiště před sebráním byl Výzkumný ústav psychiatrický v Bohnicích. Dodnes nevím, o co tam šlo, snad prej něco testovali, snad vlastně takhle měli ty lidi pod dohledem (?). Jóó', mladost radost! :))) Tak dost, abych nebyl sentimentální dědeček s nekonečnejma vzpomínkama. :)))

[Dag]

Byli fámy... ty woe... :)))

[Dag]

Podle mne má tenhle národ truma i z roku 89. Ještě v začátkem listopadu se lidi báli všemocných soudruhů, co tu budou navěky. Vzhlíželi ke Gorbačovovi, v naděli že vyhodí Jakeše a dosadí někoho lepšího. I když komunistické vlády v Evropě padaly jedna za druhou, tady to jaksi nedošlo. A "Oni můžou všechno". Pak se to najednou semlelo a pro většinu, co nezažila Palachův týden a spol. to vypadalo tak, že vlastně stačilo zacinkat klíčema a soudruzi řekli: Tak jo, my jdeme... a založili si s.r.o. Blbý, celá léta se báli všemocných a nejednou stačilo říct: Vypadněte a oni šli. Člověka pak napadne, jestli se opravdu musel dvacet let "předposírat".

[Dalibor Smolík]

Člověka pak napadne, jestli se opravdu musel dvacet let "předposírat".
Tahle úvaha mě napadla taky. Ale bohužel asi musel. Vše totiž bylo ve skutečnosti (minimálně do nástupu Gorbačova) řízeno z Moskvy. U nás se politika od roku 1969 nedělala. Když přišel Albertov, tak si soudruzi zpočátku mysleli, že jim Moskva zase pomůže, jako v roce 1969. Kdyby ten pocit získali, klidně by byli schopni do demonstrujících střílet ostrými s tím, že šlo o nepřátele socialismu a nezaslouží si mírné zacházení. Nejméně do roku 1985 byli soudruzi opravdu všemocní. Pak to byla už otázka.

[Dag]

Jasně! Cinkat klíčema někdy v roce 80, to by je asi opravdu nevyděsilo :)))! Ale ta míra strachu byla možná nemírná. Vzpomínám na šéfa v práci, za kterým přišlo stb, ať kouká vyhodit z práce toho a toho a toho. On řekl, že to chce písemně. Oni že ne, tak on že ne. Chvíli mu vyhrožovali a pak odešli a... nic. To byl rok 79, tedy hodně blbá doba.

[=^..^= AmigaPower®]

...v 80' by vyhlásili to co poláci

[Dalibor Smolík]

Poláci jsou mnohem statečnější, než Češi ..

[=^..^= AmigaPower®]

Tyhle kecy jsem poslouchal 5.5 roku, "vy ste se nebránili", tak jsem si našel odpověď "Nicméně Praha stojí, zatimco Wa-wu srovnali se zemí" takže možná statečnější, ale rozhodně né chytřejší

[houska]

Francie se taky branila a Pariz to prezila ;) wiki: otevrene mesto

[Dalibor Smolík]

Francie je podstatně větší a fronta šla jinudy .. Praha hezky sedí v kotlině uprostřed země.

[=^..^= AmigaPower®]

Položte tu flašku pane Smolík, víte, že vám to pan Jílek zakázal, jste tak o 550km jihozápadně mimo

[Dalibor Smolík]

Moje reakce je správná. Byla tu argumentace - je dobře, že jsme se nebránili, proto Praze stojí - na rozdíl od Varšavy. K tomu byl dodatek, že Francie se bránila a Paříž stojí také. Já jsem argumentoval, že fronta šla ve Francii jinam, zatímco Prahu by to chytilo v každém případě.

[=^..^= AmigaPower®]

Tady nešlo o Prahu, to jsme zase v "kdyby".

proto Praze stojí

...mně taky stojí

[houska]

... zatímco Prahu by to chytilo v každém případě.

Jasne, ale v pripade, ze by se rozhodlo ze se budem branit, bylo mozne panu Hitlerovi napsat, ze kdyz se priblizi ku Praze na 20km tak mu ji dame bez niceni, protoze Prahu mame radi a videli jsme v Polsku co je to za kokota.

