Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Tesla motors začíná prodávat auto na elektřinu s dojezdem cca 400km na jedno nabití, v Evropě Norové taky jedno mají v prodeji, takže auta už se na něco jiného než ropu rojí. A ohledně té "realitní krize" v Americe snad i ta přiměje k šetření zdroji financí i přírodními zdroji?
Jiná možnost je, že ty vyspělé civilizace svou nezměrnou inteligencí seznaly, že cestovat po vesmíru je víceméně na nic. Podobně na to přišli už před cca 40 ~ 20 lety autoři levné sci-fi (a přestalo se dařit space-opeře o kosmických bitevnících a bitvách fotonovými kanóny).Doufam, ze ne, jinak je Vesmir ohromne plytvani mistem Navic uz dnes jsou zname alespon principy pohonu, ktere by umoznily cestovani alespon 0.1c - sice by to musely byt generacni lode, lode s hibernovanou posadkou nebo tak neco, ale slo by to. A dokud nebude hotova teorie sjednocujici gravitaci s ostatnimy silamy, tak je mozne doufat, ze se nejaka skulinka umoznujici pohodlne cestovani Vesmirem najde (neco jako treba Alcubierre drive, ktery se temer neuveritelne podoba startrekovskemu warpu ).
optimisto, řekl bych, že by se musely všechny ty hlavice předělat právě pro "vhodný" tvar hříbku a tlakové vlny. Čili docela pakárna. Zase ale, když neni nic lepšího nebo srovnatelného k mání?
Ne největší, ale první velký. Pak samotná radiace, stárnutí materiálu lodi, brzdění z takové rychlosti, řízení a obrana před srážkami se vším, co se připlete do cesty. Odolnost celého komplexu pro přetížení při tom "postrkování", přesnost směru letu.
Tiskni Sdílej: