Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Tiskni Sdílej:
Huh, nemel by sis vybirat podle toho, co bys chtel jednou delat?
Proč? Ať studuje co ho baví, ne? Znalosti pro praxi se stejně naučí až v praxi. VŠ ho naučí systematicky přemýšlet. Zbytek musí stejně zvládnout sám.
Ale nejtrapnější jsou ti, co najednou začali mluvit "ostravski jak cyp" (či co) atd.; z toho se mi úplně zavírají uši.Zjišťuju, že podlední dobou přicházím dialektům ostravska docela na chuť. Přes pusu by mi to asi neprošlo, ale už mi to docela zní.
Co se týče "protahování", to neumím moc posoudit, ale podle mě mluvíme téměř stejně jako kdekoli jinde v české části republiky. Ono záleží hlavně na situaci. Protahování je znát třeba při nějaké prosbě: "Heléé, mohl by mii, prosíím, půjčit knížkůů?" atd., ale při běžné mluvě ne.V Praze jsem zatím nenarazil na znatelný rozdíl od jihočeské češtiny, snad s tou výjimkou, že u nás je pár podivných slov (třeba pikador), které Pražáci neznají.
Co se týče "protahování", to neumím moc posoudit, ale podle mě mluvíme téměř stejně jako kdekoli jinde v české části republiky. Ono záleží hlavně na situaci. Protahování je znát třeba při nějaké prosbě: "Heléé, mohl by mii, prosíím, půjčit knížkůů?" atd., ale při běžné mluvě ne.Ale protahujete. A čím dál na sever a západ, tím víc. Například chodíte na pííívo, zatímco my na pivo a kdybych tě slyšel, vyjmenuju ti toho mnohem víc.
U toho prvního ostraváci dokonce to první i vyslovují tvrdě.Jakže zní to slovo?
Pred par lety jsem studoval jsem matematiku na FJFI, takze vim, jak to tam je.mozna jsi spis chtel napsat, jake to tam byvalo, ne? Casy se meni, skola ma penize podle poctu studentu ... a co jsem slysel, tak matika (ani Pytlicek) zdaleka nejsou, co to byvalo...
Ale FJFI je IMHO plne srovnatelna se studiem fyziky na MFF UK co do obtiznostijo, matika (tedy A) je na FJFI asi narocnejsi nez na MFF (na fyzice), ale ve fyzice je to presne naopak, matfyzaci umi fyziku mnohem lip nez jadernaci (vyjimky se urcite ale najdou
treba zamereni matematicka fyzika na FJFI je srovnatelny se studiem fyziky na MFF.coz je vcelku pochopitlne, kdyz maji vetsinu vyuky na MFF Mel jsem na mysli prvni dva roky, to je imho fyzika lehci nez na MFF v zakladnim kurzu.
Stejne jako je matematicky modelovani srovnatelny s matikou na MFF.nevim,jaky obor odborny matiky na MFF mas na mysli, ale ve vetsine pripadu neni moc srovnatelna (na jaderne jasne horsi)
No, tak pokud se to tam nezmenilo od te doby, tak kdo chtel jit na informatiku tak musel mit matematiku A (pro tazatele - tu nejdrsnejsi).myslel jsem to tak, ze se rika, ze matematika A uz zdaleka neni tak tezka, jak byvala (co je na tom pravdy nevim a ani me to vcelku nezajima)
Matematické modelování, Matematická fyzika, Softwarové inženýrství, Tvorba softwaru, Softwarové inženýrství v ekonomii, Informatická fyzika, Přístroje a informatika, Praktická informatika, Stavba a vlastnosti materiálů, Fyzikální elektronika, Inženýrství pevných látek, Laserová technika a optoelektronika, Teorie a technika jaderných reaktorů, Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření, Experimentální jaderná fyzika, Jaderná zařízení, Radiační ochrana a životní prostředí, Radiologická technika, Jaderně chemické inženýrství, Fyzika a technika termojaderné fúzehttp://www.fjfi.cvut.cz/DesktopDefault.aspx?ModuleId=1369
a i na dámských záchodech už se tvoří fronty...Kecáš! Nebo že by ne? Pak mám asi jen smůlu...
BTW, dneska z těch záchodů ve třetím patře šlo pohodlně sledovat hlasování o důvěře Ten Paroubek je ve skutečnosti ještě ošklivější než na fotkáchSakra a já to propásl...
Smalltalk neni zadny extrem a v pohode se jej naucis...
O tom žádná, jen v praxi se moc nepoužívá (což někdo dříve považoval za hroznou nevýhodu) a přeci jen je poněkud nezvyklý (v nějaké knížce bylo "...naučte se C/Scheme/Ruby/..., Smalltalk byste nezvládli za semestr, ale tak za dva roky").
Pridam taky svuj nazor. O MUNI nic nevim, ale studuji v navazujicim na FJFI, pred 4 lety jsem se rozhodoval podobne a rozhodl jsem se jit studovat na FJFI informatiku. Prvni 2 roky jsou zakladni studium, kdy musis projit spoustou matiky, fyziky a nejakou informatikou (predevsim programovani a algoritmizace). Ja sem behem tech dvou let kompletne zmenil nazor a studuji fyziku (lasery a optiku). K infomatice se dostanes dost i pri studiu fyziky a kdyz budes chtit delat informatika po studiu, tak muzes i s fyzikou (stejne tak konci minimalne polovina absolventu ruznych fyzik). Kazdej fyzik a matematik se stejne bez programovani neobejde a od tretaku na FJFI si uz studium delas sam a toci se vsechno okolo tvych vyzkumnych ukolu, ktere si sam vybiras. Prijde mi i zajimavejsi pracovat na ulohach, ktery nikdo pred tebou u nas nedelal. Napriklad na zamereni Informaticka fyzika delaji pocitacove simulace fyzikalniho plazmatu (Particle in Cells simulace, hydrodynamika), na opticke fyzice pisi kody pro modelovani optickeho signalu ve fotonickych strukturach a optickych kabelech, na matematice delaji ruzne zpracovani obrazu, modelovani proudeni tekutin, horeni a mnohem dalsi (proklikej km.fjfi.cvut.cz), na reaktorech pisi veci pro reaktory (prekvapive ), na experimentalni fyzice pisi software pro detektor, na dozimetrii pisi software pro nemocnice a tak by se dalo pokracovat (muzes mrknout sem, co studenti delaji http://aleph.cvut.cz/F/?func=find-a-0&local_base=vskp&CON_LNG=CZE) . Dale je tam hodne zamereni, ktera se tykaji primo informatiky, ale to sis urcite nasel.