[belisarivs]

A bombardovani bys resil jak? Pocitalo by se to taky na tech 20km nebo bychom zjistili na vlastni kuzi, co to znamena Coventryzace?

[houska]

poslal bych do Berlina ostrou prosbu :D

[=^..^= AmigaPower®]

Američani sou holt prasata, takže bych se hlavně třeba neschovával do staroměstský radnice...

[Dalibor Smolík]

Teď jsem to nějak nepochopil .. to bude asi tím paralenem, co beru. Staroměstskou radnici nevybombardovali Američané, ale Němci v době Pražského povstání, a to 5. nebo 6. května 45 ..

[=^..^= AmigaPower®]

Celou dobu žiju v domění, že né němci, ale prasata, ve wiky píšou, že to nebylo ani bombardování...

[=^..^= AmigaPower®]

...aha, smíchalo se mi to
Zhruba šedesát amerických letounů B-17, letících ze základny v anglickém Nuthampsteadu[1], svrhlo během Popeleční středy (14. února) roku 1945 přes sto padesát tun bomb na obydlené části Prahy – kobercové bombardování zasáhlo Radlice, Vyšehrad, Zlíchov, Karlovo náměstí, Nusle, Vinohrady, Vršovice a Pankrác. 701 lidí bylo zabito a 1184 zraněno. Zničeno bylo přibližně sto domů a historických objektů, dalších zhruba dvě stě bylo poškozeno (Emauzský klášter, Faustův dům, Vinohradská synagoga). Oběti tvořili téměř výhradně civilisté.

[Dalibor Smolík]

Je to přesně tak. Emauzy a Staroměstské jsou dvě různé události. Ta první byla 14.2. a způsobilo to spojenecké letectvo, ta druhá byla 5.5. a způsobili ji Němci. u toho bombardování jsou dvě verze: první tvrdí, že mělo jít o bombardování Vagonky Smíchov, druhá - že si spletli celá města. Drážďany a Prahu. Z výšky prý vypadají podobně .. V obou případech šlo o dost drastický omyl.

[=^..^= AmigaPower®]

...vemte si Londýn

[Dalibor Smolík]

Ten si už vzala Luftwaffe předtím.

[=^..^= AmigaPower®]

šlo mi o omyl bombardování

[=^..^= AmigaPower®]

http://pl.wikipedia.org/wiki/Bombardowanie_Warszawy_%281939%29
http://pl.wikipedia.org/wiki/Zburzenie_Warszawy
anglicky je tam hovno, kdyžtak si to přegůglož

[Jan Jílek]

modeno, historky z odboje si nechám pro znalce, kreténi tvýho typu by ji stejně nerozuměli.

[Luboš]

Jílek - dej to sem plnou parou - zes nevolil Národní frontu a komunisty!!!!

[Jan Jílek]

kretené Luboši, koho volil tvůj táta se zeptej

[Luboš]

kretené Jílek - muj táta liberály, - tvuj asi jenom sedel v hospode, aby ti vypiloval ty chlastací geny - ale koho ty, kapitalisto ???

[Jan Jílek]

Kretene Luboši, můj táta byl kořala a ne bolševická kurva. Takže bych rád viděl tvýho liberálního tátu, kde byl, seděl v tý putyce vedle mýho? ?

[Luboš]

Kretene Jílku, tvuj táta asi s mým v Anglii nebyl, a pokud, tak s ním ten muj urcite nechlastal v nejaký koralne...

Tak uz napis, jak jsi volil z donucení komunisty, a jak jsi nechtel!!!!

[Jan Jílek]

Lubosi kecáš, tvůj táta určitě si někde vylejval palici, se za něj nestyd.

[Luboš]

Podle sebe soudís druhé? Tak takhle se delá terapyje Ty más tu hlavu vylitou uz geneticky, to mi konecne leccos vysvetluje a omlouvá tvé permanentne dementní kecy.

Na rozdíl od tebe jsem se nemusel pohybovat v tak primitivním prostredí, který si na sebe ted nezáludne prozradil... Díky za info, see you blondie

[Jan Jílek]

jo jo, sem se přizpůsobil tvému chápání, más pomalejší způsob přijímání informací. tobě nedělám terapii, jen tak s tebou diskutuji o životě.

[M-train]

Tak se na nej hr.Jílek vykaslete a reknete to vsem ostatním, jak jste likvidoval socialismus a trpel. A - volil nebo nevolil?

Kdyby nevolil, tak se vázne omluvím za dosavadní ironii....

[Jan Jílek]

M-traine do toho co sem dělal je ti zcela a nejen tobě hovno. Snad to takhle jednoduše a přímočaře pochopíš. Vím, že máš omezené chápání, ale tohle by pro tebe by mohlo být srozumitelné.

[M-train]

Srabe priznej se - bojoval's proti rezimu nebo volil Národní frontu? Aspon na chatu se priznej, ty pseudokapitalistickej vypitej hrdino

[Dalibor Smolík]

Můj tchán sloužil na jedné z pevností na podzim 1938 a byl demobilizován. Mrzí mě, že jsem ho víc nevyzpovídal, dokud byl naživu. Očitý svědek z pevností. Dnes bych měl na něj tolik otázek ...

[martin]

no ja slysel mluvit par tehdejsich vojaku v nejakem dokumentu a vpodstate se schodovali na tom, ze kdyby prisel rozkaz, tak by do valky sli. ale kdyz prisla demobilizace, tak se jim spis ulevilo, protoze vedeli, ze ve valce nemuzou zvitezit a pravdepodobne by v ni zahynuli...

(a me to prijde logicke. i tehdy meli lide jak rozum tak strach ze smrti)

[xkesh]

dokonce ještě pamatuji dost lidí, kteří do té mobilizace nastupovali. A věděli, že jdou do války, a dokonce tušili, že jdou do války, ze které se nemusí vrátit. Ta republika i když byla buržoazní jim za to stála.

Dokonce tak, že když politici oznámili, že se obrana nekoná, tak se sebrali a šli domů. Se slzami v očích (prý), ale šli. To je prostě fakt. Za pár měsíců už zase chodili do práce a demonstrovat poslušnost Vůdci, sem tam udat nějakého toho nepřizpůsobeného škůdce...

Jak republiku nabyli (shůry danou jako překvapení prakticky ze dne na den), tak ji taky ztratili. Aspoň to pak v roce 1948 tak nebolelo. A už nikdy později.

Konečně od konce první světové války bylo jen dvacet let a ty miliony mužů co v ní sloužili, si dobře pamatovalijaké to ve válce je.

Hlavně si asi pamatovali, co jim z toho slavného válčení za císařpána zbylo, když se vrátili domů. Vy samozřejmě zase vytáhnete legionáře neboli zase výjimečnou elitu řízenou dalším nepohodlným a poměrně neoblíbeným univerzitním profesorem (který znesvěcoval lež, kolem které se tehdy konstruovaný národ konečně býval mohl semknout, totiž slavné rukopisy...). Ale i ti legionáři dlouho jako hrdinové oslavováni nebyli (vždyť kdovíco tam v té cizině dělali).

Taky pamatuji "nadšené" komunistické první máje a a oslavy vítězného února a rozdíl mezi tím co bylo na náměstí a tím co bylo doma.

No právě. Že toho bylo vždycky na těch náměstích spousta.

tak mu řeknu, že jsem z toho přečtěného víc zapomněl, než on si přečetl.

Což bráno doslova znamená plus pro soudruha xkeshe

[Jan Jílek]

obávám se soudruhu xkeshi, že to co pamatuješ za zapamatování nestojí, jak tak čtu. Já chápu, že tebe jako internacionalistu národ nebere, tak aspoň na něj naházet špínu. Jeden z těch co se tváří, že zná dějiny, jaksi toho zná dost málo, stranický brožurky ke studiu, to je nuda, zabývej se literaturou, ne stranickými manuály o literatuře a historii.

[Jan Jílek]

Jinak já jsem z rodiny, kde byli jak legionáři, tak vojáci v zahraničních armádách. Ve válce. Takže docela ten národ vidím jinak.

[Darth Phantom]

A to si vyčetl kde, strejdo, že fašismus je odrůda socialismu?

[Jan Jílek]

Strejdo, třeba v několika životopisech soudruha Mussoliniho, on to byl původně sociální demokrat. Pak tu ideologii vylepšil. K fašismu. Taky měl takové sny o socialismu, ale takovém to národní, italském, fašistickém.

[=^..^= AmigaPower®]

On to byl takovej " vychcanej zmrdeček", Berlusconi je něco podobnýho, jen samozřejmě jinak...

[Jan Jílek]

Domluvil ses nějak s tím Jardou?

[=^..^= AmigaPower®]

jo

[Darth Phantom]

Dobře, dědo. A životopis soudruha Francisca Franca si četl? To je trochu málo, že byl Duce v mládí sociální demokrat. Když Duce pochodoval na Řím, tak už dávno na nějakou sociální demokracii zapomněl. Soudruh z nich ani jeden, soudruzi byli jejich úhlavní nepřátelé.

To je ale na sáhodlouhé rozbory a jednoznačný závěr podle mě není. Trouba jako ty si z toho vybere jenom to, co se mu hodí do krámu a jeho světonázoru. Hádat se s tebou dneska už nebudu, protože du spát. Dobrou, dědo a sladké sny

[Michal Vyskočil]

viz nadšené přijetí mobilizace, ale nikoliv z podstaty národa, viz taktéž víceméně nadšenou účast na nacistických shromážděních a v pracovním procesu jen o málo později, vidět lze v dobových dokumentech

Já nevím, ale dobové dokumenty budou spíše propaganda, než něco jiného. Nemluvě o tom, že se z jásajících davů nikdy nedá poznat, proč tam ten který člověk vlastně šel.

[xkesh]

Já nevím, ale dobové dokumenty budou spíše propaganda, než něco jiného. Nemluvě o tom, že se z jásajících davů nikdy nedá poznat, proč tam ten který člověk vlastně šel.

Nejlepší dobové dokumenty jsou ty, které vlastně točily něco jiného. Ale i ty propagandistické těžko nasimulují plný Václavák. Viz skvělý projekt ČT Hledání ztraceného času, zvláště díly z období tzv. Protektorátu.

BTW poučné třeba je, jak to, co se v obecném povědomí připisuje za vynález komunistům, jako prvomájové a jinopříležitostní průvody s alegorickými vozy, se hojně pěstovalo za první republiky ve všech možných i nemožných politických a spolkových uskupeních včetně největších "pravičáků"...

Což se týká i spousty dalšího, co se po roce 1948 dělo, bolševici to prostě ochotně přejali a konzervovali až hluboko do 70. a 80. let, kde to pak působilo jako z jiného světa. Ale to rozhodně neplatí pro léta 50. Až jsem někdy překvapen, jak málo radikálně se společnost a její zvyky vlastně po tzv. převratu měnily. Spíš to byl pozvolný úpadek, do poloviny let 60. a pak v 70. letech reloaded.

Proč tam ten člověk vlastně šel... já to nemyslím tak, že z nadšené radosti. Český lidi prostě chodí tam, kam si myslí, že by se to momentálním pánům líbilo. Sice nadává, ale účastní se ... co kdyby.

Stejným způsobem to vypadá po roce 1948. Zas takový masový bolševický teror to nebyl, aby se mu musel podrobit celý národ. "Národ" si ale dobře spočítal, kdo bude novým pánem a že bude radši být s pánem bolševikem zadobře a pokud možno být ještě bolševičtější, co kdyby...

Totéž po roce 1969. No a po roce 1989 ta blesková přeměna národofronťáků v kované pravičáky... prostě zavanul vítr jiným směrem a korouhvička českého národa se opět poslušně otáčí. Strategie přežití služebného personálu, který dobře ví, že tam nahoře se páni vždycky nějak dohodnou, a někdo tam vždycky bude, takže okázalé hrdinství se moc nevyplácí, jak může potvrdit spousta těch zoufalců, kteří se k něčemu takovému odhodlají, za všeobecně okázalého nezájmu většiny národa. (Ti budou ovšem po smrti kanonizováni v čítankách, protože i národ lokajů má rád svou hrdinskou mytologii, jak se nějaký výjimečný syn vyrostlý z podhoubí statečných Čechů pánům (světu) statečně vzepřel. To si pak Češi vyprávějí pod peřinou, když páni neposlouchají. Např. fenomén Jára Cimrman je dovedení tohoto národního rysu ad absurdum...

[Jan Jílek]

Zas takový masový bolševický teror to nebyl, aby se mu musel podrobit celý národ.

Jasně, vždyt jich pověsili něco málo přes 250, 280 zastřelili na hranicích a jen pár desítek tisíc jich zavřeli do lágrů, kdejich jen pár tisíc asi 4495 pochcípalo. To fakt nebyl žádný masivní bolševický teror. Ještě že to xkeshe máme, tak hezky nám to objasní. Němci toho taky moc nesvedli. 250 000 sppolužidovských občanů, asi 5000 při heydrichiádě, Lidice, Ležáky, co to bylo za útlak, že?

[Dalibor Smolík]

Lidi, které nezlikvidovali, bolševici hlídali na každém kroku. Co dělá ve volném čase, jak se zapojuje do režimu v místě bydliště, všude síť slídilů a špiclů, příklad - domovní důvěrnice. Ženská, která sotva uměla číst a psát. Když jí pan profesor nebo primář pošlapal schody, poslala udání, že se v místě bydliště nechová podle socialistického soužití a pán doktor doprimářoval ..
A pak že se nemusel podrobit celý národ ..

[Michal Vyskočil]

Nejlepší dobové dokumenty jsou ty, které vlastně točily něco jiného. Ale i ty propagandistické těžko nasimulují plný Václavák. Viz skvělý projekt ČT Hledání ztraceného času, zvláště díly z období tzv. Protektorátu.

Plný václavák je akorát otázkou velikosti rozpočtu, anebo třeba klacku. Anebo je taky možné, že většinu z těch jásajících prostě tvořila německá menšina. V Praze se, pokud vím, jednalo o desítky tisíc lidí a v jiných městech byla německá menšina ještě větší.

Proč tam ten člověk vlastně šel... já to nemyslím tak, že z nadšené radosti. Český lidi prostě chodí tam, kam si myslí, že by se to momentálním pánům líbilo. Sice nadává, ale účastní se ... co kdyby.

Jasně, všichni ti lidé v ulicích 28. října 1939 v Praze museli Němcům udělat ohromnou radost. Stejně tak lidé 1. června 1953 v Plzni a všude jinde vyšli do ulic ze stejného důvodu, což vládní třída ani v jedno z těch případů nepochopila.

Na zbytek už nemá smysl reagovat, řeči o tom, jak je/byl český národ nechopný, jsou podle mě ze stejného soudku jako ty o zlatých ručičkách a podobně.

[Dag]

Shromáždění umělců v Národním divadle také vymysleli za protektorátu, jako antichartu ten nápad jen oprášili. :)))

Ten Český národ. My se střídavě potácíme v bezmezném sebeobdivu k národu co ve středu Evropy je vždy před ostatními, kteří ho zrazují a šidí. Pak zase přecházíme k opovržení k bezpáteřní lokajům. Pravda bude asi méně efektní a jasná. I ta první republika je střídavě zbožněna jako ztracený ráj demokracie, svornosti, svobody... a pak zase naopak. A on to byl vcelku normální státeček s dobrým i špatným.

Inu, on sám cimrmanovský, obrozenecký fór s vynalezením českého národa a jazyka stojí za to

Navíc za Rakouska češi šli pracovat do Vídně a rakušáci sem. Takže v Vídni je samy Prochazka, jejich umělci Musil, Kubin. Kancléř Vranicky. My máme Millera, Klause. :)) český národ je ve skutečnosti v rakousku, my jsme rakušáci. Já, jako Puš a po mamince Fischer o tom vim své .

[vencour]

Očekávam, a nejen já, že Žáby budou natočeny. Jelikož budou celkem tři knížky, možná z toho někdo udělá seriál. Jestli by to bylo lepší, než tři celovečerní filmy ... to si netroufam teď říct.

Vybral jsem takové texty k citaci, které ilustrují i dnešní dobu, rozhádanost, nejednotnost a žumpu (nebo možná jumpu ).

Znam lidi, kteří říkají "dyť Němci měli tenkrát Focke-wulfy a stejně je to už jedno" ... je to těžký. Okecávat lze všechno.

Poselstvím by mohlo být "nikdy se nevzdávat a hledat to lepší na světě, neztrácet víru."

[xkesh]

Očekávam, a nejen já, že Žáby budou natočeny.

Myslím, že něco takového ČT udělala, jako takovou imitaci zpravodajského bloku z té doby. Nevím, jestli podle téhle knížky nebo spíš jako reakci na ni, ale se stejným tématem, že jsme totiž v roce 1938 raději začali válku... no a pokud si vzpomínám, tak ta rekonstrukce končila pro Česko po pár dnech dost bezvýchodnou situací.

[xkesh]

pro Česko

Pro šťouraly: Slováci se samozřejmě odtrhli.

[vencour]

To přece nemůžete myslet vážně, srovnávat Kdyby se Žábama. Paskvil, kde naši generálové umí sotva tak recitovat a nic kloudného nevymyslí, naše rozvědka je tupá a A-54 nic domů nedones. Opakovaně se na to dívat nechci.

Máe pravdu v tom, že bylo co řešit s naší situací.

[xkesh]

Paskvil, kde naši generálové umí sotva tak recitovat a nic kloudného nevymyslí, naše rozvědka je tupá a A-54 nic domů nedones.

Nevím, kde berete tu víru, že by to ve skutečnosti tak nebylo, že naši generálové by uměli něco kloudného vymyslet, že by naše rozvědka nebyla tupá...

Opakovaně se na to dívat nechci.

Není divu. Boření iluzí bolí.

PS. Knihu jsem nečetl.

[belisarivs]

No, nasi generalove meli vetsi zusenosti nez nemecti a zaroven byli mladsi.

[vencour]

Jak je zmiňováno výše, naše velení mělo více zkušeností. Navíc netrvalo na ryze obranných bojích, pokud se pamatuju dobře, byl kladen stejný důraz na pevnosti stejně jako na mobilní svazy armád.

Iluzí? Boření? Tvrdí se, že měli Němci docela mizerné zásoby pohonných hmot, maziv a bomb. Nic z toho nebylo v "Kdyby" zohledněno. Tak co s tim chcete dělat, než se na to "Kdyby" koukat přes prsty?

[Randy_Sh]

Jak je zmiňováno výše, naše velení mělo více zkušeností.

Kde naše velení nasbíralo zkušenosti, které Němci neměli? Němci navíc měli výhodu účasti ve španělské občanské válce, kde mohli otestovat novou techniku a nové způsoby vedení boje (tanky, letectvo).

Tvrdí se, že měli Němci docela mizerné zásoby pohonných hmot, maziv a bomb.

To je asi pravda, jenomže málokdo si uvědomuje, my jsme na to nebyli lépe. Nikdy se nepodařilo naplnit plánované mobilizační zásoby munice atd.

[vencour]

Ohledně lepších zkušeností, co jsem dříve sledoval diskuse, nabyl jsem dojmu, že naše armáda měla větší procento veteránů, tedy od úrovně středního velení výše. Co do tanků jsme nějaké soustředěné úděry taky měli v plánu. Ve trojicích a dvou párech, tedy o rozdílech v letecké taktice vím.

S municí si nejsem jistej, měl jsem obecnou informaci o půlročních zásobách skoro všeho.

[xkesh]

Ohledně lepších zkušeností, co jsem dříve sledoval diskuse, nabyl jsem dojmu, že naše armáda měla větší procento veteránů, tedy od úrovně středního velení výše.

Není to zvláštní, jak my Češi máme vždycky všechno lepší a nakonec přesto skončíme v prdeli?

[vencour]

Občas mam takovej pocit, že by to šlo vysvětlit ztrátou cílů a motivace k něčemu dalšímu. Ve chvíli, kdy to vytoužené, vlastní republika je, už není v dosahu žádný vyšší cíl. Udržení toho současného se bere zřejmě za automatické a ostražitost upadá? Také že přijde aktérům dění za normální, že to celé úsilí, které vedlo k současnému stavu, že to lze jednoduše zopakovat za každé příležitosti. Že si tedy nedávají pozor a málo si to své vydobyté, obrazně, nebe, hlídají.

[belisarivs]

Neni spis zvlastni, ze argumentujete takhle blbe?

Vsechno jsme rozhodne lepsi nemeli. Minimalne diplomacie to projela na cele care.

[xkesh]

Vsechno jsme rozhodne lepsi nemeli. Minimalne diplomacie to projela na cele care.

Takže zase ti naši politici? Tak mi vysvětlete, proč si takové volíme?

Já vidím na Češích jedno, a to kdekoliv v dějinách: neschopnost přiznat si vlastní amatérismus. Ba co víc, vydávání vlastního amatérismu div ne za přednost a vymlouvání se na to, že to zkazili ti nahoře.

[belisarivs]

Vsechno jsme rozhodne lepsi nemeli. Minimalne diplomacie to projela na cele care.

Takže zase ti naši politici? Tak mi vysvětlete, proč si takové volíme?

To, ze tohle nezvladli jeste z nasich tehdejsich politiku (byt neni radno si delat iluze) nedela sracky.

Proste precenili Francii. Navic, ja nerikam, ze za to mohou _vyhradne_ politici.

Já vidím na Češích jedno, a to kdekoliv v dějinách: neschopnost přiznat si vlastní amatérismus.

A ja zase vidim na techto falesnych sebemrskacich to, ze jaksi nejsou schopni pojmout, ze narod je spousta jednotlivcu s jinou naturou.

Zjednodusovani je nastroj pro jednoduche lidi. Kde jeden bojovat nechtel, druhy by sel treba na smrt. Jedno zda Nemec, Rus nebo Cech.

A hlavne by me zajimalo, jak bys jednal ty na jejich miste. Jestli bys opravdu sel do valky s Nemeckem.

Ba co víc, vydávání vlastního amatérismu div ne za přednost a vymlouvání se na to, že to zkazili ti nahoře.

Ale to je dalsi trapne zjednodusovani. Tohle proste neni narodni vlastnost. To je vlastnost nekolika jednotlivcu, kterych sis vsimnul.

A vubec nechapu, jak jsi k tomuhle vsemu dosel jenom na zaklade toho, ze jsem ti poukazal jednu vec, kterou jsme lepsi nemeli abych ti dokazal, ze jsme nemeli opravdu vsechno lepsi.

[Dalibor Smolík]

neschopnost přiznat si vlastní amatérismus.
Národ o pár milionech umístěný na strategickém místě uprostřed Evropy. Vadil na západě i na východě. To,že přežil, není znakem amatérismu, ale znakem určitého druhu síly a umění vyjít z jakékoliv situace bez ztráty kytičky. Jakýkoliv jiný národ by se v takové situaci snažil chovat podobně v zájmu pudu sebezáchovy.

[=^..^= AmigaPower®]

hajtla, dopíjim kafe a jdu spát

[vencour]

To, že ten národ nedokázal spolupracovat s okolím tak, aby na tom byl lépe, než je, o něm taky moc pěkného nesvědčí. Co když ho ostatní jen využívají?

[belisarivs]

Generalove byli takrka bez vyjimky legionari.

A nevalcili nikdy staticky ale uzili si manevrovacich boju v Rusku.

Koneckoncu v blogu zminovany Gajda (pokud je to teda Radola Gajda) si jich uzil docela dost.

[vencour]

Jedno namlsání ... takhle roste město veliké

[=^..^= AmigaPower®]

...ty drogy tě zničej, ser na to!

[vencour]

I na Palbě se mi povedlo probudit pěknou diskusi